Jiný... [ Yaoi]

Část 2.

- Další dílek je tady :3 a bude pravidelně vycházet v Neděli a Čtvrtek :D

Pokud bude dost textu ;)

- Jinak k příběhu můžete posílat i obrázky které časem možná nakreslíte.

Na to, že byl o hodně větší než já se mi zdál... zranitelný? "J-Já jsem Nyoko" Řekl jsem mu. Trochu jsem zaváhal, ale zeptal jsem se. "N-no myslíš, že by jsi mě nechal ti ošetřit tu nohu? N-evypadá to moc hezky."

Podíval jsem se na svojí nohu a pak na něj. Nakonec jsem nejistě kývl. Jestli mi něco udělá, zaplatí za to.

Trochu nejistě jsem ho vytáhl na nohy a jeho ruku si dal kolem ramen. Bunda naštěstí byla dlohá takže..... ehm. Mu nešlo nic vidět. Vzal jsem si batoh a pomalu došel na začátek uličky.

Kulhal jsem vedle něj a na konci uličky jsem se ale začal bát. Byla tam spousta lidí. Strašně moc! a byly tam i ty stroje. "N-e.." zapřel jsem se a nechtěl jít dál.

Nevěděl jsem co dělat. Zas aby šel po městě jen v bundě není nejlepší. Pak mě něco napadlo! Z batohu jsem vytáhl věci na tělocvik. Byly to sice černé tepláky, mě o něco vetší bílé tričko a černé tenisky, ale lepší než nic ne? " Myslíš, že by jsi si to oblékl?" Snad mu to bude.

Nechápavě jsem se na to podíval a zopakoval: "oblékl?" Takhle se to jmenuje? Divný. Ale byli to ty věci co měli na sobě. zadíval jsem se na něj a odhadnul, kam jaká věc patří. Ale to bílé na mě sedělo jinak než na něm.. patří snad jinam?

Díval se na mě tak... divně. Neřešil jsem to a znovu si dal jeho ruku kolem ramen. Bylo to sice težší byl vyšší než já, ale naštěstí jsme už po chvíli stáli u dveří našeho domu.

Odvedl mě.. někam. Pořád jsem se rozhlížel. A měl jsem děsný hlad.. potřebuju maso.. zakručelo mi v břiše a já lehce zamlaskal.

Uslyšel jsem jak mu kručí v břiše. Odemkl jsem oba nás vyzul a šel do obýváku, kde mě šla přivítat Emi. Nechal jsem Sarra, aby si sednul na gauč. ,,Počkej tady ošetřím ti tu nohu a pak udělám něco k jídlu" trochu jsem se pousmál a šel do koupelny pro lékárničku.

Rozhlížel jsem se kolem.. bylo to tady zvláštní a.. leploučké. Ale byl tady i ten divný malý tvor. Přišel k mé noze a narazil do ní hlavou. Zaskůčel jsem bolestí a vytáhl se na tu měkkou věc na které jsem seděl. Začal jsem na toho tvora vrčet a on se naježil.

Když jsem přišel zpět všiml jsem si jak Sarr vrčí na Emi. Nevím proč, ale připadalo mi to vtipné. Došel jsem k Emi, kterou jsem vzal do náruče a odvedl do svého pokoje. Vrátil jsem se k Sarrovi a z lékárničky vytáhl dezinfekci. Klekl jsem si ke gauči a opatrně vzal jeho nohu do ruky. "Možná to bude trochu štípat. Tak se prosím nelekej."

On toho tvora prostě odnesl. Musí být odvážný. Nikdo neví co by mu mohla ta koule chlupů udělat. Lidi jsou zvláštní. Pak chytil mou nohu a já zatnul zuby a zakňučel. Příšerně to bolelo. Ale zítra to už bude v pořádku.

Bylo mi ho líto, ale nechci, aby se mu tam ještě dostala nějaká infekce. Obvázal jsem mu to nakonec obvazy. Podíval jsem se na něho. "Zatím klidně odpočívej. Půjdu udělat něco k jídlu."

Slovu 'Odpočívej' jsem rozuměl a tak jsem se položil a zavřel oči. Líbilo se mi to teplo. A tak jsem rychle usnul.

V ledničce jsem toho moc nenašel, ale nakonec jsem udělal kuřecí maso s brambory. Vařit docela umím, takže se mi to snad i povedlo. Dal jsem nám oběma na talíř a položil to na stůl. Přišel jsem ke gauči, kde už Sarr usnul. Musel jsem se usmát byl roztomilí...Nyoko! Na co to zas myslíš! Zatřásl jsem hlavou, abych se zbavil všech mích nesmyslných myšlenek. Trochu jsem začal Sarrou třást, aby se probudil. Klidně bych ho nechal spát, ale musí se najíst.

