Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Temné časy ✔

Bradavický expres uháněl prázdnou krajinou a já seděla v kupé s Ginny, Lenkou a Nevillem. Vlak ale najednou začal zpomalovat, až se zastavil docela. Tohle se mi vůbec nelíbí! Rozrazily se dveře a dovnitř vešel Dolohov s Amycusem. No kurva, zrovna dva týpci, se kterýma jsem se mydlila na konci roku na chodbě před učebnou opčm. Měli sice kápě, ale já je poznala podle hlasu. Modlila jsem se, aby si mě moc nevšímali. Rozhlíželi se po kupé.
,, Je tady Potter?" vyštěkl Dolohov.
,, Není," odpověděli jsme jednohlasně a on se ušklíbl.

,, Jestli mi lžete, tak si to pěkně odskáčete," protáhl povýšeně a odkráčel pryč.

,, Ginny, to byl Dolohov s Amycusem," šeptla jsem a ona kývla.

,, Říkala jsem si, že se mi ty hlasy zdály povědomé."

,, Kde myslíte, že Harry je?" zeptal se Neville.
,, Plní jeden velmi důležitý úkol, kterým možná zničí Vy-víte koho," zašeptala jsem mu do ucha a on kývl.
Cesta pak ubíhala až překvapivě poklidně. Venku však bylo zataženo, všude kolem nás byla vřesoviště zakrytá závoji mlhy, kterou pravděpodobně způsobili mozkomorové hlídající školní pozemky. Každý z nás musel mít nově potvrzení o krevní příslušnosti. Já ho naštěstí mám. Sice v sobě nemám kapku mudlovské krve, ale nijak by mi nevadilo žít mezi mudly. Jsou to lidé jako my. Nechápu, proč se nad ně chtějí kouzelníci povyšovat, je to odporné. Chytila jsem Ginny za ruku a vystoupila z vlaku. Na nádraží v Prasinkách bylo několik děsivě vyhlížejících Smrtijedů, kteří na nás měli dohlížet. Když jsem je míjela, snažila jsem se vyhýbat očnímu kontaktu.  Mlčky jsem i s ostatními  nastoupila do kočáru, který se chladným večerem rozjel k bradavickému hradu. 
Hned po večeři jsem sebou praštila na postel a přemýšlela, jaké to asi bude letos. Obrana proti černé magii se přejmenovala na černou magii a učí ji dvojčata Carrowovi. Smrtijedi Amycus a Alekta, která přednáší studium mudlů, jež je teď povinné. Budu se na ně muset dobře vyspat.

Ráno jsem se protáhla v posteli. Kdybych nevěděla, co se právě v kouzelnickém světě děje, byl by to jen obyčejný slunný podzimní den. Oblékla jsem si hábit, posbírala učebnice a vyrazila na vyučování. Posadila jsem se vedle Ginny a vytáhla si hůlku. Zazvonilo a do třídy vrazil Amycus Carrow. Zabouchl za sebou s prásknutím dveře, jako to měl ve zvyku Snape.

,, Jsem váš nový učitel černé magie, budete mě oslovovat pane profesore, jasné?" štěkl, ale my zarytě mlčeli.

,, JASNÉ?!" zařval, ale my byli jako myšky. To ho nesmírně naštvalo. Vytáhl hůlku a namířil ji na Lenku.
,, Cruci-"
,, Protego maxima!" křikla jsem a vytvořila silný štít, který mu zabránil, aby začal Lenku mučit.

,, Jak se opovažuješ! Budete mě poslouchat, jasné?! Jak se jmenuješ?" křikl na mě.

,, Selene Whitová," řekla jsem a on se ušklíbl.
,, Tak tedy Whitová, tady velím já. Ještě jednou mi zasáhneš do mé výuky, budeš vyloučená a teď...Crucio!" křikl a já ucítila, jak mě všude po těle píchají drobounké jehličky, větší bolest jsem ale neucítila. Jen jsem před ním stála, ruku s hůlkou svěšenou a sledovala jeho nasupený pohled.

,, Ehm...au," řekla jsem ironicky. To už nevydržel. Smýkl mnou za vlasy a dal mi pěstí přímo do oka. Tohle mu ale nestačilo a ještě jsem dostala pořádnou facku. Třídou se ozvalo nesouhlasné zamručení. Z koutku úst mi tekla krev, já to ale ignorovala. Hrdě jsem se napřímila a dívala jsem se mu do očí. 

,, Dnes budeme nacvičovat kletbu Cruciatus. Whitová nám poslouží jako cvičný objekt. Do toho!" křikl, ale pohnuly se jen dvě hůlky studentů Zmijozelu. 
,, ŘEKL JSEM DO TOHO!" zařval. Načež vstali dva zmijozeláci.
,, Crucio!" vykřikli oba naráz. Tentokrát byla bolest horší. Cítila jsem, jako by mi se do mě zabodly stovky nožů. Vydechla jsem a chytila se za břicho.