Jiný... [ Yaoi]

Část 10.

- tak a je tady další díl pro vás milý čtenáři ;3

Objal jsem ho opatrně kolem krku. "Věřím ti" řekl jsem potichu a hlavu jsem si položil na jeho rameno.

Dal jsem mu ruce kolem břicha a opatrně se k němu tisk. "Já bát o tebe.."

Pořád jsem se usmíval "já o tebe taky" odtáhl jsem se od něj a zadíval jsem se do jeho zářivích očí.

Usmál jsem se a díval jsem se do jeho očí. Ani mi nedocházelo že stále krvácím. Nikdy jsem se noc o zranění nestaral. Stačilo se vyspat a byl jsem zdravý. Teď se ale ztráta krve projevila, klesla mi víčka a já se na něj vyčerpaně svalil.

"Sarre!!!" vykřikl jsem a položil ho na gauč. Rychle jsem zaběhl pro lékárničku a vrátil se zpět. Vydezinfikoval jsem ránu a hodně obvázal. Neřešil jsem, že mi začali škrábance na bocích znovu krvácet. Z pokoje jsem donesl deku, kterou jsem ho přikryl. Pohladil jsem ho po tváři a sedl si na zem kousek od něho. Bylo půl sedmé. Sice jsem byl trochu unavený, ale chtěl jsem ho hlídat, kdyby mu to začalo hodně krvácet.

Ještě chvíli po tom co mě položil jsem vnímal ale pak jsem usnul. Probudil jsem se asi hodně pozdě... Nyoko spal na zemi a venku byla velká tma. Vlezl jsem si opatrně k němu, Přitulil se a dal přes nás tu teplou látku.

Probudil jsem se a někdo mě objímal. Sarr.. proklouzl jsem z jeho sevření a postavil se. Zamotala se mi hlava tak moc, že jsem se musel přidržet gauče. To zapříčinilo to, že jsem si všiml svého trika, které bylo celé od krve. Doplazil jsem se až do koupelny, kde jsem ze sebe vše shodil a vlezl si pod studenou vodu.

Probudila mě zima.. otevřel jsem oči a viděl jak Nyoko odchází. Cítil jsem silný pach jeho krve.. tak jsem šel po čtyřech pomalu za ním.

Po vysprchování jsem se utřel... no, spíš jsem obarvil ručník na červeno a dal jsi ho kolem pasu. Špinavé oblečení jsem dal do koše na prádlo a chtěl vyšel z koupelny, kde jsem se strašně lekl Sarra.

Chudák se mě lekl. "Můžu uzdravit?" Koukl jsem na krev která mu tekla hlavně po bocích.

Usmál jsem se na něj "To je v pořádku. Co tvoje rána?" podíval jsem se mu na zraněný bok.

"zítra nebude." Usmál jsem se a přišel k němu. Možná ho tím zaskočím, ale nelíbí se mi, jak moc mu ta krev teče. Lehce jsem krev očuchal, pak se kousl do rtu a s krvavými slinami mu ránu olízl. Moje krev se mu do rány dostala a začala léčit.

Trochu jsem sebou cukl, ale nechal jsem se. Musel jsem se opřít o zeď za mnou jinak by to se mnou hned švihlo.

Stáhl jsem ho na zem úplně aby se mohl uvolnit. "Pomůžu. Ty v klidu." Usmál jsem se a postupně mu slízával všechny rány.

Bylo mi to docela příjemné, tak jsem jen zavřel oči a zhluboka dýchal. Byla to vážně divná poloha, ale co... Až teď jsem si uvědomil, že si nás asi táta nevšiml. Většinou jde jen do kuchyně a pak do ložnice. A zítra vlastně jede do toho Londýna...

Pomalu jsem všechny rány pečlivě olízal a sedl si před něj. Usmíval jsem se a viděl, že ty rány které jsem olizoval jako první jsou už skoro zahojené.

Pomalu jsem se posadil a zadíval se na skoro zahojené rány. "Wau...děkuju" podíval jsem se na něj a vstal. Šel jsem se převléct. Naštěstí je sobota, takže nikam nemusím. Hodiny ukazovali šest hodin ráno. Bylo ještě moc brzo...

Šel jsem tiše za ním a cestou potkal to černé stvoření. Leknutím jsem uskočil a zavrčel zatím co tvor se naježil a zaprskal.

Šel jsem na chodbu, kde mezi sebou "bojovali" Sarr a Emi. Vzal jsem Emi do náruče a začal ji hladit. Strašně se vrtěla,ale nakonec začala spokojeně vrnět.