Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Máma a táta, spolu? ✔

Pomalu jsem začínala přicházet k sobě a doléhaly ke mně tlumené výkřiky. Najednou se mnou někdo nešikovně zatřásl.
,, S-selene, Selene! Žiješ, prosím, pohni se!" volal onen hlas a já ho po chvíli poznala. Zkusila jsem pohnout krkem, ale vydala jsem jen bolestné zamručení.
,, H-harry?" vydala jsem ze sebe a rozlepila oči.
,, Díky Bohu, žiješ, pojď, musíme rychle zmizet!" řekl a pokoušel se mě dostat na nohy a společně jsme klopýtali pryč k přenašedlu. Cestou jsme naštěstí narazili na Rona a Hermionu.
,, Proboha, Selene, co se ti stalo, ty, krvácíš," řekla ustaraně Hermiona a já na horním rtu ucítila železnou chuť krve.
,, Nevím, běžela jsem a potom už si nic nepamatuju. Byla jsem asi mimo, pak mě našel Harry a dotáhl až sem-"
,, K ZEMI!" zavolal Harry a strhl nás sebou, protože jsme se ocitli pod palbou.

,, Mdloby na vás!"
,, Počkejte, to je můj syn, mám tam syna!" křičel někdo, ano, to je pan Weasley. Ostatní na nás přestali pálit a seběhli se k nám. Bartemius Skrk na nás stále mířil hůlkou.

,, Kdo z vás to vyčaroval?!" křikl a kývl směrem k obloze. Vzhlédla jsem a uviděla mrak ve tvaru zelené lebky, které z úst vylézal had, není to náhodou Znamení zla?
,, Barty, jsou to jen děti," snažil se ho uklidnit pan Weasley. Potom jsem ucítila tlak na spáncích a opět jsem se propadla do temných hlubin vlastní mysli.

Zase jsem začínala přicházet k sobě. Cítila jsem na čele něco chladivého a donutila jsem se otevřít oči. První, co jsem uviděla, byla rozmazaná ruka, která mi přidržovala mokrý kapesník na čele. 
,, Už se probírá, tati," uslyšela jsem jako by vzdálený hlas, byl to Fredův hlas.

,, Hm, co se mi stalo?" zeptala jsem se ho a mžourala ve světle lampy.

,, Nevím, ale máš něco s nosem. Omdlela jsi a pak jsme tě položili sem. Snažím se tě křísit, Zelenoočko," řekl Fred, ale do smíchu mu nebylo. Poslouchala jsem jejich rozhovory, ale zdály se jakési zmatené, nerozuměla jsem jim ani slovo, zdálo se mi, jako bych byla za sklem. 

,, Selene, jsi v pořádku? Báli jsme se o tebe," řekl Harry, který si ke mně klekl a usmál se.
,, Myslím, že jsem. Díky, Harry, zachránil jsi mě."

,, Nemáš zač. Tvoje mamka mě taky vlastně zachránila, takže jsme si kvit," zakřenil se a já na něj vyplázla jazyk. Jediná pozitivní věc na tomhle mistrovství je ta, že jsem se zase viděla s Oliverem, konečně mám jeho adresu, snad je v pořádku! Až budu někde v bezpečí, tam mu musím napsat. Teď si ale ještě chvíli schrupnu.

Mamka vynořila hlavu z myslánky a strnule na mě hleděla. Potom mě pevně objala, div mě neuškrtila. 

,, Selene, to bylo hrozné, máš štěstí, že ti neublížili," vzlykala a tiskla mě k sobě ještě víc.
,, Ehm, mami, nemůžu dýchat," sýpala jsem a mamka se na mě omluvně podívala a povolila stisk.
,, Promiň, moc jsem se o tebe bála, jsi moje jediné dítě,"
,, Naše," opravil ji nově příchozí a já hned poznala jeho hlas.

,, Tati!" zvolala jsem a rozběhla jsem se k němu. On rozpřáhl ruce a já mu skočila do náruče. Konečně jsem cítila, že mám úplnou rodinu. Nechtěla jsem, vážně jsem nechtěla, ale prostě jsem rozbrečela.
,, Děje se něco?" zeptal se mě táta překvapeně.
,, Ne, já, prostě mám jenom radost, že mám konečně tátu," vykoktala jsem a táta najednou odvrátil tvář a opřel se o okenní parapet. Máma šla k němu a usmála se.

,, Kdo to hrdě tvrdil, že ho nikdy nic nerozpláče, hm, pane Blacku?" řekla a dala mu pusu.

