Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Famfrpál a mozkomorové - to není dobrá kombinace ✔

Famfrpálový zápas se blížil a naše tréninky se konaly pod dohledem madame Hoochové. Věděla jsem, že je to kvůli Harrymu, aby ho prý taťka náhodou nedostal. Počasí se čím dál více zhoršovalo, já vždycky chodila promočená a mé havraní vlasy, které by se daly ždímat, na mé bledé pleti vypadaly celkem děsivě. Minulý týden si mě jeden prvák spletl se smrtonoškou a spustil povyk. Na dnešní trénink přišel Oliver velmi rozladěný. Po chvíli jsme zjistili, že k tomu měl dobrý důvod.
,, Nebudeme hrát se Zmijozelem!" oznámil nám a tvářil se opravdu rozčíleně. ,, Zrovna za mnou byl Flint. Místo s nimi se utkáme s Mrzimorem."
,, Proč?!" vyhrkli jsme svorně.
,, Flint se vymlouval, že jejich chytač má ještě pochroumanou ruku," ucedil vztekle Oliver. Malfoy simuluje, parchant! 
,, To je jasné, nechce se jim v tomhle počasí hrát. Mají strach, že by jejich šance ještě klesly," řekla jsem znechuceně.
,, Malfoy s tou rukou přece nic nemá, simuluje to!" vybuchl Harry. Přesně!
,, To já vím, jenže to nemůžeme dokázat... Bohužel jsme se připravovali na Zmijozel a Mrzimor má úplně jiný styl hry. Mají nového kapitána a chytače, Cedrica Diggoriho-" soptil Oliver, ale Angelina, Alice a Katie se do jeho monologu zahihňaly. Zmínění jména Diggory vyvolalo rozruch. 

,, Co je?" zeptal se zamračeně Oliver. 
,, To je takový ten vysoký pohledný kluk, že?" ujistila se Angie. 
,, Silný a tichý," dodala Katie a holky se znova zahihňaly. Já jsem se na ni soustředěně podívala a dělala, že zkoumám její obličej.
,, Co se děje, Selene?" zašklebila se Katie.

,, Já jen čekala, kdy ti začne téct slina," řekla jsem nevinně a kluci vyprskli smíchy, dokonce i Oliverovi zacukaly koutky.
,, Jako by se tobě nelíbil," řekla uraženě.
,, Promiň, já musela." Cedník je sice pohledný, ale já tajně slintám nad Oliverem, kterého nikdy nebudu mít, bohužel...
,, Tichý je jenom proto, že je to takový tupec, že nedá dvě slova dohromady," odsekl netrpělivě Fred.
,, Nechápu, s čím si děláš starosti, Olivere, s Mrzimorem to bude procházka růžovým sadem," dokončil to George.
,, Teď budeme hrát za úplně jiných podmínek!" zařval hlasitě Oliver. ,, Diggory dal dohromady pořádně silnou sestavu a i on je vynikající chytač, nesmíme je podcenit, my prostě musíme vyhrát!"
,, Tak se nerozčiluj, Olivere, my to přece bereme úplně vážně, absolutně vážně," uklidňoval ho Fred. Naše porada skončila a v místnosti jsem zbyla jen já s Oliverem. Bylo to vlastně neplánované, stála jsem v rohu a čekala, až všichni vyjdou ven.
,, Copak, prcku?" zeptal se Oliver unaveně, když jsem chvíli nešla ze dveří. Zatraceně, nemám žádný důvod tady být kromě toho, že jsem do něj platonicky zamilovaná. Jenomže krásný kluk z posledního ročníku si mě asi těžko všimne a i kdyby, tak by si všichni mysleli, že je vážně divnej...Protože dvanáct není pohoda, když je vám sedmnáct, mohla bych být jeho sestra...

,, Už jdu, jenom...chtěla jsem ti říct, že jsi ten nejlepší kapitán a brankář, kterého nebelvírské družstvo může mít, a určitě vyhrajeme," koktala jsem a Oliver se usmál.

,, Díky, Sel. Od té doby, co jsem tě vzal do týmu, ses opravdu zlepšila, jak jsem si myslel. Jednou budeš opravdu dobrá...Teď mě omluv, musím ještě něco vyřešit s madame Hoochovou," řekl a zvedl se z lavičky.

