Jiný... [ Yaoi]

Část 50.

- Páni, už padesátý díl :D to to uteklo!
chtěl bych i za YuuAnimeLover  poděkovat těm co tohle čtou a jako poděkování je kapitolka o něco delší :3
Užijte si to!! x3

++++++++++++++++++++

"Bože..." povzdechl jsem si a lehl si na záda. Dal jsem si ruce na obličej. "Mohl by být už den, kdy se nic nestane?" zamumlal jsem.

Podíval jsem se jinam. Vím moc dobře že tohle je moje vina... Nebýt mě, tak může být v klidu.. proč se najednou všechno kazí když jsme se dostali ven? Schoulil jsem se na zem do pevného klubka a zas brečel.. ale tentokrát pro to, že Nyokovi vlastně ubližuju.

Podíval jsem se na Kenjiho. On se jen lehce usmál, vzal Mikiho a šli trochu opodál. Přisunul jsem se k Sarrovi a hladil ho po zádech. "Lásko nebreč. Láme mi to srdce, když tě takhle vidím." šeptl jsem a objal ho.

Trhaně jsem se nadechl. "Ale.. já ti.. kaz-zím... Ži-vot.." vysoukal jsem ze sebe. Bylo by lepší kdyby mě nikdy nepotkal.

"Nic mi nekazíš. Miluju tě a vždycky budu." políbil jsem ho do vlasů a pořád ho objímal.

Otočil jsem se na něj a taky ho objal. "Ale.. tohle všechno.. za to můžu já..." Stiskl jsem ho.

"Za nic nemůžeš. Tak se zbytečně neobviňuj." políbil jsem ho a natiskl se na něj.

"Nyo... Uh.. Miluju tě." Přitáhl jsem si ho za tváře k sobě a políbil.

Usmál jsem se do polibku a objal ho kolem krku.

Zavrněl jsem a pak mezi nás vtrhnul Miki. "Pardon kluci. Neudržel jsem ho." Pousmál se Kenji. Já nakonec taky.

"Nevadí." zasmál jsem se a vzal si Mikiho do náruče. "Že, ty naše trdlo." koukl jsem na Mikiho. Jen štěkl a olízl mi tvář.

Přitulil jsem se na chvíli k Nyokovi a olízl mu krk. Pak jsem se ale už zvedl a Pousmál se. "Nyo, už tě vezmu domů. Tebe Kenji taky." Broukl jsem a proměnil se.

Postavil jsem se s Mikim a nasedl na Sarra. Udělal tak i Kenji. Vyrazili jsme.

Trošku jsem kvůli bolestivým zádům zatnul svaly když nasedali. Ale pak už to bylo v pořádku a tak jsem se rozeběhl. Za chvíli budeme doma.

Drbal jsem ho po srsti a přitom si k sobě tiskl Mikiho. Už chci být doma...

Sice zvládnu běžet celý den ale.. já už to chtěl mít za sebou a tak jsem o hodně zrychlil. Cítil jsem jak se mě Nyoko chytil a jak se jeho chytil zas Kenji.

Chytil jsem se Sarra kolem krku a Kenji se mě zas chytil za pas. Docela rychle jsme se přibližovali k městu.

Čím déle jsem běžel, tím víc jsem cítil známý pach. Pach města. Dokonce jsem začal pomalu poznávat okolí.

Pomalu jsem poznával okolí. Cítil jsem velkou radost a i úlevu, že jsme už v bezpečí.

Během pár minut jsem doběhl na kraj města. Pomalu jsem zastavil a oddechoval. Opravdu jsme tady.

Silně jsem Sarra objal. Za chvíli budeme konečně doma...

Zavrněl jsem a položil se na zem aby mohli dolů. Když slezli, proměnil jsem se. Přesně jak mi poradil dřív Kenji. Nemůžu si jako vlkodlak jen tak pobíhat mezi lidmi.

Pořád jsem se usmíval. Když se Sarr proměnil, hned jsem ho políbil.

Usmál jsem se a polibek mu oplatil. "Moc za všechno děkuju chlapci. Tady se asi rozdělíme ale já na vás rozhodně nezapomenu. Možná by jsme se dokonce mohli ještě vídat. Co myslíte?" Broukl Kenji. Já Koukl na Nyoka protože jsem tomuhle zas tak moc nerozuměl.