Teacher's pet

12.

Harry vyděšeně vypískl a vyskočil na nohy. Niall vypadal tak šokovaně a naštvaně, že dostal strach o své zdraví. Přece jen, je opilý, nadržený a smutný. Vražedná kombinace.

Protáhl se kolem něj a dřív než ho stačil zachytit, zmizel v koupelně, kde se zamkl na dva západy.

Svezl se po dveřích dolů na studenou podlahu a dal se do pláče. Měl vědět, že si tohle tajemství neudrží věčně a jednou to praskne. Ale nečekal, že to bude tak brzy. Může si za to sám. Kdyby nechtěl provokovat svého profesora, neodešel by s Niallem a ten by teď nevěděl jeho nejhorší tajemství.

Přitáhl si kolena k bradě a tiše vzlykal. Nebyl připravený opustit akademii a odjet domů. Samozřejmě, že na školu nadával jako ostatní studenti, ale nevyměnil by ji za žádnou jinou. Miloval to, že mohl každý den kreslit a malovat, to, jak je profesoři podporovali v jejich kreativitě a v neposlední řadě tu poznal spousty úžasných lidí.

A teď bude muset všechno zahodit. Pochyboval, že by ho příští rok přijali jako chlapce, když Niall všem vyžvaní, jaký podraz udělal.

Vyjekl, když se ozvalo rázné zaklepání na dveře od koupelny.

,,Harriet? Harriet vylez ven."

,,Nikdy!" odpověděl Harry plačtivě. Za nic na světě se nepůjde podívat tomu nadrženému opičákovi do očí, vždyť všechno zničil!

,,Harriet já umím otevírat i zamknuté zámky," vyhrožoval Niall zpoza dveří. ,,Nechtěj, abych si pro tebe došel."

Harrymu vyschlo dočista v ústech. Copak mu chce ublížit? Chce ho zbít za to, že si dnes večer nevrzne? Nebo mu bude jedno, že je chlapec a znásilní ho?

Opatrně vstal a šmátral ve tmě po něčem, co by mohl použít v případě sebeobrany. Spokojeně se pousmál, když nahmátl podlouhlý a tvrdý předmět, který tak trochu připomínal pistoli.

Sevřel ho pevně v ruce, odemkl a pomalu vyšel ven.

,,Ani se mě nedotkneš!" zakřičel téměř hystericky a roztřeseně namířil na Nialla svou získanou zbraň.

Niall, který si právě drhl ruce jahodovou dezinfekcí, se zarazil a pohlédl na vyděšeného Harryho.

,,Harriet, proč držíš Zaynův kartáč na vlasy?"

Harry, který se až teď podíval, co to vlastně sebral, zanadával a odhodil kartáč na zem. I když, možná ho měl vrátit do koupelny, protože v tom bordelu je zázrak, že kluci najdou vlastní nohy.

Niall nevypadal nijak naštvaně. A z toho, jak usilovně si dezinfikoval ruku, kterou vjel Harrymu do kalhotek, chlapec usoudil, že se tu k žádnému znásilnění neschyluje.

Sklopil stydlivě oči, když Niall zaklapl lahvičku dezinfekce a poplácal na postel. ,,Sedni si. Měli bychom si promluvit."

Harry raději neodporoval a poslušně si sedl vedle Nialla, který se usadil v tureckém sedu.

,,Takže..pokud to dobře chápu, jsi kluk."

Kudrnáček zahanbeně kývl a oči se mu opět zaleskly.

,,Jak se jmenuješ?" pokračoval Niall ve výslechu.

,,H-Harry, Harry Styles," pípl a cítil, jak se mu po tvářích kutálí slzy.

,,Ale ne ne, žádné slzy prosím," zakoktal Niall vyděšeně a neobratně Harryho objal. ,,Chci jen pochopit co se tu děje. Byla to nějaká sázka?"

Harry zavrtěl hlavou a otřel si hřbetem ruky obličej. ,,Nebyla to sázka. Ale chtěla jsem tu studovat už několik let, ale díky mojí sestře mě nepřijali.."