Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Už nikdy tě neopustím ✔

Rozhlédla jsem se po pokoji, který byl poměrně malý, a největší část z něj zabírala veliká postel s nebesy, na níž jsem právě přistála. Vedle ní byla skříňka, psací stůl a to bylo všechno. Všimla jsem si, jak se Sirius pokouší strhnout nějaký plakát, na kterém bylo zřejmě něco nemravného, a já jsem se rozesmála.
,, Čemu se jako směješ?" zeptal se a vypadal jako školák, kterého učitel přistihl při lepení žvýkačky na lavici. 
,, Ale ničemu. Tohle je tvůj pokoj?" zeptala jsem se se zájmem. Sirius o své rodině nikdy moc nemluvil a vidět místo, kde vyrůstal, je pro mě něco nevídaného.

,, Ehm, jo. Raději se tady moc nerozhlížej, ty plakáty, no, ehm, to bylo kvůli matce, chtěl jsem ji tím trochu naštvat. Začaroval jsem je tak, aby je nemohla strhnout a teď si nemůžu vzpomenout na protikouzlo," řekl se sklopeným pohledem a já se rozesmála ještě víc.
,, Teď se na to vykašli a pojď za mnou," pobídla jsem ho a svůdně jsem se usmála. S ním bych byla kdekoli, dokonce i v Chroptící chýši. Dvakrát jsem ho pobízet nemusela. Sedl si na postel vedle mě a já mu nedočkavě přetáhla hábit přes hlavu, takže seděl v kalhotách a košili. On spojil naše rty a snažil se jednou rukou najít knoflíky na zadní straně mého hábitu, aby mi ho mohl taky sundat. Já jsem mu to ulehčila a můj hábit v zápětí skončil na druhé straně pokoje. Drcla jsem do Siriuse a donutila ho tak přistát do polštářů. Ležela jsem vedle něj a zálibně se na něj koukala. 
,, Jsi stejně krásná, jako si tě pamatuju. Možná ještě krásnější," řekl a pohladil mě po tváři. 

,, Nelži mi, Blacku, naposledy jsi mě takhle viděl před dvanácti lety, " smála jsem se. 
,, Tak asi nestárneš," zašeptal a začal mě líbal na krku. 
,, Přestaň už žvanit, Blacku," řekla jsem pobaveně. Sirius mě chytil do náruče a otočil nás tak, že já teď ležela pod ním.
,, Nebo co?" zašeptal mi u ucha a políbil mě pod něj na krk. 
,, Neboj, něco bych vymyslela," vydechla jsem a on pokračoval v líbání. 

,, Neříkej, že to nechceš," řekl a políbil mě na krk.
,, Moc si fandíš," zašeptala jsem omámeně. Zatraceně, má mě v hrsti tak, jako vždycky. Nahmatal malý zip, který jsem měla na boku šatů a pomalu mi je rozpínal. Potom je ze mě jedním pohybem stáhl. Posadila jsem se a pokoušela jsem se poprat s knoflíčky jeho košile. Prsty se mi třásly nedočkavostí. Košile přistála na zemi a hned za ní jeho kalhoty. Teď jsem na sobě oba měli jen spodní prádlo. Chvíli se ani jeden z nás nepohnul. Sirius byl pořád ještě pohublý z Azkabanu, ale do obličeje se mu začaly vracet ty krásné rysy, jaké měl kdysi předtím. Chtěla jsem se k němu natáhnout a líbat se s ním vsedě, ale místo toho mě zase shodil na polštáře. Přilehl si ke mně, vzal mou hlavu do dlaní a políbil mě. Kdybychom nepotřebovali dýchat, zůstaneme tak snad navždy. Cítila jsem tlukot jeho srdce a omotala kolem něj své paže. Už ho nikdy nepustím.
,, Miluju tě, už mě nikdy nesmíš opustit," šeptala jsem.
,, Neboj se, už nikdy," řekl mezi polibky a pohladil mě po vlasech. Svými rty se pomalu posouval níž. Od mého krku až na mou hruď. Lehce jsem se nadzvedla, aby mi mohl sundat další otravný kus oblečení, který hned vzápětí skončil na zemi.
,, Jsi tak krásná," šeptal a odměňoval mě polibky na nově odhalené kůži. Oba jsme na sobě měli jen poslední kousky látky, které po chvíli letěly někam na zem. Byla jsem trochu nervózní, přece jenom, skoro třináct let je dost dlouhá doba.