,, Ehm, jo, jasně, už...už jdu, měj se, kapitáne!" řekla jsem nervózně a vyběhla z místnosti. 

Uběhly dva dny od mého rozhovoru s Oliverem a nastal osudný den našeho zápasu s Mrzimorem.  Seběhla jsem do Velké síně na snídani a venku řádila snad nejhorší bouřka za celý školní rok. Zatraceně, to budu zmoklá jak myš! Byla jsem v hábitu a posadila jsem se vedle Harryho, který se líně zakousl do své topinky. 
,, Bude to těžký zápas," prorokoval Oliver a nesnědl ani sousto.
,, Nám trocha deště nevadí," chlácholila ho Katie. Venku ale zuřilo něco mnohem horšího, než jen trocha deště. Famfrpál je velice oblíbený sport a na tribuně už byla shromážděná skoro celá škola i přes to, že na ně z oblohy padaly trakaře. V šatně jsme se převlékli do našich zářivě červených hábitů a očekávali jsme povzbuzující a motivační řeč, ale Oliver nám jen pokynul, abychom ho následovali na hřiště. Jen co jsme opustili vyhřátou šatnu, málem nás smetl poryv větru. Diváci aplaudovali, ale přes hrom je skoro nebylo slyšet. Harry vypadal naštvaně a zklamaně zároveň.
,, Harry, co se děje?" zeptala jsem se starostlivě.
,, Před déšť na brýlích nevidím nic."
,, Počkej-" nestihla jsem to doříct a proti nám nastoupil tým Mrzimoru v zářivě kanárkových dresech. Madame Hoochová dala pokyn, abychom nasedli na košťata. Když jsme tak učinili, uslyšeli jsme písknutí a zápas byl zahájen. Míč získal Mrzimor, který měl tři útočníky. Kiplinga, Mosebyho a Stinsona.
,, Míč získal Mrzimor, Stinson přihrává Mosebymu, přihrávku chytá Whitová, páni, o vlásek se vyhnula potlouku, přihrává Johnsonové, ta zpět Whitové, které se dostává k obruči a Nebelvír vede deset nula, camrálu se opět chopil Mrzimor, Kipling přihrává Stinsonovi, Stinson Mosebymu, kterému camrál vyletěl z ruky a ujímá se ho Whitová, která suverénně letí na obruč, pozor, Kipling se ji pokouší zastavit, ale ona se mu na poslední chvíli vyhýbá a Nebelvír vede dvacet nula! Kipling- Stinson- Moseby, Johnsonovou málem zasáhl potlouk. Bellová se chopila camrálu, přihrává Whitové, ta přihrává Johnsonové a Nebelvír vede třicet nula! Kipling-Stinson, camrál má Johnsonová, Bellová, Whitová, Bellová a Nebelvír vede čtyřicet nula! Opět Moseby- Stinson- Kipling se blíží k nebelvírské bráně, střílí, ale Wood střelu zachytil a přihrává Whitové- Bellová- Jonsonnová- Whitová je opět u camrálu, letí na Mrzimorskou bránu, páni, udělala rychlou kličku, trefila se do prázdného oblouku a Nebelvír vede padesát nula," řekl komentátor a zazněla píšťalka Madame Hoochové. Náš tým se snesl k zemi .
,, Kolik to je?" zeptal se Harry.
,, Vedem o padesát bodů, ale jestli rychle nechytíme zlatonku, budeme hrát do půlnoci."
,, Já s tímhle krámem na nose nemám šanci," řekl Harry smutně. Já vytáhla hůlku a namířila mu ji na brýle.
,, Repellentus!"
,, Cože?" zeptal se Harry.
,, Teď konečně uvidíš, tvé brýle odpuzují vodu," řekla jsem pyšně.
,, Geniální, prcku!" řekl Oliver chraptivě a z radosti mi vlepil pusu na mokrou tvář. Chvíli mi trvalo, než jsem se vzpamatovala. 
,, Tak, kamarádi, jdeme zase na to!" řekl už o poznání veseleji a hra znovu začala. Harry se jen vznášel ve vzduchu, zatímco se Diggory hnal za Zlatonkou.
,, Harry!" křičel na něj Oliver a Harry se rychle rozletěl za Cedricem. Já jsem momentálně letěla k bráně Mrzimoru a přes provazy deště nebylo vidět ani na deset metrů. Uslyšela jsem nad sebou šumění a hned po něm tupou ránu do zátylku. Potom svět kolem mě pohltila tma.

