Remus se mi vrátil✔

8.5K 326 30
                                    

Šla jsem do kanceláře za Moodym. Připadala jsem si celkem poníženě, jdu ho totiž poprosit, jestli bych teď nemohla dělat v kanceláři, což je vzhledem k mému stavu pochopitelné, snad se bude držet svých starých zvyků a nebude se moc ptát. Už tak je mi trapně. Pokračovala jsem černými chodbami Ministerstva kouzel až k oddělení bystrozorů. Říká se o mně, že jsem spolu s Jamesem byla jeden z nejlepších bystrozorů. Sakra, tento fakt můj dočasný "odchod" do výslužby celkem ohrožuje dotěrnými otázkami. Přijdu si, jako bych sem už nepatřila, dívají se na mě, jako bych těch dvanáct mudlů zabila já. I když všechny důkazy ukazují na Siriuse, já tomu prostě nevěřím, vždyť strážcem tajemství byl přece Peter Pettigrew a podle svědků prý křičel, že Lil a Jamese zradil Sirius. On to ale udělat nemohl, nevěděl, kde jsme. Možná, že chtěl Lily a Jamese pomstít a vymklo se mu to z ruky, ale zabíjení nevinných lidí? To přece není jeho styl. Teď Siriuse považují za zrádce a velkého zastánce...Voldemorta. Kdybych si ho vzala, tak mě teď nejspíš ukamenují. Jenom pár lidí ví, že jsem se Siriusem žila a Moody je jeden z nich. Zaklepala jsem na jeho kancelář. Ozvalo se : ,,Vstupte."

,, Dobrý den, Moody."
,, Brý ráno, Whitová. Asi vím, co po mně chcete."
,, Vážně?"

,, Po tom maléru s Blackem byste asi chtěla vypadnout."
,, Ne tak docela. Mohla bych zase dostat nějakou kancelářskou práci? Alespoň na chvíli."

,, Měl jsem za to, že vás nějaká ta akcička baví."

,, To ano, ale okolnosti se jaksi změnily."
,, To by mě zajímalo jak."

,, Už nekopu jen sama za sebe."

,, Aha, chápu. Kdy odejdete úplně?"

,, Nevím, ale určitě se to dozvíte jako první."

,, Alespoň něco, když mi teď ti nejschopnější bystrozoři jaksi zmizeli."

,, Děkuju vám."
,, Neděkujte a radši mi skočte uvařit čaj, když už máte praxi."
,, Jistě," řekla jsem ironicky a šla splnit jeho rozkaz. Fakt v tom mám praxi, vždyť jsem tady dřepěla skoro rok, ale když o to malé nechci přijít, tak budu muset na nějakou dobu svou práci oželet.

,, Hele, já taky nejsem zrovna nadšenej, že mi moje nejlepší bystrozorka vaří kafe, ale co už nadělám, že jo?"

,, Máte pravdu."

Přišla jsem domů a práskla za sebou dveřmi. Svalila jsem se na pohovku a koukala do prázdna. Sirius je v Azkabanu a já jsem teď úplně sama. Za rodiči jít nemůžu, ještě než zemřeli James s Lily, zabili je Smrtijedi jako odplatu za to, že jsem Bellatrix Lestrangeovou dostala do Azkabanu. Musím na něco přijít. Lily a James jsou pryč, Sirius v Azkabanu a Remus? Už měsíce se mi neozval, on je teď vlastně jediný člověk, kterého mám. Kéž by tady teď se mnou byl. Nemusel by ani mluvit, stačila by mi jen jeho přítomnost. Zdálo se mi, že jsem uslyšela zvuk přemístění. Ne, to je jen má bujná fantazie. Zvedla jsem zrak a uviděla Remuse. Usmála jsem se. Tolik jsem ho chtěla vidět, určitě jsem usnula a zdá se mi o něm.

,, Ahoj Helene, slyšel jsem o tom, co Sirius udělal. Jak se cítíš?"

,, Teď už dobře, když jsi tady se mnou."
,, To mě těší, ale...stejně to nechápu. Jak to mohl udělat?" zeptal se a sedl si ke mně.
,, On to neudělal, vím to. Strážcem tajemství byl Pettigrew."
,, Já myslel, že Sirius."

,, Ano, to asi všichni. Remusi, já tam ten večer byla. Myslím s Jamesem a Lily. Nedokázala jsem je zachránit."

,, Helene, nevyčítej si to. Voldemorta ještě nikdo neporazil, teda až na malého Harryho. Je teď slavný po celém kouzelnickém světě."

,, Ty věříš tomu, že to Sirius opravdu udělal?"

,, Nevím, ale když ho pro usvědčující důkazy odsoudili jako masového vraha, tak je jeho nevina celkem pochybná."

,, Nevěřím tomu, že by zabil dvanáct nevinných lidí. Myslím si sice, že Pettigrewa zabít chtěl, protože Jamese a Lily zradil, ale určitě by to neudělal takhle. Musel to na něj nastražit a utéct. Pettigrew určitě žije."
,, To není možné, on je mrtvý."
,, Víš to jistě? Jediné, co z něj našli, byl prst."
,, Myslíš, že by si uřízl prst a pak zabil dvanáct mudlů a zmizel?"
,, Je to sice trochu...složité, ale jediné možné vysvětlení."

,, Možná máš pravdu," řekl Remus a pohladil mě po zádech. Jak dlouho jsem už? Dva měsíce. Ještě sedm. Měla bych mu to říct.
,, Reme, nechtěl bys tu chvíli bydlet se mnou? Vím, že nemáš stálé bydlení a...práci, pomohla bych ti si něco najít a mezitím bys měl jistou střechu nad hlavou."
,, Helene, jsi moc hodná, ale to nejde, já jsem přece...vlkodlak a způsobil bych ti potíže, kdyby se vědělo, že se se mnou zahazuješ."
,, Kolikrát ti mám říkat, že mi to nevadí?! Tvoje vlastnosti to prokletí několikanásobně převyšují."
,, Tak dobře, jak dlouho tu můžu zůstat?" řekl a sedl si ke mně.
,, Jak dlouho si budeš přát," smála jsem se. 
,, Neříkej dvakrát. Zůstanu tu s tebou moc rád," řekl a pousmál se. 

,, Víš, já asi za pár měsíců už nebudu moct chodit do práce," šeptla jsem a on sebou trhl.
,, Jakto, jsi snad nemocná?" řekl a druhou rukou mě pořád hladil po zádech.
,, Ne, nejsem nemocná. Asi bych ti to měla říct, stejně to za chvíli poznáš."
,, Tak mě nenapínej," řekl a chytil mě za ruku.

,, Já...čekám dítě," řekla jsem a podívala se mu do očí. Hodně ho to zaskočilo.
,, Bože, zrovna teď když...je Siriusovo, že?" šeptl a já se zamračila.

,, Samozřejmě, koho jiného?"
,, Promiň...já...chci se o tebe, teda..vás, postarat," zakoktal a já nevěděla, co říct. Tohle jsem vůbec nečekala.

,, Remusi, i když bych si to moc přála, tak ti musím říct, že k nám nemáš žádnou povinnost a plně chápu, že máš svůj život. Zůstaň jen, pokud je to to, co si opravdu přeješ ty," zašeptala jsem. Nemůžu ho zneužívat.
,, Jsem rád, že můžu být s tebou," řekl a stiskl mi ruku. ,, Já taky," řekla jsem a objala ho. Byla jsem tak ráda, konečně mám u sebe přítele. Vlastně mi nahradil Lily. Ach Lily, má milovaná sladká Lily, moc mi chybí.

Znala jsem Siriuse Blacka II ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat