What if...

27

Vkročila jsem dovnitř a jakmile jsem se blížila k obýváku, kde vždy Pavel seděl, zamrazilo mě. Každým dalším krokem, který jsem dělala jsem mého rozhodnutí litovala více a více - nejradši bych se sbalila a odešla.
Jenže to už nešlo, protože jsem už stála u jeho křesla. Byl otočený. Když jsem se rozhodla, že tam nebudu déle stát, posunula jsem se blíže k němu, abych na něho viděla.
,,A-ahoj." Pošeptala jsem, bylo tu úplné ticho a přišlo mi nepřirozené mluvit nahlas.
Hlavu otočil na mne, pousmál se a uvolnil mi místo, jenže já si sedla na gauč - nechtěla jsem sedět v křesle namáčknutá u něho.

,,Tak ty jsi přece jen přišla..." viděla jsem v jeho očích jiskry.
,,Přišla jsem za tebou jen kvůli tomu, abychom to vyřešili." Bez zájmu jsem mu odvětila.
,,A co jako?"
,,No to, kvůli čemu jsi mi psal SMS." Pozorovala jsem ho. Byl stále stejný. Stále měl tak kouzelné oči a jako vždy měl sepnuté ruce. Měl velice dominantní výraz, postoj a řeč jeho těla. Jeho dům byl takový, jako býval před pár měsíci.
Zdálo se mi, jako kdyby se náš rozchod odehrál včera. Všechno mi tak připadalo.

,,Jde o Štěpána." Promluvil, konečně.
,,Hele, pokud jsi mě sem vláčil takovou cestu jen kvůli tomu, abych si vyslechla tvoje lži, tak to rovnou můžu zase odejít."
,,Jenže..." odmlčel se. ,,Tohle musíš vědět."
Jelikož jsem na to nic neřekla, opět začal mluvit.
,,Víš, Štěpán není pro tebe ten pravý. Chápu, že má možná hezkou tvářičku, že má roztomilý hlásek a krásné rozcuchané vlásky, ale ty jsi rozumná holka a tohle není kluk pro budoucnost. Plus když je to děvkař."

Vystrartovala jsem, zvedla jsem se z gauče a šla k Pavlovi. ,,Tohle doopravdy poslouchat nebudu. Nic z toho není pravda!"
Když jsem se snažila popadnout své věci a odejít, chytl mě a hodil na gauč. Jako to dělával vždycky.
,,Myslíš si, že lžu?" Stál nademnou a s povrchním výrazem mě sledoval.
Promluvit jsem se už teď neodvážila, spíše jsem  ležela na gauči a sledovala Pavla, co se chystá udělat. Popravdě, měla jsem strach mu odporovat.
,,Jojo, Štěpán byl strašný spolubydlící. Má tu ještě nějaký věci, tak snad si pro to přijede."
Přisedl si ke mně a já se uvelebila více do sedu, za prvé abych mu nepřekážela a za druhé, abych se ho nemusela dotýkat.
,,Štěpán byl strašný spoluhydlící a ty jsi byl zas strašný partner." Ujelo mi.

Viděla jsem, jak jeho pohled zkameněl. Jak se jeho ruce naply a jeho tvář zrudla. Jak se na mě podíval, když otočil hlavu směrem ke mně.
Došlo mi, co jsem vlastně udělala. Jenže on se taky nechová hezky - i když, on se nechoval hezky nikdy.
,,Cože?" Pozoroval mne. Snažila jsem se pohledem uhybat, ale nějak se mi to stále nedařilo.  Nejvíc mě vyděsil, když šel do kuchyně a já čekala, s čím se vrátí. Vrátil se s mobilem
,,Hele nějak mě už nebavíš, napsal jsem Štěpánovi, ať si pro tebe přijede." Usmál se, ironicky.
Otevřela jsem pusu a na Pavla dále jen zírala.
,,Jsi normální?! Já za tebou přišla jen, abych si  s tebou něco vyříkala!"
,,To vyřiď jemu, ne mně." Opět se posadil ke mně. Natáhl ke mne ruku a přejel mi přes tričko.
,,Myslíš, že by Štěpánovi hodně vadilo, kdyby jsi tu byla bez trička?"
V tom momentu jsem se zvedla, vlepila jsem mu facku a s rychlým krokem mířila do předsíně, kde jsem měla boty. Bohužel byl Pavel chytřejší, chytl mě a přitiskl mě ke zdi, zády k němu.
Dýchala jsem nahlas, povolila jsem a snažila jsem se popadnout dech.
,,Klid."

,,Víš ty co?" Otočila jsem se k němu čelem. Hleděli jsme si do očí a já začala s tím, co mám na srdci už dlouho.

,,Nebyl jsi ke mně fér. Nechoval jsi se ke mně hezky a nemáš ke mně úctu ani teď. Podvedl jsi mě, udělal ze mě největšího vola a naprosto mi dostal sebevědomí do bodu mrazu. Už mě nech být."

Dívali jsme se sami sobě do očí.
Pavel se čím dál tím více přibližoval jeho ústy k těm mým.
Už jsem se neměla ale kam uhybat.

Našrěstí nás vyrušil zvonek, my se od sebe odtáhli a jakmile jsme vzhlédli ke dveřím, uviděli jsme Štěpána.
Od Pavla jsem se oddálila, snažila jsem se nemyslet na to, co se teď stalo a pokoušela jsem se radovat se z příchodu Štěpána.

,,Ahoj Štěp-." Odstrčil mě a mířil rovnou k Pavlovi.

Tohle nedopadne dobře.