Teacher's pet

13.

Zbytek školního dne prožil Harry jako ve snách. To co si teď ze srdce přál, bylo vypařit se pryč a objevit se až druhý den ráno. Protože dneska ho nečekalo nic dobrého.

Za prvé, hodina po škole s profesorem Tomlinsonem.

To by nebylo tak strašné, kdyby dneska profesor nevypadal jak rozzuřený tříhlavý drak. Harry dokonce slyšel na chodbě rozhovor druháků, kteří si vyprávěli, jak profesor Tomlinson vyhodil jednu studentku za dveře za to, že hlasitě dýchala.

A pak musel pečlivě zvážit Niallovu nabídku.

Byla neskutečně lákavá. Už by nemusel rozpačitě vysvětlovat, že ne, nemá přítele a žádného nechce, nemusel by se bát dalších trapných schůzek, na kterých by hrozilo potencionální nebezpečí opilosti a spontánního sexu, což by vedlo k odhalení. Protože co si budeme povídat, ne každý by byl tolerantní jako Niall. Ostatní by ho na místě vykastrovali jen proto, aby si dokázali, že nejsou gayové.

A navíc mu v hlavě nesmyslně poletovala jedna otázka. Co na jeho "vztah" s Niallem řekne profesor Tomlinson?

Zatřásl hlavou, aby se zbavil těch myšlenek. Mělo by mu být úplně fuk, co na to řekne jeho profesor. Nic mu do toho nebylo.

Na druhou stranu, jedna schůzka s blonďatým chlapcem ho vyprovokovala do takové míry, že lámal kusy dřeva a šikanoval své studenty. A taky se nejspíš snažil Nialla vyhladovět k smrti. Harry měl totiž vážné podezření, že za jeho vegetariánské obědy může on.

A Perrie? Jak zareaguje na skutečnost, že několik týdnů sdílí svůj pokoj s klukem v dámských šatech? Podle toho, jak impulzivně se Perrie občas chovala hádal, že mu vykřičí do obličeje, jak ji zradil, pak nové informace půjde sdělit všem dívkám na koleji, pak mu za trest ušmikne nádobíčko a nakonec se rozbrečí a začne se cpát čokoládou.

Harry si zhluboka povzdechl. Proč musí být jeho život tak složitý?

Kdyby nebyl srab tak se na tohle všechno vykašle a půjde se v převleku svíjet u tyče před nadržený dědky s pivním břichem. Beztak by si vydělal víc peněz než jako malíř.

Mohl by pozvat profesora Tomlinsona na show. Při té myšlence se ušklíbl. Třeba by mu zastrčil za ty proklatý kalhotky alespoň pětilibrovku.

S podobnými trudomyslnými myšlenkami přečkal vyučování, dokud nebyl čas navštívit profesora v jeho kabinetu.

--

Louis se snažil soustředit na písemky, které ležely na jeho stole a čekaly na opravení. Tupě zíral na jeden list papíru deset minut v kuse, aniž by opravil alespoň jednu odpověď.

Povzdechl si a odhodil červenou propisku na stůl. Promnul si obličej a zadíval se ke dveřím.

Nemohl se soustředit na testy ostatních studentů, když věděl, že každou chvíli vejde dovnitř jeho neposlušná studentka.

Ta představa, že strávila noc s tím irským blonďatým skřetem, ho doháněla k naprosté šílenosti. Harriet byla jeho, jen jeho! Jen on měl právo hladit její jemnou pokožku, přejíždět po hebkých kudrnatých vlasech, líbat její růžové polštářky, šahat jí do..

Louis frustrovaně zavrčel a promnul se přes tvrdou látku kalhot. Chudinka Harriet nejspíš vůbec netuší, že na něj působí jako červená látka na rozzuřeného býka. Když ji viděl, přestával se ovládat. Harriet byla stvoření, které v sobě skloubilo všechny jeho skryté touhy. Svůdnost, nevinnost, poslušnost..