,, Ehm, tak mě to vzalo, no a ještě k tomu mám něco v oku," zamumlal. 
,, Pamatuju si, jak jsem kdysi psala nějakou esej ve společence a slyšela jsem tvůj a Jamesův rozhovor. Smál ses mu, že je to zamilovaný blázen a že chce s Lily mít děti. Tehdy stačilo to slovo vyslovit a měl jsi osypky. Jsem ráda, že jsi změnil názor," řekla mamka a usmála se. 
,, No, ehm, mám ti vůbec říkat tati, nebo raději Siriusi?" zeptala jsem se nervózně.

,, Jak chceš, Selene. Škoda, že jsem nebyl u toho, když ti máma vybírala jméno. Berta by ti slušelo víc," zakřenil se a já obrátila oči v sloup. 
,, To si vyřiď s mámou," ušklíbla jsem se.

,, Na mě nekoukej, je celá ty," řekla se škodolibým úsměvem mamka. Táta se očividně chystal do protiútoku.

,, To ano, je krásná i chytrá po mně," řekl samolibě a začal mámě cuchat její už tak dost neposlušné vlasy.

,, Opět to tvé bezedné ego, co, Blacku," oplatila mu to mamka.

,, Zase ta tvoje drzost, Whitová," odpověděl jí táta. 
,, Myslím, že mě už nepotřebujete," řekla jsem rychle a chtěla jsem odejít, ale mámina ruka mě zadržela.
,, My jenom tak blbneme."
,, Jo jasně, jako s Remusem?" ušklíbla jsem se a táta zvedl obočí. Máma zamrkala a odkašlala si.
,, Nemluv hlouposti, Selene, jenom jsem si z něj utahovala."
,, Vážně?" protáhla jsem.
,, Selene Lilyan, ještě chvíli a zabavím ti koště!" okřikla mě rudnoucí mamka.
,, Tak dobře, no," řekla jsem a šinula jsem se z pokoje.
,, Helene, jak to myslela?" zeptal se táta.

,, Ty mi nevěříš, když jsem ti říkala, že jsem s nikým nic neměla?" vyprskla máma a táta mlčel.
,, To jsem si mohla myslet, že jsi starý žárlivec. Ty přece víš, že Remus je jenom kamarád."
,, Ehm, no, jistě-"
,, Jak tak koukám, tak jsem ti vážně měla být nevěrná, protože ta tvoje tvrdá palice to zřejmě vůbec nechápe! Já tě varuju, Siriusi Blacku, jestli mu něco uděláš, protože žárlíš kvůli úplné hovadině, tak už s tebou v životě nepromluvím," ulevila si máma a já si v té chvíli nadávala, že jsem raději nedržela jazyk za zuby.
,, Ehm, Helene, promiň, že jsem ti nevěřil," řekl táta.
,, Ani to nezkoušej, pořád jsem na tebe naštvaná," řekla máma tónem, který nasvědčoval tomu, že mu už odpustila, ale dělá nedostupnou.
,, No tak, už jsem se ti omluvil, mluv se mnou Whitová, koukám, že ho pořád ještě máš," řekl táta a já netušila, co tím myslel.

,, To jen ze sentimentu," odsekla máma.

,, Ale, ale, copak ty netoužíš stát se paní Blackovou?"
,, Už je to dávno."
,, Ano, ale má nabídka pořád platí. Takže se tě zeptám znova. Helene Leandro Whitová, vezmeš si mě?" řekl a já se málem rozkašlala, zaskočila mi v puse čokoládová žabka.
,, Počkej, rozmyslím se-"

,, No tak, Helene-"
,, Tak já to s tebou tedy zkusím, Blacku."

,, Já věděl, že podlehneš mému šarmu."
,, Hm, zase to tvé ego, Blacku," řekla máma já usoudila, že bude nejlepší se vzdálit, jinak uvidím něco, co fakt nechci. Sedla jsem si ke svému psacímu stolu a začala smolit dopis pro Olivera.
Milý Olivere,
doufám, že se Ti na mistrovství nic nestalo a že i Tvá rodina je v pořádku. Snad se Ti u Puddlemarských spojenců líbí. 

Selene

Dopis jsem vložila do obálky, nadepsala jsem adresu a dala ho do zobáku mámině sově Rosemertě. 

,, Odnes to Oliverovi," šeptla jsem a podrbala ji pod krkem. Ona mě jemně klovla a vznesla se do vzduchu.

Je tady další kapitolka, Sel rozdmýchala menší hádku :D Votes/komenty potěší, vaše sprucelady123 :)