Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Zápas a pokec s Hermionou✔

,, Profesorko Whitová, budete s námi na tribuně?" zeptali se mě nebelvírští na konci hodiny.
,, Když si to přejete," řekla jsem s úsměvem a vyšla jsem z učebny. Nebelvír a Zmijozel se připravovaly na zápas a byla mezi nimi ještě větší nevraživost než obvykle. Nebelvírský tým byl nastoupený a netrpělivě čekal na vpuštění na hřiště.
,, Woode, hodně štěstí!" křikla jsem a mrkla na ně.
,, Děkujeme!" zavolal a já šla na nebelvírskou tribunu. Cítila jsem nostalgii a něžně pohladila okraj šály v nebelvírských barvách. Sledovala jsem upřeně zápas a ti zmijozelové neustále faulovali! Nic se od mých školních let nezměnilo. Všichni skandovali Nebelvíru a už jsme vedli dvacet nula, když najednou Wooda zasáhl potlouk a on spadl z koštěte. Chudák Oliver, zítra ho bude hodně bolet hlava. Sakra, je to dvacet deset. Teď se dva zelení nalepili na Angie, ale ne, donutili ji vletět do konstrukce! Měla jsem nutkání v kapse sáhnout na hůlku a něco udělat, ale to by bylo proti pravidlům a já hraju fér. Chudinka Angelina, musí být dost potlučená. Harry zrychlil, nejspíš viděl zlatonku. Letěl jako o život, najednou mu ale jeho koště začalo jančit.
,, Koukněte, co to má Harry s koštětem?" zeptal se Hagrid a já mu vyškubla dalekohled. Přivřela jsem oči a zamířila na Quirella. Ten zmetek se ho pokouší proklít! Potom jsem dalekohled vrazila Hermioně a hledala v hábitu hůlku, sakra, kam jen zapadla!
,, Rone, to Snape, proklel Harrymu koště," řekla Hermiona vyjukaně.
,, Tak něco dělej, Hermiono!" vykřikl Ron.
,, Jasně!" zavolala a utíkala kamsi pryč. Bála jsem se, co udělá. Čekala jsem, až ji uvidím. Konečně jsem ucítila hůlku a pevně ji sevřela. Chtěla jsem Quirella omráčit, ale Hermiona mě předběhla. Jak utíkala, tak ho omylem shodila z tribuny, a Harryho koště se uklidnilo. Uf. Mezitím se na něj zase mrštně vyhoupl a letěl za zlatonkou. No tak, Harry, jak jsem tě to učila! Letěl střemhlav dolů, vybral to dobře a postavil se, ano, ještě kousíček! Ale ne, nahnul se moc. Cítím držkopád. A opravdu, Harry spadl a pomalu se sbíral ze země. Držel se za břicho a vypadalo to, jako by chtěl zvracet. Ale místo oběda mu z pusy vypadla zlatonka!!!
,, HARRY POTTER CHYTIL ZLATONKU A NEBELVÍR VYHRÁVÁ STO SEDMDESÁT KU DVACETI!!!" křičel komentátor a všichni jsme jásali.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Blížily se vánoční prázdniny a já je chtěla strávit se Sel. Měla jsem už sbaleno a jela jsem s ostatními Bradavickým expresem. Hledala jsem volné kupé, až jsem našla jedno, ve kterém seděla jen Hermiona.

,, Ahoj, můžu si přisednout?" zeptala jsem se jako školačka s plachým úsměvem.
,, Ehm, ano, jistě, můžete, profesorko," pípla.
,, Říkej mi Helene. Proč nesedíš s ostatními?" zeptala jsem se zvědavě
,, Já nemám další kamarády. Zatím jen Rona a Harryho."

,, Neboj, určitě se najdou. Jsi moc milá a chytrá čarodějka."

,, Děkuju, Helene. Jste moc milá a skvěle učíte."

,, Taky děkuju. Jak jste pokročili v pátrání, Harry mi něco málo říkal," řekla jsem a vzbudila tak její zvědavost.
,, Ehm, no, musíme zjistit, kdo to je Nicolas Flamel," pípla podezíravě, asi mi úplně nevěřila.

,, Chceš malou nápovědu?"
,, Páni, vy víte, kdo to byl?" vydechla a já přikývla.
,, Ano, ale chci tě nechat přijít na to samotnou."
,, Tak dobře, chtěla bych tu nápovědu," řekla natěšeně.
,, Zkus se mrknout do dějin alchymie," řekla jsem a viděla, jak v ní hrklo.
,, Aha, jak jsem mohla být tak hloupá, děkuju!" řekla a objala mě. Pak ztuhla, přeci jen, jsem její učitelka.
,, P-pardon," vyjekla a já se rozesmála.
,, To nic, nemáš zač a hloupá rozhodně nejsi. Jsi jako moje nejlepší přítelkyně. Také byla moc chytrá a pocházela z mudlovské rodiny, ne, že by na tom bylo něco špatného."

,, Mluvíte o ní v minulém čase," pípla Hermiona překvapeně.

,, Ano."

,, Zemřela? Jak se jmenovala?" zeptala se zvědavě.
,, Jmenovala se Lilyan Potterová a její osud znáš," šeptla jsem a hlas se mi zadrhl. Nikdy se s tím nesmířím.

,, To je mi moc líto," řekla upřímným dětským hlasem a já se pousmála.

,, Ne, to je v pořádku," řekla jsem a ona se taky pousmála.
,, Taky máš potřebu být v učivu napřed?" změnila jsem téma.
,, Páni, vy mě chápete?" vyjekla překvapeně.
,, Jistě, já jsem se jen moc nehlásila, ale věděla jsem vždy odpověď."
,, Proč jste se nehlásila?"
,, Nevím, měla jsem tak trochu svůj svět a nechtěla jsem o sobě moc dávat vědět, bývala jsem docela stydlivá," řekla jsem upřímně.

,, Člověk by podle vašeho vzhledu řekl, že jste sebevědomá."

,, Ano, vzhled často klame," zasmála jsem se.
,, Ehm, umíte Patronovo zaklínadlo?" řekla najednou úplně mimo téma.
,, Ano, umím."
,, Páni, kdy jste se ho naučila?"
,, Ve třetím ročníku," řekla jsem a Hermioně spadla čelist.
,, Vy jste asi hodně mocná čarodějka," vydechla obdivně a já se začala červenat.

,, No, když doteď žiju, tak asi ano," řekla jsem se smíchem a ona se taky usmála.
,, Jste moc fajn, neprozradíte mě, Harryho a Rona?" zeptala se rychle.
,, Jistě, že ne. Čokoládu?" zeptala jsem se a sáhla do hábitu. Hermiona se jen zachichotala a pak bylo slyšet jen dunivý zvuk jedoucího expresu.

Další kratší kapitolka. Menší spoil, příště Helene objeví Harryho u zrcadla z Erisedu. Jinak, jako vždy, votes/komenty potěší :D Příjemné počteníčko, vaše sprucelady123 :)