Aki, mi rozčesávala vlasy, naše pohledy se setkaly v zrcadle mého toaletního stolku:
„Pro koho myslíte, že bude Miko-chan nejvhodnější?" zeptala se, jakoby četla mé vlastní myšlenky.
„Aki, kdo napadl tebe?" Byla jsem zvědavá na její neovlivněný názor. Já si osobně myslím, že by byla naprosto vhodná pro Kanata, zatím to však nevyslovuji. Aki, lehce zkrabatila čelo:
„Reiji-sama nebo Kanato-sama." Naklonila roztomile hlavu a usmála se.
„Kanato," souhlasila jsem.
Přikývla:
„Ale budeme muset být poblíž, je dost..."
Trhla jsem ramenem:
„Aki! Pokud jde o opatrnost, tak je to v tomto případě, pas a letenka do neznáma!" Opravdu mě rozzlobila. Jak může vůbec vyslovit slovo: Opatrnost, když jde o upíry?
Miko dorazila hned druhý den, opět s novou náplastí, tentokráte na bradě. Na to, jak je nemotorná, její umění ikebany se tyčí nad tím mým. I hosté si všimli, že květinová výzdoba je jinačejší. Nevím, kterou z nás to napadlo, ale Bílá čajovna začala nabízet nové kurzy, kurzy ikebany s Miko-chan. Asi opravdu je ve mě něco nelidského, když dokážu přitáhnout upíry, dívky co jim chtějí dělat potravu a lidi, kteří dokáží přinést peníze.
Nic z toho však nezmění fakt, že dny běží tryskem a zbývá poslední večer, poslední noc a poslední den, kdy má čajovna pouze běžný provoz. Stále jsou tu jen tři oběti, tři bláznivé a poškozené ženy. Podařilo se mi odejít dříve, ale mé kroky nešly daleko.
V zahradě v altánku, s obrovským, černým slamákem na hlavě a černých brýlích, ala holywoodská stár, seděla v malých, černých šatech, rusovláska a čela si knihu.
Zaregistrovala mou přítomnost, až ve chvíli, kdy jsem jí položila ruku na rameno. Zvedla ke mě obličej:
„Ahoj Emo, dlouho jsme se neviděly." Odložila brýle a smála se na mě: „Hodně jsi se změnila, nebývala jsi tak vážná." Přivítala mě má dávná minulost. Nejlepší přítelkyně, která se stala herečkou.
Slavnou.
„Izuka Majumi," spíš jsem její jméno vydechla, než vyslovila. Zářivě se usmála, postavila se, stáhla si níž sukni svých little black dres a objala mě:
„Emo,říkávala jsi mi jinak!" odstrčila mě trochu dál.
„Maju? Kde se tu bereš?" dostala jsem se konečně ke smysluplné otázce. Trochu se pootočila a ukázala prstem na obří kufr:
„Potřebuji se tu schovat, půjde to? Emo?"
Právě mě šesti slovy zahnala do kouta a shodila ze srázu. Jak jen bych jí mohla odmítnout, když je to člověk, který mě na nižší střední zachránil před šikanou? Jak jen bych jí tu mohla ukrýt?
„Maju, polovina mě, tě už za ruku táhne i s tvým zavazadlem dovnitř a připravuje ti občerstvení a druhá tě potřebuje ochránit a odehnat od tohoto místa, daleko, předaleko." Zatvářila se překvapeně. „Maju, jaký je důvod, proč se chceš schovat?"
Viditelně se otřásla:
„Musím zmizet. Víš jak se ti nikdy nelíbil můj manager? Tak jsi měla nakonec pravdu, opravdu s tím nebylo vše v pořádku. Skončilo to tak, že získal peníze od nějakých mafiánů a já měla nakonec hrát v pornu."
Chytila jsem madlo jejího kufru:
„Pojďme dovnitř!" Ještě dnešní noc je bezpečná, vymyslím, jak jí posla pryč. „Maju, ale tohle místo, nevím, zda je zrovna ideál k schování se. Nechci se chválit, ale je známé." Bohužel nejen mezi lidmi, domyslela jsem si.
„Emo, neboj se. Pamatuješ, co bylo mou vášní? Než jsem začala s herectvím?"
Jak bych jen mohla zapomenout:
„Dělala jsi to nejlepší cukroví."
Udělala svou pózu, která jí proslavila:
„Stále jej kupuješ? Co by jsi řekla na snížení nákladů, můžu je pro tebe dělat já."
Nedivím se, že je držitelkou ceny za nejnevinnější výraz.
„Maju... Kuchyni tu mám, všechno vyhovuje i podmínkám, ale... Nevím jak ti říci, proč bych byla půlkou sebe raději, kdybys tu nebyla. Bílá čajovna má tajemství, tajemství o nočním provozu, který se nezaobírá tím, čím se zaobírá ve dne. Je to tajemství, do kterého když spadneš, můžeš zemřít a to daleko rychleji, než si představíš."
Trochu se zamračila:
„Mafie? Jakuza?"
Udělala jsem zamítavé gesto rukou:
„Něco, co nemá s lidmi nic společného." Čekala jsem, že si poklepe na čelo a odejde.
„Emo, řekni mi k tomu vše."
- Edit. 18 -
ČTEŠ
Tajemství Bílé čajovny
FanfictionKlidná, tichá, dokonalá. Mistr čajového obřadu, vlastník Bílé čajovny, trochu záhadná Fuji Ema. Je majitelkou Bílé čajovny, přes den dokonalá dáma, po setmění v alkoholovém rauši, v němž se setká se záhadným cizincem.