,, Děje se něco?" zeptal se, když si všiml, že se úplně nehrnu do pokračování.

,, Neděje, jenom...Neměla jsem to tak dlouho, tak jsem trochu nervózní, navíc...Moje tělo se trochu změnilo od té doby, co-" začala jsem, ale on mě přerušil. 

,, Pokud se necítíš, tak mi to řekni, do ničeho tě nechci nutit. Udělám jen to, co budeš chtít. Chci ti říct, že pro mě jsi ta nejúžasnější a nejkrásnější bytost a nepřeji si nic jiného než být s tebou. Není na tobě nic, co bych nemiloval. Tohle znamínko miluju," řekl a políbil mě na znamínko na břiše, ,, tuhle jizvu taky miluju," dodal a políbil mi strii na boku. Já byla červená jako pivoňka a dojatá tím, co mi řekl. 

,, Miluješ i tenhle špek?" smála jsem a vzala mezi prsty trochu volné kůže po bříšku.

,, Samozřejmě," smál se taky a popusinkoval mi celé břicho. Veškerá nervozita ze mě opadla. Nikdy by mě nenapadlo se na Siriuse dívat jinak proto, že je vyhublý z Azkabanu, pořád mě přitahuje jako nikdo jiný. Mělo mi dojít, že ani on by mě nikdy nesoudil za malichernosti, kterých si všímám jen já. Vzala jsem jeho hlavu do dlaní a začala ho vášnivě líbat. Je mi jedno, že je světlo, nemám postavu jako dvacítka, chci vnímat jen jeho a po téměř třinácti letech si to konečně užít! Sirius mě lehce shodil do lehu a polibky se přesouval ze rtů na krk až směrem ke klíční kosti. Cítila jsem rostoucí teplo v podbřišku, když mi pomalu a důkladně pusinkoval hrudník shora dolů. Jednou rukou jsem svírala prostěradlo a druhou měla v jeho havraních vlasech, když rty došel až k bokům. Byla jsem tak vzrušená, že jsem se vyprostila z jeho náruče, shodila ho do lehu a vyhoupla se na něj. On mě držel za boky a s tupě blaženým výrazem mě pozoroval. Chvíli mě nechal nahoře, než mě pevně chytil a přetočil nás tak, že nahoře byl on. Propletl mé prsty se svými a takto dal naše ruce za mou hlavu. Líbal mě na krku, zatímco postupně zrychloval své pohyby pánví. 

,, Bože," vydechla jsem a tlumila své steny líbáním jeho ramene. Byli jsme na sebe tak nažhavení, že netrvalo dlouho a oba jsme dospěli k vrcholu. Nejdřív já, Sirius hned po mně. Unaveně se skulil vedle mě a schoval mě ve svém objetí. Cítila jsem dotek jeho rtů ještě dlouho po tom. Ležela jsem vedle něj, a na jeho paži jsem měla položenou hlavu. Byli jsme přikrytí prošívanou dekou a Sirius mě sem tam lehce políbil do vlasů, které teď trčely do všech stran. Ten šašek vzal mezi prsty jeden pramen a udělal si z něj vousy tak, že našpulil rty a položil si jej na ně. Musela jsem se rozesmát, protože vypadal jako idiot. 

,, Stejně nechápu, jak může mít Selene relativně rovné vlasy, když my dva máme takovou hřívu," poznamenala jsem, když se přestal pitvořit. 
,, Asi je po mojí matce," utrousil Sirius.

,, Asi se teď o své rodině nechceš bavit, že?" protáhla jsem a přitulila se k němu blíž. 

,, Raději ne."

,, Tak dobře."
,, Odkdy se vzdáváš tak snadno, Whitová?" řekl a ušklíbl se.
,, Od té doby, co mi hlavu zamotal jeden černovlasý trouba, toho neznáš-" chtěla jsem ho solit ještě víc, ale umlčel mě polibkem. Dneska se mi spalo tak krásně, jako už dlouho ne.