What if...

5

Ahojte!:) omlouvám se, že další čast vyšla po tak dlouhé době. Včera jsem byla na 4fans a dnes v Zetku, bohužel jsem nějak nestíhala i se školou tak to tu máte později. Doufám, že se nezlobíte.❤
P.S. Bax strašně dobře objímá ❤

Celou neděli jsem o tom přemýšlela. Nenechalo mě to klidnou a já se s ním chtěla sejít, zjistit, jak na tom jsem a jak to ještě všechno bude. Zavolala jsem mu.
,,Ahoj Štěpáne." Pozdravila jsem ho, ale trošku bez nálady.
,,Ahoj, děje se něco?" Ptal se, trošičku nervózně a vystresovaně.
,,No, neděje... jen... jen jsem si chtěla popo-"
,,Já teď nemám čas." V rychlosti mě přerušil. ,,Promiň, hned zavolám." A típl to.
Samozřejmě, že jsem si s nim nechtěla popovídat, ale chtěla jsem vyřešit ten včerejšek. Poté jsem se zamyslela, co má v 8 hodin ráno tak důležitého na práci? Vždyť já ani nevím. Je tak záhadný a on o mně ví tolik věcí a já o něm vlastně vůbex nic. Začínala jsem mít vztek ale vaření čaje mě uklidnilo. Nic jiného mi ani nezbývalo.
,,Musím to zjistit. Co když má u sebe jinou? Nebo co mi to tají?"
Šla jsem do kuchyně si udělat čaj a u něho jsem se snažila vymyslet, co s tím udělám. Jak jsem si míchala čaj, zavolal mi.
,,Ahoj... no víš, zítra je pondělí a já mám... počítače."
,,... A ty chceš, abych tě to doučil?"
,,Prosím." Řekla jsem tenkým hláskem.
,,No tak jo. Ale kde?"
,,Nevím..." bylo mi trapné mu hned navrhnout u něj doma. To musí on. Uslyšela jsem, jak běhá po bytě a otevírá a zavírá dveře, poté se nadechl a řekl ,,Pokud chceš, můžeme k nám."
,,Jo? A nebudu ti tam vadit?"
,,Ne, přijedu v jednu pro tebe."
Řekli jsme si ahoj a ukončili to. Tak jsem se těšila! Možná konečně vše zjistím a povíme si, jak na tom jsme a jak to bude dál. Každým dnem se mi líbil více a více.
Zavolal mi s prosbou o pomoc. Začala jsem ho navigovat a když jsem uslyšela v telefonu "jo, už vidím vaše auto" které jsem mu také popsala, típla jsem to.
Sbalila jsem si do kabelky sešit z ICT, klíče, nabíječku, diář bez kterého nedám ani ránu a další možný prkotiny, které vlastně nepotřebuji, ale mám je vždy u sebe.
Upravila jsem se, dala jsem mámě pusu a šla dolů. Čekal tam v tom samém autě, opřenej o kapotu se založenýma rukama. Tvářil se důležitě a když mě uviděl, rozzářil se. A já taky.
Obejmula jsem ho, stiskl mě také a otevřel mi dveře do auta. Sedla jsem si do a když se posadil i on, začal:
,,Díky, že si mi ještě po telefonu poradila, jak se sem dostat. Jinak bych asi skončil někde v letňanech."
Usmála jsem se a poslouchala ho.
,,Stihl jsem si i uklidit, ale jelikož jsi holka určitě tam nějaký bordel uvidíš."
,,Šikovnej." Ušklíbla jsem se a hleděla mu do očí. Podíval se na mě také a mrkl na mě. Při tomto gestu jsem narovnala hlavu a koukala opět na cestu. Nikolo! Soustřeď se! Chceš přeci vše zjistit. Začínala jsem se orientovat, kam vlastně jedeme.
,,Copak? Mrkám divně?"
,,Ne, to ne."
,,Tak co se děje?"
,,Ten včerejšek. Co to mělo být?" Stále jsem hleděla na cestu, žádný oční kontakt nepřichází v úvahu.
,,No, víš..." nadechl se, ,,Jsi hezká holka, líbíš se mi a nechal jsem se trošičku unést. Omlouvám se ti. Jen tenhle pocit jsem nezažil opravdu dlouho."
,,Neomlouvej se, prosím, mně se to taky líbilo, ale je těžký ti na to říct něco jiného, když tě vlastně... vůbec neznám. Zdá se mi, že mi předemnou něco tajíš."