Prudce jsem se probudil a zamračil se. Pak mi došlo, že přede mnou je on a tak jsem se uklidnil. "Mmh?" Naklonil jsem hlavu na stranu.

Trochu jsem se lekl. Potom jsem vstal. "Promiň, že jsem tě vzbudil, ale měl by jsi se trochu najíst."

"Jídlo?" Začmuchal jsem ve vzduchu a hladově si olízl rty. Voňelo to zvláštně ale i přes to dobře.

Asi mi moc dobře nerozumí. Jestli vážně žil někde v přírodě nebo tak. K jeho chování by mě to ani nepřekvapilo, ale co tedy dělal v té uličce? Pomohl jsem mu na nohy a zavedl ho až do kuchyně kde jsem ho posadil na židli. Když tak se ho zeptám potom... tedy... jestli mi vůbec bude rozumět.

Posadil mě na takovou podivnou věc.. ale pohodlnou. A přede mnou byla věc ze které šla pára. A vonělo to. Chytil jsem to do rukou a hned na to ucuknul. "Ah!" Bolelo to.

Díval jsem se na něho a musel jsem se uchechtnout. Vzal jsem jeho příbor do ruk a dal mu ho do těch jeho. Ukázal jsem mu co s tím má dělat. A pak mu dal kousek masa na vidličce do pusy.

Vykuleně jsem to pozoroval a když mi dal tu věc k puse, váhal jsem. Ale ono to tak hezky vonělo. Nerozhodně jsem to olízl. "Mmm..." Bylo to dobré. Tak jsem se Teda pomalu zakousl. Ale ta lesklá věc nešla ukousnout!

"Ta vidlička se nemá jíst" řekl jsem, když zkoušel ukousnout i vidličku. Bylo vážně vtipné ho sledovat.

Podíval jsem se na něj. Pochopil jsem zápor. "Vi-di-cka?" Zahuhlal jsem a Stáhnul tu dobrotu z.. vidicky.

"Vi-dli-čka" vyndal jsem ji z jeho pusy a na vydličku dal pro změnu kousek bramboru. Myslím, že tohle taky nebude znát...

"Co to?" Ukázal jsem na další věc kterou mi dával. Pak jsem to snědl. Taky mi to chutnalo ale.. nikdy dřív jsem to neměl.

"To je brambor." Usmál jsem se na něj. Podal jsem mu příbor, aby to sám zkusil.

"br-am-bor.." zopakoval jsem tiše a zopakoval to samé co udělal on. Ale moc dobře mi to nešlo. Dal jsem si do pusy kus toho co mi dal ještě předtím. "To?" Olízl jsem se.

"Kuřecí maso" odpověděl jsem. A pak jsi dal také do pusy kus masa s bramborem.

"Maso?" Tomu jsem nevěřil. Maso vypadá jinak. "Ne Maso." Zakroutil jsem hlavou ale snědl jsem to všechno. Zbyla po mě jen ta bílá placka.

"Usmažené maso." Chtěl bych vědět jak si představuje maso, ale asi až mi bude pořádně rozumět. Také jsem dojedl, vzal talíře a šel je umýt.

"Maso ne. Maso jiné. Usmažene dobrý." Trochu jsem se rozpovídal a pozoroval ho.

Doumýval jsem nádobí, otočil se na něj a opřel se o linku. "Chceš se jít vyspat?"

"Spát?" Usmál jsem se a kývl. Spánek je teď pro mě důležitý.

Ukázal jsem mu, aby šel za mnou. Došli jsme až do mého pokoje, kde na koberci spala Emi. Musel jsem se tomu černému klubíčku usmát. Vzal jsem jí do náruče a otočil se na Sarra. Prstem jsem ukázal na postel. "Tam si běž lehnout."

Zamračil jsem se na tu chlupatou kouli a lehl si na.. ono to je měkký!! Zachumlal jsem se do toho a spokojeně se usmíval.

Přikryl jsem ho peřinou a i s Emi jsem šel do obýváku. Sedl jsem si na gauč a to chodící klubko si mi sedlo do klína. Hodiny na zdi ukazovaly jedenáct. V osm by měl přijít otec...

-Další příště :D

Hvězdičky i komentáře nás potěší!!! x3