Teacher's pet

11.

Louisovi se ústa samovolně zkřivila do úšklebku, když ze dveří dámských toalet vyšla jeho krásná studentka.

Její oči se rozšířily překvapením a taky nervozitou, když spatřila svého profesora, jak se opírá o zeď a upírá na ni pohled.

,,P-Pane profesore? Co tu děláte?"

Louis se pevně obrnil trpělivostí a silnou vůli. Protože jen z toho nevinného chraplavého hlásku, který opustil její ústa, dostával chutě ji zatáhnout na záchodky a poskvrnit její čistou duši.

,,Slečna Stylesová," řekl naoko klidným hlasem. ,,Jaké překvapení. V poslední době na sebe máme štěstí, že ano?"

Harriet nervózně přikývla a Louise napadlo, jestli náhodou netuší, že mnohá jejich setkání nejsou dílem osudu. Je pravda, že brunet si nenechal ujít jedinou příležitost, aby mohl okukovat svou krásnou studentku a představovat si, jak si bere její tělo na sto způsobů.

Už dávno ho přestalo trápit, že je dívka. Prostě tu skutečnost přijal tak jak je a nebránil se svým touhám. Copak to taky šlo, když tu před ním stálo to stydlivé stvoření v červených šatičkách?

Brzy bude mít malý, nebo spíše velký problém v kalhotách. Ne že by mu to nějak zvlášť vadilo. Jeho chloubu už přeci Harriet viděla. Při té vzpomínce se musel uchechtnout.

,,Já jsem tu vlastně dnes poprvé, vyšla jsem si s přáteli.." ozvala se nervózně Harriet a kousla se do rtu jako téměř vždy, když s ním mluvila. Proklatá Harriet. Cokoliv udělala se svými rty, v něm vyvolávalo představy, jak by asi vypadal jeho penis obemknutý těmi růžovými polštářky.

Ale Harriet mu právě výborně nahrála. Byla tu totiž jedna věc, která ho dělala rozzuřeným a nutila ho přemýšlet o tom, že by se z něj stal sériový vrah. I když, jak toho chlapce sledoval, tak ten dostane infarkt z toho množství jídla, které sní dřív, než si Louis opatří zbraň. Ne zbraň ne, to je hrozně obyčejné. Lepší bude nějaký rafinovaný jed.

,,Ten blonďatý mladý muž nevypadá jako váš kamarád," řekl suše a Harriet překvapeně zamrkala.

,,Já..no..ano. Máme spolu rande," řekla se sklopeným pohledem a šoupala přitom nohou tam a zpět, jakoby snad udělala něco špatného.

A taky že udělala. Na jeho maličkou Harriet nebude šahat nikdo jiný kromě něj.

Zamračil se a udělal krok ke své studentce. Ta naopak udělala krok zpět a tím se natiskla na stěnu, kterou měla za sebou.

Louis jí opatrně přejel prsty po tváři a znovu se podivil, jak sametovou pokožku má. Zajímalo by ho, jestli je taková všude.

,,Nepřipadá mi jako ten pravý pro vás, slečno Stylesová," řekl tiše. Harriet vykulila nad jeho drzostí oči a Louis se v duchu ušklíbl

,,Niall není špatný kluk, naopak, je moc hodný, gentleman a je zábavný," opáčila a v očích jí zajiskřilo. Ale, ale, jeho kudrnka se zlobí.

A to jak obhajuje toho kluka. Pche, prej zábavný a hodný. To on je přeci taky. Sice má právě teď chuť Harriet zmrskat zadek do červena a zavřít ji ve svém sklepě aby se k ní žádný další pochybný týpek nedostal, ale jinak je úplné neviňátko.

,,Máte určitě na víc," pokračoval dál a nevšímal si, jak se Harriet zlobí.

,,A co když vám řeknu, že se vaše přítelkyně k vám taky vůbec nehodí?" odsekla.

Louis rychle přemýšlel, jakou proboha přítelkyni má na mysli. Je fakt, že minulý týden ho viděla, jak pomáhá s knihami profesorce Bainové, ale vždyť je jí 72. Za koho ho má, za gerontofila??