Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Já toho Snapa snad zabiju! ✔

Je neděle a naše mužstvo se na nás přišlo podívat, tentokrát i s Oliverem. Byla jsem moc šťastná, že jsem ho mohla vidět, ale bohužel jsem vypadala jako kdybych měla krk v louskáčku na ořechy. Pořád mám totiž na krku ten límec a když jsem si ho pokusila sundat, ucítila jsem ostrou bolest v zátylku, tak jsem toho raději hned nechala. 
,, Sakra," utrousila jsem, abych si ulevila od bolesti. Pošoupla jsem se do sedu a podepřela jsem si bradu rukama. 
,, Co se děje, Sel?" zeptal se mě Harry starostlivě.
,, Ale, píchlo mě v krční páteři, to bude v pohodě," uklidnila jsem ho.
,, Promiň, je to moje vina-" začal provinile, ale já ho přerušila.
,, Harry, ty za to nemůžeš, byla to prostě souhra náhod," ujistila jsem ho rychle.
,, Snad máš pravdu. Mám takový špatný pocit, já-nevím."
,, Klidně mi to řekni, nebudu se ti smát a i když to možná zní necitelně, tak se o tebe nebojím, nic se ti nestane, vím to," řekla jsem tiše. Jsem totiž jediná, kdo ví o tom, že mu táta nechce ublížit.
,, Víš, já, no, už dvakrát jsem viděl takového velkého černého psa. Myslím Smrtonoše...A o té hodině jasnovidectví jsi jistě slyšela. Nevím, jestli jsou to jen náhody, ale poprvé jsem ho uviděl v Kvikálkově a málem mě přejel Záchranný autobus. Podruhé na tom zápase a to jsem spadl z koštěte. Potom jsou tady ti mozkomorové. Působí na mě víc než na ostatní a pokaždé slyším křik a myslím si, že to byla má matka, když...umírala," vydechl Harry a já ho pohladila po zádech.
,, Ach, Harry, ten křik musí být strašný, to si ten Malfoy vůbec neumí představit, co sis musel prožít. Musím ti něco říct. Já toho psa taky viděla, u nás na zahradě. Seděla jsem večer v trávě a zahlédla jsem ho v křoví."
,, Páni, čekal jsem, že se o mě začneš hrozně bát jako Hermiona, nebo se mi vysměješ jako Ron, ale je mi teď mnohem líp."
,, Tak to jsem ráda, Harry. Jestli chceš, tak si na tréninky můžeš půjčit mámino staré závodní koště. Je mu sice už dvacet let, ale výkonnost má jen těsně pod hranicí tvého Nimbusu 2000."
,, Děkuju, určitě se jí zeptám," řekl Harry s úsměvem. 
,, Už víš, jaké bys chtěl koště?"
,, No, chtěl bych Kulový blesk. Když jsi mě na něm nechala proletět, byl to vážně zážitek."
,, Já vím, to koště je boží. Jinak, mamka by ti s těmi mozkomory mohla pomoct. Kdysi, když byl Voldemort poprvé u moci, tak se i oni přidali na jeho stranu. Mamka se připletla do jedné roztržky a Smrtijedi na její skupinku bystrozorů poslali stovku mozkomorů...byl to děs, ale mamka vyčarovala tak silného Patrona, že je to všechny odehnalo."
,, Páni, to chci taky umět!"
,, Měla by přijít každou chvíli se na nás podívat, tak jí řeknu, ať nás to naučí. Už mi o tom něco málo říkala, ale zatím jsem to nezkoušela," objasnila jsem a Harry se rozzářil.
,, Konečně se těm obludám budu moct bránit."

,, A Malfoyovi spadne čelist. Jestli tě bude ještě otravovat, dám mu pěstí," řekla jsem vyzývavě a Harry se rozesmál.
,, Jo a jeho otec s tebou zatočí, jako bys ho neznala," ušklíbl se Harry.

,, Dracův otec je zrůda. Viděla jsem ho v máminých vzpomínkách na školní léta a kdybys jen viděl, co chtěl mojí mámě udělat..." řekla jsem tiše.

,, Mně stačilo to, že dal Ginny ten deník úmyslně do kotlíku....Počkat, říkalas vzpomínky na Bradavice? Takže jsi v ní musela vidět i tvého tátu, poznali se už v Bradavicích, ne? Jak vypadal?" bombardoval mě Harry otázkami.
,, No, měl jasné a veselé bouřkové oči a havraní vlasy, pořád si z mámy utahoval. Mamka i strýček Remus, teda profesor Lupin, říkají, že se mu neuvěřitelně podobám, tady až na mé oči-"
,, Ty máš po mamce, přesně tohle mi říkají taky," smál se Harry.
,, A mají pravdu, tvoje maminka měla krásné smaragdové oči, jako máš ty. Viděla jsem je."

,, Tys ji viděla?" zeptal se dychtivě Harry.
,, Ano, ale jen v máminých vzpomínkách...Byla to úžasná přítelkyně, mamka jí mohla říct všechno, stejně tak teta Lily jí. Něco jako já a Ginny."
,, Víš...mrzí mě, že nemáš tátu."
,, Harry, ty jsi ten poslední, který mě může litovat, ale zase můžeš posoudit, jaké to je, nemít rodiče, až na to, že já jednoho mám. Moje mamka je skvělá, žádná nudná a moralizující matka! Člověk se s ní i zasměje a když potřebuju, tak se mě zastane a obejme mě, hned je mi pak líp."
,, To já nikdy nikoho takového neměl, než jsem nastoupil do Bradavic."
,, Škoda, že tě mamka tehdy nemohla adoptovat, nevím proč, ale měla bych super bráchu."
,, A já super sestru."
,, To jo, mohli jsme spolu chytat zahradní trpaslíky, někdy tě to naučím," nabídla jsem se.