30. Jsem jako váš vánoční zachránce nebo tak něco.

3.7K 370 16
                                    


Je taková strašná zima.

Zachvěla jsem se. I když jsem na sobě měla všechno nutné, abych se ochránila před zimou, prosincové poryvy studeného větru se mnou ani s nikým okolo neměly žádné slitování.

"Umrzneme tady," třela si o sebe Lau ruce v rukavicích.

"Budeme v pohodě," Jordan jí ovinul ruku kolem ramen a přitiskl si ji k sobě.

"Je mi to opravdu líto," zamumlala Helen.

Procházeli jsme se v té nejstudenější noci z celé zimy. Proč? No nemohli jsme dopustit, aby šla Helen zpátky domů sama. Malé sněhové vločky dopadaly na naše hlavy, měla jsem je ve vlasech, v obličeji, všude. Mohla jsem pozorovat, jak se vzduch, který jsem vydechovala, mění v bílou páru okamžitě, co opustí moji pusu.

Nekontrolovatelně jsem se třásla a to jsme teprve prošli kolem Lauřina domu. Museli jsme si dávat pozor, chodník byl úplně zmrzlý. Byl hrozně kluzký a cesta taky, proto jsme nemohli jet autem. Dům Helen byl od naší ulice dost daleko.  

"Opravdu mě to mrzí," zopakovala Helen. "Když jsem vycházela z domu, nebylo to tak hrozné a já opravdu potřebovala někoho-"

"To je v pohodě," srdečně jsem se na ni usmála. "Chápu to."

Prošli jsme kolem Shanova domu a zahlédli ho oknem. Byl ve druhém patře a s někým telefonoval. Měl na sobě červený svetr a čapku Santa Clause. Usmála jsem se. Hádala jsem, že to jeho rodiče ho donutili si to obléct. Jeho pohled se zastavil u nás a on se zamračil. 

Zavěsil a otevřel okno aby na nás mohl křiknout. "Co to sakra děláte? Jste snad sebevrazi?"

"Nazdar kámo! Veselé Vánoce!" zamával na něj Jordan.

"Pěkná čepice," nemohla jsem se udržet.

Shane se na mě zlostně zahleděl. "Nazdar, zmrzlý mimoňku,"

Uchechtla jsem se. "Nazdar, blbiote."

Shane se na mě zazubil.

"Je mi líto, že přerušuji vaše divné pozdravy," vložila se do toho Lau, "ale nám tady mrznou zadky. Tak se hněme, než mi upadnou prsty."

Znovu jsme se vydali na cestu, Shane na nás ještě něco křičel, ale už jsme to neslyšeli.

"Cože?" křikl na něj Jordan zpátky.

"Nic! Pokračujte, hned vás doženu." Řekl a zabouchl okno.

O pár domů dál se k nám Shane přidal. Byl zázrak, že neuklouzl, jak se nás snažil dohnat. Byl zakuklený stejně jako my: rukavice, čepice, kabát a šála. Přinesl s sebou dvě termosky. Zamračila jsem se.

"Přinesl jsem horkou čokoládu," podal nám je, "udrží nás v teple."

Lau mu okamžitě jednu vytrhla z ruky. "To bylo nečekaně chytré. Jsem ohromená."

"To já taky," přiznal Jordan.

Shane se na ně zamračil. "Jednoduché 'děkuji' by stačilo." Lau se napila a podávala termosku dál Helen.

Shane mi podal druhou a já usrkla. Cítila jsem, jak mi horká tekutina stéká hrdlem, a okamžitě jsem ucítila teplo.

"To je tak neskutečně dobré," vydechla jsem slastně.

Shane arogantně pokrčil rameny. "Díky."

Lau obrátila oči v sloup. "Očividně jsi ji nedělal ty, tak sklapni."

Dospívání (pokračování LPW)Kde žijí příběhy. Začni objevovat