Jiný... [ Yaoi]

Část 36.

Ucuknul jsem sebou když zavrzal vchod. Na štěstí to byl Kenji a byl od krve. Přišlo mi divný že se pohybuje naprosto normálně ale pak mi podle pachu došlo, že to není jeho krev. Hodil na stůl nějaký kufřík a šel do místnosti s umyvadlem.

Zděsil jsem se, když jsem ho uviděl od krve, ale po chvíli mi to došlo. Oddechl jsem si a znovu se přitiskl k Sarrovi.

Začal jsem mu pokládat jemné polibky na krček a Drbal ho po zádech.

Trochu jsem hlavu posunul do strany a zavrněl. Rukama jsem ho hladil po bocích.

Najednou nás vyrušil Kenji, "Kluci, jak se vlastně jmenujete?" Leknul jsem se když přišel bez povšimnutí. Otočil jsem se na něj. Už byl čistý ale byl mokrý a bez trička. Tmavě hnědé vlasy mu lehce padali do tváře a ty zelené oči upíral s lehkým úsměvem na nás.

"Nyoko..." pípl jsem a prohlížel si ho. Jako... hezký je... "Nemysli na pitomosti Nyoko!" okřiknul jsem se v hlavě.

"Sarr.." broukl jsem trochu... Zvláště.. a přitiskl se k Nyokovi hned po tom co jsem si dal teplou deku přes ramena. "Můžu se zeptat... Koho máte.. tam venku?" Řekl opatrně a já bez problému řekl, že nikoho.

"Jedině tátu a svojí kočku." uchechtl jsem se. "A co ty?" koukl jsem na Kenjiho.

"uhm.. no.." podrbal se za krkem. "Nejsem si jistý jestli tam ještě někde je ale.. mám manželku. Možná i dítě." Řekl tiše a smutně. Bylo mi to... Docela líto.

"Aha...promiň." Bylo mi ho líto. Sklopil jsem zrak. Že já se vůbec ptal...

"To je v pořádku. Je lepší si na ni vzpomenout a být chvíli smutný, než zapomenout." Usmál se. To jsem sám docela obdivoval.

Pousmál jsem se, položil si hlavu na Sarrovo rameno a propletl jsem si s ním prsty.

Tiše jsem zavrněl a stiskl jemně jeho ruku. "Sarre, nebudeš chtít nějaké oblečení? Tady je docela zima." Broukl a já nejistě přikývl. Tak někam odešel.

Kenji odešel do nějaké místnosti. Otočil jsem se na Sarra a políbil ho.

Uculil jsem se a políbil ho taky. "Nyoko, čím bych ti jednou mohl udělat opravdu hodně velkou radost?" Zeptal jsem se.

"Bude mi stačit, když se mnou zůstaneš." políbil jsem ho na nos.

Uculil jsem se a oplatil mu pusu na nos. "To už je splněný."

Usmál jsem se na něj a pevně mu stiskl ruku. Přišel Kenji a podal Sarrovi nějaké oblečení. "Snad ti to bude."

Ještě jsem Nyoka objal a pak Koukl na oblečení. Oblékl jsem se a.. docela mi sedělo jen.. to bylo všechno bílí.. aspoň něco.

Kenji znovu někam odešel a já se snažil nedívat na Sarra, když se převlékal. Ale moc mi to tedy nešlo...

Prohlédl jsem si sám sebe a.. no nevím. "Nyo, líbím se ti v tom..?" Broukl jsem když jsem se na něj otočil.

Kousl jsem se do rtu a dál si ho prohlížel. "Ty se mi líbíš ve všem."

Uculil jsem se a přisedl k němu. "Jsi nejlepší." Zavrněl jsem. Pak přišel Kenji. S dalším oblečením. "Zkus si to Nyoko, to tvoje je ve špatném stavu."

"Děkuju." usmál jsem se na Kenjiho a vzal si od něj oblečení. Moc se mi nechtělo převlékat před Sarrem nechci, aby si všimnul těch modřin na těle.

