Šeptá mé jméno

6

*Teri*
Mám tam jít? Myslel to vážně?
Nebo jsem tak blbá a nalítnu každé kravině?
Opakovala jsem si pořád v hlavě.
Za minutu deset. Podívala jsem se s hrůzou na hodiny nad skříní.
Ach jo, já nevím... Sedla jsem si na postel.

Ale... Proč bych tam měla chodit?
Ani ho neznám, natož abych se s ním dívala na nějaký film, to tak.

"Teri, jdeš už?"
Vešel bez zaklepání Martin do pokoje.

"Tebe maminka neučila, že se má klepat?"
Stoupla jsem si a udělala "drsnej" pohled.
Fakt ti tleskám, Terezo. Teď musíš vypadat jako naprostej debil.

"No jo, promiň..." Zaklepal na dveře. "Jdeš už teda?"
Pozdvihl notebook, který držel v ruce.

"Teď už to zaklepání neplatí" Odbočila jsem od tématu.

*Martin*
"Nemusíš mi odpovídat na otázku"
Prohodil jsem se smíchem. Skočil jsem na její postel a začal hledat nějakej film, na kterej by se koukala i ona.
Sedla si na kraj postele vedle mě a zakoukala se na zářící obrazovku.

"Ty máš Hunger Games?"
Rozzářily se jí oči.

"Takže je jasný na co se kouknem"
Rozklikl jsem film a lehl si.

*Teri*
Ležel vedle mě, byl do půl těla nahý, vlasy už měl dávno suché, ale rozcuchané a cítila jsem jeho vůni, kterou jsem hned poznala.
Play boy... Prolítlo mi hlavou.
Kluci to na sebe lijí po litrech a myslí si, jak jsou pro tu holku najednou přitažliví, ale Martin ne. Jeho zelené oči byli přilepené na obrazovce se sníženým jasem a zaujatě pozoroval film, který pustil kvůli mě a já ho ani nevnímám.
Místo toho ho tu pozoruju, jako nějaký úchyl. Kdyby věděl...

*Martin*
Viděl jsem, že místo filmu "nenápadně" kouká na mě.
Tak jo, něco si zkusíme...
Lomalu jsem zavřel oči, aby to vypadalo, že usínám a trochu povolil svaly. Aby to bylo důvěryhodné, že jo.
Cítil jsem na sobě její pohled. Už už chtěla notebook zaklapnout, ale mě jakože zklouzla hlava přímo na její rameno. Teda skoro až na prsa.
To už notebook opravdu vypla a pomalu mě narovnala.
Přikryla mě dekou a zaslechl jsem kroky, jak chodila po místnosti.

*Teri*
Hele, tak abych to vysvětlila, já fakt nemám ráda, když mě někdo budí a určitě to nemá rád ani Martin, takže jsem přes něho jen hodila deku, vzala si svůj polštář a peřinu a šla si ustlat na podlahu.
Přece s ním nebudu spát v jedné posteli.
Kdyby nás tu takhle našla moje nebo jeho mamka, tak si budou myslet, bůh ví co.
A to určitě nechce ani on, tak já.