Dospívání (pokračování LPW)

22. Cítím tady nějaké napětí.

Jelikož se blíží moje oblíbená část knihy, tak přidávám kapitoly rychleji, abyste se k ní taky dostali.

Tak snad jste rádi!!

*****

"Musíme si promluvit." Slyšet od někoho tuhle větu je strašidelné, ale slyšet ji od své nejlepší kamarádky je příšerné. Proč? Protože víte, že vaše nejlepší kamarádka ví, jak děsivé je to slyšet, a nepoužila by to, kdyby se  nejednalo o vážnou věc. Šla jsem za Lau do svého pokoje. Jen jsme se stavily doma, abychom něco vzaly a mohly vyrazit na cestu.

Popadla jsem svůj batoh a začala do něj házet věci. "Co je?" zeptala jsem se znepokojeně.

Lau vzala pár věcí a pomáhala mi balit. "Nenaštvi se."

"Lau," otočila jsem se k ní, "co je?"

"Shane jede s námi," zamumlala, ale slyšela jsem ji jasně.

"Cože?"

Poskytl nám tu chatku, je jeho rodičů." Vysvětlovala rychle. "Nemohli jsme ho tu nechat. Je to náš kamarád."

"Já vím, ale je důvod, proč jsme se s Evanem rozešli," řekla jsem vyčerpaně.

"Ale pořád je to náš kamarád," zaprotestovala. Cítila jsem přicházející hádku.

"Na to měl myslet předtím, než mě proti mé vůli políbil. Udělal chybu, nemůžeme prostě jít dál a předstírat, že se to nestalo."

Lau si dala ruce v bok. "To není fér Jules. Ty jsi ho políbila zpátky. Taky jsi udělala chybu."

Její slova mě vyvedla z míry. "To není to samé, já-"

"Ano to je. Promiň, ale nemůžu tě nechat, abys z toho vinila jen jeho. Nemůžu tě jen sledovat, jak se tváříš tak vznešeně, když na tom máš stejnou vinu jako Shane."

Zírala jsem na ni, pusu dokořán. "Nemůžu uvěřit, že se stavíš na jeho stranu, když skoro zničil můj vztah."

"Ne, ty jsi skoro zničila svůj vztah." Obvinila mě a zvýšila u toho hlas. "Já vím, že Shane není svatý, ale není jediný, kdo nese vinu za to, co se stalo. Je čas, abys taky přiznala svoje chyby. Je čas dospět."

"Dospět?" sarkasticky jsem se zasmála. "Opravdu mi tu kážeš o vyspělosti? Ani nedokážeš říct, jestli miluješ kluka, se kterým chodíš, a cítíš něco neznámého k Jasonovi."

"Wow, tolik se snažíš nevidět své chyby, že jsi ochotná vytáhnout tohle, abys mě umlčela, ale víš co?" postoupila blíž. "Nebude to fungovat Julie Anno. Jsem tvoje nejlepší kamarádka a budu ti říkat, když se budeš mýlit, i když se pak se mnou nebudeš chtít bavit."

"Já se nemýlím!" zaječela jsem na ni. "Políbil mě proti mé vůli, jak to může být moje chyba? Jsi blázen."

"Políbila jsi ho zpátky!" vrátila mi.

"Bylo to z lítosti a ty to moc dobře víš."

"To je jedno. Pořád mu to dalo naději."

"To ale není moje vina. Věděl, že mám přítele, a věděl, že neopětuji jeho pocity. Řekla jsem mu to celkem jasně."

Lau se dopálila. "Jasně? Líbat ho zpátky by nebylo jasné pro něj ani pro nikoho jiného. Proč bys to dělala?"

"Litovala jsem ho! To bylo všechno!"

"To není všechno a obě to víme Jules. Nemůžeš se schovávat za lítost."

Zamračila jsem se. "Co má tohle znamenat?"