,, Ještě štěstí, že půda byla tak rozměklá," ozvalo se vedle mě.
,, Vážně jsem myslel, že je po nich."
,, Přitom se mu ani nerozbily brýle." 

Slyšela jsem tlumené hlasy a vůbec jsem netušila, kde to vlastně jsem a co se stalo. Věděla jsem jen, že mě tělo bolí, jako kdyby mě zasáhlo alespoň deset potlouků.
,, Byla to ta nejhroznější věc, jakou jsem životě viděla." 

Otevřela jsem oči. Těsně vedle mě na posteli ležel Harry a vedle nás obou bylo shromážděné celé naše družstvo, které bylo od hlavy až k patě pokryté blátem. Byli tu také Ron, Hermiona a Ginny, kteří se na nás ustrašeně dívali.

,, Selene, Harry!" promluvil na nás Fred a já si všimla, že mám na krku límec.
,, Co se stalo?" zeptal se unaveně Harry.

,, Spadl jsi z pěkné výšky, alespoň padesát stop a když si padal, tak jsi spadl na Selene a nakonec jste spadli oba." Takže to byla ta rána do zátylku, teď mám znehybněný krk!
,, Mysleli jsme, že jste mrtví," dodala ustrašeně Katie.
,, Co zápas?" zeptal se Harry.
,, No, zlatonku chytil Diggory. Těsně po tom, co jsi spadl. Nevěděl, co se stalo, potom se ale ohlédl a uviděl vás na zemi, pokoušel se to vzít zpátky a chtěl nový zápas. Jenže vyhráli spravedlivě a podle pravidel, to uznal i Wood."
,, Kde ten je?" zeptal se Harry, protože Olivera nemohl najít pohledem.
,, Pořád ještě je ve sprchách, máme dojem, že se tam zkouší utopit."

Harry si přitiskl obličej ke kolenům a rukama se chytil za vlasy. Fred ho chytil za rameno a zatřásl s ním. 
,, No tak, Harry, to se může stát každému," vykoktala jsem chraplavě.
,, Selene má pravdu, kdyby Mrzimor prohrál s Havraspárem a my pak porazili Havraspár i Zmijozel- všechno prostě bude záležet na skóre, ještě stále máme šanci," řekl Fred.

Harry tam ale jen seděl a nic neříkal. Po pár minutách přišla madame Pomfreyová a vyzvala náš tým, aby nás nechali v klidu odpočívat. 
,, Přijdeme se za vámi zase podívat," ujistil nás Fred a mrknul na mě. Zůstali tu jen Ron s Hermionou. 
,, Harry, nic si nevyčítej, pořád jsi ten nejlepší chytač, kterého jsme kdy měli," řekla jsem chraplavě.
,, Brumbál hrozně zuřil, když jste padali dolů, tak váš pád zpomalil, než jste dopadli na zem, a potom obrátil hůlku proti mozkomorům a odehnal je pryč ze školních pozemků. "
,, Potom vykouzlil nosítka a položil vás na ně. Všichni jsme mysleli, že jste...vůbec jste se nehýbali."
,, Sebral někdo můj Nimbus-"
,, A můj Kulový blesk?" zajímala jsem se.
,, Neboj, ten máš v dívčích ložnicích, ale Harryho koště, no, totiž-"
,, Co se stalo?"
,, No, když jsi spadl tak on, odnesl ho vítr a on no, naletěl do Vrby mlátičky."
,, A dál?" šeptl Harry.
,, Znáš vrbu mlátičku, profesor Kratiknot to sem před chvílí přinesl," řekla Hermiona tiše a vytáhla brašnu, ze které vysypala několik kusů dřeva. Na jednom z nich byl zlatý nápis Nimbus 2000. 

Je tady další kapitolka, snad se líbila :) Jinak jsem ráda za votes/komenty, vaše sprucelady123 :)