Štěpán měl ihned argument.
,,Kdybych ti něco tajil, vezl bych tě právě teď ke mně domů?"
,,Máš auto, k tobě domů, takže ti bude více než 18."
Zastavil a podíval se na mě ,,Je mi 21 a auto je jednoho kámoše, se kterým bydlím."
Vystoupila jsem a uviděla útulný baráček. Rozhlížela jsem se a připadala jsem si jako na vesnici - klid, žádné auta a nikdo nikde. Chytl mě za boky a vedl dovnitř.
Udělal mi prohlídku barákem. Prostorná kuchyň, obývák s koženými křesli, všechno čisté a voňavé.
,,Je to tu hrozně hezký." Moc se mi to tu líbilo. Popravdě, klidně bych tu i bydlela.
,,A to jsi neviděla hořejšek." Usmál se a ukázal mi na schody. Nechal mě jít první a mně se naskytl pohled na pár dveří a velký balkón uprostřed, kde byly bílé sedačky a výhled do okolí. Usmál se, opět mě chytl a navedl do jeho místnosti. Otevřel mi a já se rozhlédla. Okno, postel, skříně a stůl se třema monitorama. ,,K čemu tolik monitorů?" Uchechtla jsem se. ,,Je to super když potřebuješ googlit více věcí." Zasmál se taky. Vyvedl mě a ukázal na další a zbylý dva pokoje, kde jsme nebyli.
,,Tam bydlí Radek a tam Kuba. Nejsou tu, vyhnal jsem je a mají tam takový bordel, že bych ti radil tam nechodit." Hleděl mi u toho do očí. Přikývla jsem a šli jsme opět k němu. Štěpán si sedl a já si sedla vedle něho, položil mi ruku na stehno a zeptal se. ,,Tak, co počítače? Co potřebuješ naučit?"
Vytáhla jsem sešit a ukázala jsem mu nejnovější látku.
,,Komprese, nejde mi to do hlavy."
Mrknul na to, sešit odhodil a začal mi to vysvětlovat. Bylo úžasné koukat na člověka, který povídá a vysvětluje něco, o co má zájem a baví ho to. Poslouchala bych ho hodiny.
Najednou přestal mluvit a podíval se mi do očí. Všiml si, jak na něho celou dobu koukám. Chvilku jsme na sebe tak koukali a pak se Štěpán přiblížil, políbil mě a já se nechala. Spolupracovala jsem s nim a automaticky mu položila ruku na hrudník. On se svojí zůstal na stehně, kde byla položená už od začátku, ale začal mi stehno jemně hladit.  V tu mu ale zazvonil telefon.
Štěpán všeho nechal, rozzuřeně vzdychl, vstal a podíval se na mobil. ,,Radku, co chceš?" Stál u postele a mluvil.
,,Cože? No, dobře. Hned jsem tam." Hodil mobil na postel ke mně, klekl si a řekl mi: ,,Počkej tady, Radek potřebuje něco donést dolů, hned jsem tady." Usmál se a odešel.
Cukla jsem sebou. Co to sakra dělám?! Co to do mě vjelo?! Uslyšela jsem otevírání dveří vedle, nakoukla jsem a viděla Štěpána, jak nechává Radkovo dveře otevřené a nese dolů kameru. Hned, co odešel po schodech dolů jsem se tam přesunula.
Radek měl pokoj podobný jako Štěpán, dva monitory, světla, foťáky a mikrofon. Začínalo mi to připadat nějaké divné, porozhlédla jsem se a snažící si všimnout i sebemenších detailů. Mé oči přistály na menším "obraze" s tlačítkem youtube polo a pod tím napsáno WedryLP.
Zamyslela jsem se a vše mi začalo docházet, honem jsem se vrátila zpátky jelikož se Štěpán blížil nahoru. Takže Radek je youtuber. Kuba a Štěpán jsou teda co? Možná to nic neznamená, nemusí to být vlastně ani nic podstatného. Při představě na to, že vejdu do pokoje naprosto cizího člověka a už o něm vím tolik věcí s porovnáním se Štěpánem byla smutná. A to dost. Čím se asi živí on?
Vrátil se a usmál se. Úsměv jsem mu opětovala.

Jak to bude pokračovat dál se dozvíte příště😜
Ahoj❤