Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Jaký byl Křiklanův večírek? ✔

Křiklanův vánoční večírek se blížil a každý, kdo na něj byl pozvaný, si mohl přivést někoho jako doprovod. Já přemýšlela, koho bych mohla pozvat. Napadl mě třeba Neville. Myslím, že by ho to potěšilo. Šli bychom samozřejmě jen jako kamarádi. Kráčela jsem nebelvírskou společenskou místností, když jsem ho uviděla, jak se staral o nějakou svou rostlinu, jejíž název jsem zapomněla.

,, Ahoj Neville, jak se máš?" zahlaholila jsem a posadila se vedle něj.

,, A-ahoj S-Selene, d-díky, m-mám se fajn. C-co p-potřebuješ?" vysoukal ze sebe.

,, No, ehm, říkala jsem si, jestli bys se mnou nechtěl jít na ten Křiklanův večírek," zeptala jsem se s úsměvem a on vykulil oči.

,, T-ty chceš jít se mnou?" ptal se nevěřícně.

,, Ano, jsi můj kamarád a chci jít s tebou. Půjdeš teda?" řekla jsem a zvedla obočí.

,, J-jo, jasně, moc rád!" řekl a celý se rozzářil.

,, Super, budu se těšit! Zatím se měj," usmála jsem se na něj.

,, Ty taky!" zahlaholil a když jsem odcházela, tak se mi zdálo, že si začal vesele pohvizdovat. Vyšla jsem na chodbu a kupodivu jsem potkala Harryho a Lenku.
,, Ahoj Harry, ahoj Lenko," pozdravila jsem je vesele a oba se na mě usmáli.

,, Nazdar, Sel," odpověděl mi Harry.
,, Ahoj Selene," pozdravila mě Lenka.

,, Hele, Lenko, nechtěla bys se mnou jít na ten Křiklanův večírek? Myslím...jako kamarádka," zeptal se mimoděk Harry. 

,, Jistě, moc ráda!" kývala Lenka nadšeně a já se usmála.
,, Co ty, Selene, jdeš s někým?" zeptal se mě Harry.
,, Pozvala jsem Nevilla a on přijal," odpověděla jsem. 

,, ÁÁÁÁ! POTRHLÍK POZVAL STŘELENKU NA PLES! POTRHLÍK MILUJE STŘELENKU!!!" křičelo školní strašidlo Protiva a Harry si jenom povzdechl. Ještě ten den se celá škola dozvěděla, že jde na ples s Lenkou Láskorádovou.
,, Tys opravdu pozval Střelenku?" vyptával se ho Ron.

,, Neříkej jí Střelenka!" vyštěkla po něm Ginny a šla si sednout vedle Deana. Harry se za ní mrzutě podíval a pak mu pohled utkvěl na Hermioně, která se bezvýrazně vrtala v guláši. Přisedla jsem si za ní a ona se rozzářila.

,, Ahoj Hermiono, jsi v pohodě?" zeptala jsem se. 

,, Jo jasně, představ si, dneska večer mám s CORMAKEM RANDE," řekla s důrazem na dvě poslední slova a tak hlasitě, aby to slyšel i Ron, který se v té chvíli začal dusit kouskem jídla.

,, Myslíš Cormaka McLaggena?" zeptala jsem se zaujatě, abych jí pomohla hrát divadlo před Ronem a mrkla na ni. Ona se usmála, pochopila.

,, Přesně, jdeme spolu na večírek," odpověděla a koutkem oka mrkla na Rona.
,, Takže spolu chodíte?" ptala jsem se. 
,, No jasně, ještě jsem ti to neříkala?" protáhla Hermiona.

,, No ne! Ale chápu tě, je dost hezký," řekla jsem s hraným nadšením v hlase. 
,, Jistě, mám ráda opravdové hráče famfrpálu. Půjdeme už? Chtěla bych se připravit na večírek," řekla trochu okázale a já ji s chichotem následovala. Ron měl absolutně bezvýraznou tvář a a Harry se na nás zamračil. 
,, Teda, Hermiono, nebylo to až moc kruté?" zasmála jsem se.
,, On ke mně nebyl hnusný?" protáhla Hermiona.

,, No, ehm, nevím, jestli jsi už nezašla daleko. Přece jenom jsi Cormaka použila, abys naštvala Rona. Ten kluk to ale neví," řekla jsem opatrně.
,, No nic, už nechci řešit Rona, pomůžeš mi s vlasy?"

