Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Něco na uklidnění? Hoď si skleničkou! ✔

Letošní Vánoce budu trávit v Bradavicích, protože mamka nedostala volno v práci a musí hlídat v Prasinkách a na školních pozemcích. Vzbudila jsem se do zasněženého rána a rozhlédla se. V mé ložnici nebyl nikdo, tak jsem vešla do společenky a potkala jsem se s Hermionou, která pracovala na domácích úkolech, a Rona, který se ládoval nějakými sladkostmi z Medového ráje.
,, Dobré ráno. Páni kde všichni jsou?" zeptala jsem se rozespale. Uslyšela jsem za sebou kroky a byl to Harry! Chudák, ten vypadá ale hrozně. Chápu, jak moc ho to vzalo, ale nejhorší je, že to není pravda. Nemohla jsem vůbec spát, tak moc jsem mu chtěla všechno říct, až mě bolely útroby, ale bojím se, že je ještě příliš otřesený a nevěřil by mi a možná by se se mou dokonce i přestal bavit. 
,, Harry, no, vypadáš hrozně."
,, Kde jsou všichni?" zopakoval mou otázku.
,, Odjeli, je přece první den prázdnin. Jestli si vzpomínáš," připomněl mu Ron.
,, Už za chvíli bude oběd, chtěli jsme vás jít vzbudit."
,, Ježiš, když tu nemám nikoho, kdo by mi dělal budík, tak bych byla schopná celý den jen prospat," řekla jsem a Harry se zhroutil do křesla u krbu.
,, Harry, musím říct, že opravdu nevypadáš dobře," ozvala se Hermiona.
,, Nic mi není, "odsekl Harry. 
,, Harry, my víme, že to, co jsi včera vyslechl tě doopravdy muselo vykolejit, ale nesmíš udělat žádnou hloupost."
,, Jako co, například?"
,, Jako třeba zkoušet dopadnout Blacka," vypálil Ron, ale Harry na to nic neříkal.
,, To bys neudělal, že Harry?" zeptala se Hermiona, opět žádná odpověď.
,, Harry, Black za to nestojí, abys umřel," dodal Ron.
,, Vy to zřejmě vůbec nechápete. Víte, co Harry slyší, když se k němu přiblíží mozkomorové? Slyší křik své maminky, než ji Vy-víte-kdo zabil. Harry teď zjistil, že možná mohla žít, kdyby jejich úkryt nebyl vyzrazen. Já bych se na jeho místě chovala úplně stejně."
,, Díky Selene, přesně tohle jsem chtěl říct-"
,, Harry, s tím ty ale vůbec nic nenaděláš! Až mozkomorové Blacka chytí, odvlečou ho do Azkabanu a dobře mu tak!" řekla sklíčeně Hermiona.

,, Slyšelas, co říkal Popletal, Azkaban na něj tak nepůsobí, není to pro něj stejně krutý trest jako pro ostatní," řekl Harry a mě píchlo u srdce. Sirius Black je sakra nevinný, chce se mi křičet a něco rozbít, už to nemůžu dál poslouchat, přijdu si jako ve zlém snu. Zhroutila jsem se na pohovku a pokoušela se uklidnit, nabrat dech a něco udělat.
,, Tak co vlastně chceš? Ty- nechceš snad Blacka zabít?" zeptal se Ron s napětím v hlase a opět žádná odpověď.
,, Malfoy to ví. Vzpomínáte, co mi tenkrát při lektvarech řekl? ,Na tvém místě bych si ho našel sám...pomstil bych se mu.'''
,, Harry, Black je šílenec a je nebezpečný-"
,, Malfoy se to musel dozvědět od otce, ten patřil k nejbližším z Voldemortova okruhu-"
,, ŘÍKEJ TY-VÍŠ-KDO, BUĎ TAK LASKAV!" vložil se do toho vztekle Ron.
,, Malfoy zcela jistě věděl o tom, že Black pracuje pro Voldemorta-"
,, Malfoy by tě rád viděl roztrhaného na kousíčky, jako Pettigrewa, vzpamatuj se přece!"
,, Prosím tě, Harry, prosím, měj rozum. On se dopustil strašlivého a děsivého zločinu, ale ty se nesmíš vystavovat nebezpečí, o tohle mu jde. Tví rodiče by určitě nechtěli, aby se ti něco stalo. Nepřáli by si, abys po něm pátral-"
,, Nikdy se nedozvím, co by si přáli a nepřáli a to jen kvůli němu," odsekl Harry stroze.
Tohle už je na mě moc. Vstala jsem a běžela do dívčích ložnic, kde jsem se zhroutila na postel a propukla v šílený pláč. Proč já, proč sakra já? Tak moc mě mrzí, že všichni tátu nenávidí a přitom nic neví. To je ono, ONI O NĚM NIC NEVÍ! On prostě nemohl zradit Harryho rodiče, protože NEVĚDĚL, KDE JSOU!! Strážcem byl Peter Pettigrew a máma to ví. Byla s nimi. Byla tam, když umírali. Chtěla je ochránit, ale ztratila vědomí. Křičí kvůli tomu ze spaní jejich jména. Další křivdy snad už nesnesu, prostě NESNESU! Musím něco rozbít, do něčeho kopnout, nebo se dočista zblázním. Vzala jsem ze svého improvizovaného nočního stolku skleničku a praštila s ní o stěnu. Sklenka se s třískotem rozbila na miliony střepů.
,, Reparo," zašeptala jsem a hodila jsem znovu. Pak znovu a znovu. Můj vztek mě ale neopouštěl. Panebože, chovám je jako totální vzteklý cvok, ale moje emoce, které jsem se snažila skrýt, se právě vydraly na povrch a způsobily výbuch citů. 
,, Selene, co se stalo?" zeptala se tiše Hermiona, když mě uviděla sesypanou na posteli a vedle mě spoustu střepů.
,, VY NIC NEVÍTE A NECHÁPETE! BOŽE, PROČ SAKRA JÁ?!" křičela jsem a zabořila hlavu do polštáře. 
,, Tak nám o tom pověz," řekla a pohladila mě po zádech.