Všiml jsem si jeho pohledu. "Uhm.. děje se něco?" Broukl jsem. Kenji si zatím zas došel ke stolu a nad něčím s tužkou v ruce přemýšlel.

"N-o asi se půjdu převléct...tam." ukázal jsem na místnost, kde jsem se umýval.

"no.. dobře." Usmál jsem se a dal mu pusu na tvář.

Ulevilo se mi a šel jsem tedy do místnosti, kde jsem se začal převlékat.

Ze zvědavosti jsem přišel ke Kenjimu a koukal co dělá. Vůbec jsem to nechápal. Vše dělal s posuvnými tyčkami a tužkou a.. prostě kreslil něco složitého a na jiný papír si psal různé... Znaky?

Byl jsem už oblečený, ale ještě jsem tam zůstal. Mám mu říct všechno co se stalo? Tahle myšlenka mi nejvíc vrtala hlavou.

"Kenji, co to znamená?" Ukázal jsem na jeho výtvor. "Oh.. no, to je půdorys celého tohohle zařízení a tohle jsou moje výpočty k tomu, kdy a kudy prochází hlídky, kdy se provádí pitvy a krmení.. je toho spoustu.." podrbal se za krkem a unaveně si promnul oči.

Roztřeseně jsem se nadechl a šel za Sarrem. Všiml jsem si ho, jak mluví s Kenjim, tak jsem za nimi přišel. "Co budem dělat?" trochu jsem se pousmál.

Oba jsme se na něj podívali a já ho hned objal. "No kluci, moc se toho teď dělat nedá a já zas budu muset jít sabotovat jim práci.. ale mám tu pár her, jestli chcete?"

"Jo zkusíme to." uchechtl jsem se a podíval se na Sarra, kterého jsem také objal.

Zavrněl jsem a Kenji nám podal za chvilku nějaké barevné krabice. Vůbec jsem nevěděl co to je.

Vzal jsem si od něj stolní hry a poděkoval. "Tak co budem hrát?"

"já nevím. Vidím to poprvé." Broukl jsem a koukal na to. Ale zajímá mě jak se s tím zachází.

Nakonec jsem vybral Člověče nezlob se. Chci, aby začal něčím jednouším... Sedl jsem si na zem a vybalil všechny věci co v krabici byly.

"kluci, jen jedna věc. Prosím, nedělejte rámus. Mohli by nás objevit." Varoval nás Kenji a pak s mávnutím Odešel. Já se tedy plně věnoval tomu co Nyoko vyndal z jedné z krabic.

"Jako kdyby my jsme někdy dělali rámus..." zamumlal jsem si pro sebe. Vyndal jsem figurky a podíval se na Sarra. "Jakou chceš barvu?"

Téměř hned jsem měl jasno. "Tuhle." Ukázal jsem na černou. "Je jako tvoje vlasy." Uculil jsem se. "A jakou chceš ty?"

Usmál jsem se a vzal bílou. "Když už jsme u těch vlasů." začal jsem mu hru vysvětlovat. Snad to aspoň trochu pochopil.

Pozorně jsem ho poslouchal a pak.. jo. Asi jsem to chápal. "Už se těším." Uculil jsem se a dal postavičky na správné místo.

Poskládal jsem figurky a vzal kostku. "Začínej." dal jsem mu ji a pousmál se.

"Uhm.. dobře." Usmál jsem se nervózně a jak řekl, odhodil jsem kostku a pak běžel za ní abych věděl kolik mi padlo.

Zasmál jsem se, když vyběhl za kostkou. "Kolik ti padlo?"

"uhm.. tolik!" Ukázal jsem mu stejný počet prstů jako teček na kostce. Jedna a jedna.

++++++++++++

- Jo!! Dnes jsem to zvládl :3 Ha, cítím se jako profík XD

Snad se vám díl líbil :3
No, a co si třeba myslíte že se bude v budoucnu dít? :D
To by mě zajímalo. x3