,, Jasně!" vyhrkla jsem a obě jsme se odebraly do koupelny. Já jsem své vlasy vyčesala do vysokého hladkého drdolu a Hermioně jsem udělala nízký drdol na stranu a pár pramínků jsem jí nechala volných. Nakonec jsem si oblékla modré krátké šaty. Tentokrát ale ty tmavé se zlatou výšivkou od pasu nahoru a bez ramínek. K nim jsem si vzala tmavě modré pecky. Společně jsme vyšly do společenky, kde na mě čekal Neville. Vzal si společenský hábit a vypadalo to, že si dal záležet, aby vypadal dobře. 
,, Ahoj Neville. Půjdeme?" zeptala jsem se s úsměvem.
,, J-jo jasně, sluší ti to, Sel," zazubil se a já přijala jeho rámě.

,, Díky, tobě taky," usmála jsem se vyrazili jsme do Křiklanova kabinetu. Vešli jsme dovnitř a všude kolem nás byly zdi pokryté zeleným, červeným, modrým a žlutým saténem. Ze stropu visel obrovský lustr, který osvětloval celou místnost.

,, Ááá, výborně, slečna Whitová a pan Logbottom! Vítám vás! Musím říct, že vy, slečno, dlouho jsem neviděl takové nadání na lektvary, ano, jistě, vaše matka byla skvělá v lektvarech, stejně jako slečna Evansová a Severus...máte pro lektvary cit. Severus si toho jistě musel všimnout, že?" řekl Křiklan a obrátil se na Snapa. Jeho černé oči se zúžily a ušklíbl se.
,, Neřekl bych, že je slečna Whitová nadprůměrná studentka, pouze se umí řídit přesně podle postupu," utrousil.

,, Dovoluji si s vámi nesouhlasit, Severusi, myslím, že jste si jistě musel všimnout, že lektvary slečny Whitové jsou vždy perfektní, v minulé hodině, její veritasérum bylo opravdu úžasně povedené..."
,, Ehm, pane profesore, myslím, že mé schopnosti přeceňujete," ozvala jsem se po chvíli, když jsem uviděla Snapův stažený obličej.

,, Také si myslím," zavrčel a poodešel od nás.

,, Pusťte mě!" uslyšela jsem najednou z dálky hlas Draca Malfoye. Filch  ho držel za košili a táhl ho ke Křiklanovi.
,, Tady ten se toulal po chodbách a tvrdil, že byl pozvaný  na váš večírek," zavrčel Filche.

,, Fajn, chtěl jsem se sem vetřít," odsekl Malfoy.

,, Já ho vyvedu ven," ozval se chladně Snape a vyšel s ním z kabinetu. 
,, Sss, Selene!" uslyšela jsem syknutí, které vycházelo zpoza závěsu. Já zmizela Nevillovi a vešla za závěs.

,, Hermiono?!" vyprskla jsem, když jsem uviděla její vytřeštěný výraz.

,, Sel, utekla jsem Cormakovi, je odpornej, Ron je proti němu nic...byli jsme pod jmelím a já, no, pláchla jsem mu," sypala to ze sebe Hermiona a ztěžka dosedla do křesla. 

,, Dračí tataráček?" zeptal se nás nějaký student s podnosem.

,, Ne, děkuju," řekla jsem zdvořile.

,, Rozumím, hrozně po něm páchne z úst," ušklíbl se student.

,, Dejte to sem!" vyhrkla Hermiona a chňapla po tácu. Nacpala si pusu malými kuličkami plnými česneku, chilli a bůh ví čeho ještě.

,, Tfeba Cormaka odvadím," huhlala s plnou pusou. Já najednou nedaleko uviděla vysokou postavu s rozčepýřenými hnědými vlasy.

,, Hermiono, támhle je," varovala jsem ji a ona rychle vstala.

,, Sakra, mizím," řekla spěšně a plížila se za nábytkem směrem k východu. Najednou se závěs roztáhl a přede mnou stál Cormak.

,, Ahoj, nevidělas Hermionu?" zeptal se a očima těkal po místnosti.

,, Ehm, ne, není u mísy s punčem?" zeptala jsem se. 

,, Ne, to je ale malá kluzká mrška," prohodil a z tácu, který jsem držela, si vzal dvě kuličky dračích tataráčků. Když si bral třetí, tak si ji zkoumavě prohlížel.

,, Co je to?" zeptal se a já se ušklíbla.
,, Dračí koule," řekla jsem nevinně, on zezelenal a předklonil se. Ve chvíli, když se závěs podruhé odhrnul a přikročil k nám Snape, začal Cormak zvracet přímo na jeho boty a mně se povedlo zmizel po Anglicku. Hehe.