Bože, co jsem si to chtěla vzít?✔

3.9K 274 9
                                    

***********************************************************************************************  POHLED HELENE

***********************************************************************************************  Popletal mě už KONEČNĚ odvolal z mé skoro rok trvající mise hlídání Prasinek a bradavických pozemků před mým vlastním snoubencem. Když jsem se dozvěděla, že Sirius z Kratiknotovy pracovny nakonec opravdu utekl, jak mi slíbil, málem jsem začala poskakovat štěstím. Musím ho najít, musím mu nějak pomoct! Na jednou stranu doufám, že se ukáže, na druhou chápu, že je nejhledanější osobou v zemi, takže si musí dávat sakra pozor. 

Momentálně jsem doma a s drobnými tanečními kreacemi si připravuju něco k jídlu. Broukám si mudlovskou písničku. Je zvláštní, že mudlové mají mnohdy lepší písničky než my kouzelníci. Třeba ta jejich kapela Queen, to je pecka! Zrovna mi v hlavě zní Somebody to love. Broukám si tu melodii a při tom smýkám do rytmu pánvičkou.
,, Úúú, can anybody find meeee somebody to love?" zpívala jsem se smíchem a obrátila palačinku. 
,, Páni, určitě musím znít falešně. A taky trochu jako blázen, když si tady povídám sama se sebou. Ale to mi vůbec nevadí," říkala jsem si pro sebe a přísahala bych, že jsem slyšela drobné uchechtnutí. 
,, Už asi začínám blbnout, mé vlastní svědomí se mi směje, že se chovám jako když mi bylo patnáct a Sirius se na mě usmál při lektvarech," opět jsem si pro sebe řekla a najednou mě někdo zezadu chytil, dal mi ruce kolem boků a políbil mě na krk. Srdce mi začalo divoce bušit, on přišel! Tušila jsem, kdo to je, a za tenhle lekací kousek jsem se mu rozhodla pomstít.
,, Remusi, kolikrát ti mám říkat, že od té doby, co Sirius utekl z Azakabanu, je konec?" prohodila jsem a ten někdo se ode mě okamžitě odtrhl a otočil mě. Sirius se na mě naštvaně díval a já jsem měla co dělat, abych se nahlas nerozesmála kvůli jeho výrazu.
,, Tohle mi okamžitě vysvětíš!" řekl nesmlouvavě a já jsem se neudržela a rozesmála.
,, Mám tě! Jen jsem ti chtěla oplatit, že mě tady jen tak beztrestně pozoruješ a posloucháš mé přihlouplé žvanění," zaculila jsem se na něj a dala palačinku z pánvičky na talíř.
,, Fakt jsem se ti líbil už v pátém ročníku? Myslel jsem si, že mě nesnášíš," změnil najednou téma. 
,, No, líbil ses mi tak moc, až jsem tě za to nesnášela. Nadávala jsem si, proč jsem se zrovna já, taková nevinná dobrá duše, musela zamilovat do takového arogantního hezouna, jako jsi ty," ušklíbla jsem se a on se roztomile pousmál. Vzal mě za boky a přitlačil mě ke stěně. Nejradši bych ho líbala, dokud by nevypustil duši.
,, Hm, konečně tomu rozumím, hrála sis na nedostupnou," zašklebil se. 
,, Spíš jsem nechtěla být další holka se kterou budeš týden a pak se s ní rozejdeš," oponovala jsem a on protočil oči. 
,, Jo a já vůl se zamiloval. A zrovna do malý muchomůrky Whitový," řekl a chytil se teatrálně za srdce.
,, Blacku, ty jsi ale šašek," šklebila jsem se. 
,, Ale no tak, pojď ke mně, ty moje princezno," řekl a znova mě chytil za boky.
,, Kdysi, když jsi mi psal dopisy, nadepsal jsi je vždycky Tichošlápkova princezna.  Strašně se mi to tehdy líbilo," řekla jsem a on vypadal, že se skoro začal červenat. 
,, Vážně?" zeptal se a zvedl mi bradu.
,, Vážně," řekla jsem, přitáhla si jeho hlavu blíž a spojila naše rty. Sirius je o dobrých třicet centimetrů vyšší, takže já jsem balancovala na špičkách, zatímco on se ke mně skláněl. Dala jsem mu ruce kolem krku. Tolik mi chyběl, už ho nikdy nenechám mě opustit! Sirius mě opřel o stěnu a líbal mě na krku. Dohánělo mě to k šílenství a on to dobře věděl. Znal mě tak dobře, až mě to děsilo. Najednou mě zamrazilo. Můj dům pro něj rozhodně není to nejbezpečnější místo. Co když ho někdo uvidí v okně?? Přeci jenom tu žije spousta kouzelníků.
,, Víš, že-že je to pro tebe nebezpečné, co-co když tě někdo viděl, co když, no, někdo přijde?" vydechla jsem mezi polibky a Sirius se odtáhl. 
,, Myslel jsem na to, chyť se mě-" řekl a chňapl mě za ruku. 
,, Ne, snad se nechceš, ne-" protestovala jsem, ale bylo pozdě. Sirius nás přemístil na poslední schod vchodu do nějakého velkého starého domu. Rychle otevřel a zabouchl za námi dveře.

,, Siriusi, kde to jsme?" zeptala jsem se a přitom se rozhlížela po tom starém temném domě.
,, Někde, kde nás nikdo nenajde," řekl a byl při tom tajemný jak hrad v Karpatech. 
,, Mohl bys být trochu konkrétnější?" zamračila jsem se. 
,, No, tohle je rodinné sídlo Blacků, ale nikdo tady už delší dobu nebydlí. Je tady jen náš starý domácí skřítek Krátura," prohodil Sirius a rozešel se směrem ke schodišti držíce mě za ruku.
,, Jsi si vážně jistý, že tu nikdo není?" pípla jsem znovu. Opravdu nechci, aby ho chytili. 
,, Ale jo-" řekl s nezájmem. 
,, Siriusi!" okřikla jsem ho. 
,, Fajn, Revelio!" řekl, ale nic se nestalo.
,, Dobře, věřím ti. Ehm, no, proč jsi mě vzal sem?" zeptala jsem se a hned vzápětí bych se za tu otázku zabila. Jasně, že to vím, ale já jsem tak blbá, že to asi chci slyšet, nebo já nevím. Sirius se ušklíbl. Najednou mě chytil a přehodil si mě přes rameno. 
,, Blacku, co to děláš?! Já nejsem pytel brambor!!" protestovala jsem. 
,, Takové menší preventivní opatření, abys mi neutekla, čekal jsem příliš dlouho," šklebil se. 
,, Bože, co jsem si to chtěla vzít?!" poznamenala jsem otráveně, když už jsme byli v prvním patře. Další schody. Mezipatro a překvapivě, další schody. Jsme teď ve druhém patře a Sirius kopl do dveří jednoho pokoje. Ty se otevřely a spolu se mnou vešel, zavřel dveře a hodil mě na postel s nebesy. 

Ehm, tak trohcu bláznivá kapitola, ale i dospělí se občas můžou chovat jako děti :D Rozhodla jsem se, že to tady ukončím a dám vám na výběr, jestli chcete žhavou scénu, nebo ne XD Jinak votes/komenty potěší, vaše sprucelady123 :D

Znala jsem Siriuse Blacka II ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat