Teacher's pet

21.

Harry rychle prohrabal své věci a zjistil, že jeho spodní prádlo opravdu zmizelo. Jeho profesor využil okamžiku, kdy nevnímal pod návalem slasti okolní svět a sprostě ho okradl.

Hrozivě se zamračil a v duchu muže proklínal, i když v koutku duše se cítil polichocen, že jeho kalhotky teď spočívají v saku profesora Tomlinsona.

Sehnul se pro svou sukni a zakňučel, když tupá bolest vystřelila do jeho pánve. Bude si muset dopřát nějakou uvolňující koupel, což půjde hodně špatně, vzhledem k tomu že v akademii i na kolejích byly pouze sprchy. Kriticky si sukýnku áčkového střihu prohlédl.

No, bude muset doufat, že venku není vítr. Jestli ano, asi vystraší a pohorší pár studentů.

S tichým skuhráním na sebe natáhl oblečení a papírek s Louisovou adresou zastrčil do kapsy. Prsty si ledabyle prohrábl vlasy a podíval se na sebe do zrcadla.

Ne, teď mu nic nepomůže. Jeho vizáž přímo křičela "byl jsem ošukán svým profesorem."

Nejlepší bude, když co nejdřív vypadne. Popadl na rameno kabelku a vydal se na cestu na kolej.

Venku pofukoval mírný větřík, který si pohrával s jeho sukní ale ne do takové míry, aby odhalil to, co mělo zůstat světu prozatím skryto. Harry si látku kolem svého těla křečovitě přidržoval a rozpačitě se usmíval na všechny kolem. V duchu si udělal poznámku, že za tohle svého profesora zabije.

Ulevilo se mu, když opustil prostor kampusu a rozhodl se zkrátit si cestu na kolej přes park, který byl v tuto hodinu téměř prázdný a studenti, kteří ho obvykle okupovali, seděli ve škole nebo už byli na svých ubikacích.

Cestou nepotkal ani živáčka, jen tři malé holčičky s culíčky, které se nejspíš vraceli ze základní školy, která byla kousek od jejich akademie.

Harry se na ně mile usmál, protože pro děti měl vždycky slabost a rád se o ně staral, a holčičky mu ochotně úsměv oplatily.

Pak zafoukal vítr a Harryho sukně vylétla do výšky a on zůstal před zkoprněnými holčičkami stát téměř, jak ho pánbůh stvořil.

,,Úchyl!" zaječela první a dala se na zběsilý útěk.

,,Sloník!" vypískla druhá a začala pelášit za svou kamarádkou, která utíkala tak rychle, že se za ní zvedal oblak prachu.

Třetí se na Harryho jen klidně usmála a se zájmem se na něj dívala. Harry peprně zanadával a rychle si stáhl sukni dolů. Večer svého profesora zaškrtí ze spánku za tuhle potupu, ještě ho zavřou za exhibicionismus a ohrožování mravní výchovy mládeže!

,,Nic jsi neviděla," vyhrkl směrem k copaté dívce, která se stále neměla k odchodu. ,,Jdi za kamarádkama."

,,Táta má taky to co ty, ale menší," pokrčila flegmaticky rameny a bez dalšího slova se obrátila k odchodu.

Harry byl tak zoufalý, že na okamžik chtěl zavolat holčičku zpět a poprosit ji o půjčení jejího spodního prádla, ale nakonec usoudil, že co je moc, to je moc a s malou dušičkou pospíchal dál na kolej.

Zanedlouho už vybíhal schody do patra, kde byl jeho pokoj a při běhu bez povšimnutí minul Eleanor a Sofii, které stály na chodbě.

,,Harriet, kam se tak ženeš??" zavolala na něj Eleanor. ,,Nechceš jít s námi do baru?"

,,Pospíchám, chce se mi na velkou!" zavolal Harry přes rameno první, co ho napadlo a aniž by počkal na nějakou reakci, zapadl do pokoje, který byl na první pohled prázdný. Úlevně vydechl a padl na svou postel, aby ze sebe vydýchal právě proběhnutý maraton.