O TŘI ROKY POZDĚJI
Venku panovalo překrásné léto. Prošla jsem kolem mé ložnice, kde jsem koutkem oka spatřila obraz v rámečku na který se dívám už nějaký pátek. O pár kroků jsem se vrátila zpět dovnitř místnosti. Přešla jsem směrem k rámečku, který jsem měla na nočním stolku a opatrně jsem jej vzala do rukou.
Andres Basford.
Navždy milován.
Jedním prstem jsem po jeho obrázku přejela a poté ho položila zase zpátky. Trvalo mi dlouho, než jsem se vzpamatovala z toho, že tu již není, ale Henry tu byl pro mě a myslím, že bez něj bych se přes to tak dobře nedostala. Dokázal mě rozveselit, povídat si se mnou o čemkoli a jeho sestra Ellie pro mě byla obrovskou oporou také.
Jemně jsem se usmála a sešla schody dolů, kde jsem minula kuchyň a dostala se ven do překrásného večera. Slunce právě zapadalo.
Henry i Ellie seděli na bílé lavičce, kterou jsme na jejich zahradu přemístili nedávno. Přisedla jsem si k nim. Oba dva se na mě usmáli.
Seděli jsme společně a pozorovali západ Slunce, který byl dnes obrovský. Díky nim jsem se naučila být znovu šťastná, i z maličkostí. Celý život jsem pak najednou vnímala jinak. A i přesto, že mi Andres chyběl a moc, byl tu pořád se mnou.
Nikdy na něj nezapomenu.
ČTEŠ
Zmrazená II. - In the captivity of fear
FantasíaByl to tajemný den, když se Andresovi povedlo zbavit Blau prokletí. Jenže to by byla pohádka, kdyby se mu to doopravdy povedlo. Láska tlumí, ale nepřemůže. Je předvečer svatby a Blau zjišťuje, že se její prokletí vrací. K tomu všemu se venku rozpo...
