Dospívání (pokračování LPW)

29. Ne abyste si udělali děti, než se vrátím.

Další část pro všechny nedočkavce!! :*

**

"Nejde to!"

"Ale jo, jde!" povzbuzovala mě Lau.

"Je to moc daleko," bránila jsem se a natahovala ruce co nejdál.

"Ne není," řekl Jordan pode mnou. Měla jsem nohy ovinuté kolem jeho krku, protože mě nesl na zádech. 

Natáhla jsem se ještě jednou. "Jdi trochu blíž!" naváděla jsem toho vysokého kluka, který mě nesl.

Jordan zamručel. "Snažím se, ale ta pitomá větev mě bodá do míst, kde ani slunce nesvítí."

Zašklebila jsem se. "Příliš moc informací." 

"Rozhodně si vás musím vyfotit lidi," zašvitořila Lau a popadla svůj mobil.

Tak takhle nějak jsme vypadali, zatímco jsme se snažili nazdobit vánoční stromeček. Klíčové slovo: snažili. Měla jsem za úkol nasadit na vrcholek hvězdu, ale nebylo to tak jednoduché, jako ve filmech. Ale zase bych nikdy neřekla, že Vánoce můžou být taková sranda.

Jelikož jsme s Lau byly sousedky, sladily jsme i vánoční dekorace na domech. Proč? Protože jsme přece hrozně cool.

Na třetí pokus se moje ruce konečně dotkly vrcholu stromku a nasadila jsem tam hvězdu. "Ano!" zakřičela jsem a zvedla ruce do vzduchu ve vítězném gestu.

"Jo! Konečně!" vydechl Jordan a sundal mě dolů.

Lau nám ukázala zvednuté palce. "Skvělá týmová práce." Nemohla jsem než souhlasit.

Stáli jsme jako idioti před vánočním stromečkem a pyšně se na něj dívali. Byly tam červené a zelené vánoční světýlka, lesklé baňky a všechny možné druhy ozdob. Byl to ten nejtuctovější vánoční stromeček, jaký jste si mohli představit, ale byl u mě doma. Byl náš a to, že jsme ho sami postavili a nazdobili, mělo svoje kouzlo. Nevěděla jsem, co to bylo, ale byl to opravdu hezký pocit.

Všichni tři jsme na sobě měli Santa Clausovské čapky a zelená trička. Dohodli jsme se na stejném oblečení, protože jsme pro tuhle příležitost chtěli mít něco jako uniformy. Byl to Lauřin nápad a podle mě byl fakt dobrý.

Lau se svalila na pohovku. "Nemůžu uvěřit, že nám to zabralo tolik času."

Zamračila jsem se. "Kolik je hodin?" Pohledem jsem střelila k oknu, venku byla dokonalá tma.

"Půl deváté," odpověděl Jordan a sedl si vedle Lau.

"Cože?" zeptala jsem se překvapeně. "Páni, fakt nám to zabralo celý den?"

"Jo, ale rozhodně to stálo za to," ukázala Lau na vánoční stromeček.

"Kde je víno?" dožadoval se Jordan. "Říkala jsi, že až to doděláme, bude naše odměna víno."

"Jop," zazubila jsem se na něj. "To jsem opravdu říkala. Hned jsem zpátky." Zašla jsem do kuchyně a vracela se s třemi kelímky a flaškou vína. Když jsem vešla do obývacího pokoje, Lau a Jordan se docela zuřivě muchlovali na gauči. Ztuhla jsem. 

Ten trapný moment, když se tví dva kamarádi muchlují a vy tam jen tak stojíte a nevíte, co dělat.

Po chvíli už to začínalo být docela vážné a to byl signál pro mě, abych odešla. Skončila jsem zase v kuchyni a nalila si víno. Ještě nikdy jsem víno nepila, ale byl to jediný alkohol, který mamka povolila v domě. Usrkla jsem si a překvapilo mě, jakou má sladkou chuť. Znovu jsem se napila. Pohledem jsem se zastavila u kuchyňského okna. Bylo zavřené, poslední dny byla venku docela zima, ale stejně jsem viděla, jak venku začalo sněžit.