15

154 6 4
                                    

*Martin*
Jak jsem říkal, při nejlepším najdu její deník a to se taky stalo. Štěstina mi nějak přála.
Lehl jsem si na její postel, co jí ještě včera jako zázrakem stihla dorazit, plnou polštářů, nechápal jak v tomle může spát a začal číst.

21.6
Myslela jsem, že tohle se mi nikdy nestane.
Ano, splnila se moje největší noční můra. Rodiče se rozvádějí a stěhujeme se. Jen a mamka samozřejmě. Stejně bych nejraději zůstala s tátou, mamka je moc přísná, ale můj názor nikoho nezajímá. A asi ani nebude.
Prostě jsem dostala přesné instrukce a dál se o mně nikdo nezajímá. Zbal se, přestěhuj se, najdi si nové kamarády a na tohle všechno zapomeň.
Jako kdyby si mysleli, že je to všechno takhle lehké...

Otočil jsem list a našel další zápis. A fakt pevně doufal, že teď se o ní něco dozvím.

27.6
Bylo těžké všem říct, že se stěhujeme, ale nejhorší to bylo oznámit Kubovi. Jak bez něho přežiju?
Nikoho se mi nechtělo opouštět, ale tohle opravdu nedám...

Tak a dost. Deník jsem zavřel a dal zase tam, z kama jsem ho vzal. Kdo je sakra Kuba? Asi nějakej její frajírek nebo co.
Ale já už se postarám o to, aby jí už nechyběl.

*Teri*
Vzbudila jsem se celkem brzo.
Bylo něco kolem šesté ráno.
Vstala jsem, přešla oknu a protáhla se. Dneska bylo hezky. Aspoň to mě za celý den potěšilo.
Líně jsem se převlékla z pyžama od tátovy přítelkyně, co mi půjčil na spaní a šla se podívat do mojí staré kuchyně.

"Musel jsem jet brzo do práce, odpoledne příjde Kačka a večer si pro tebe přijede máma. Dřív kvůli stěhování nemohla. Snídani máš na stole"

Vzkaz, který jsem našla na lednici jsem znechuceně hodila do koše. Myslela jsem si, že budu s tátou a ne s jeho přítelkyní.
Pomalu jsem si sedla ke stolu a koukla se na pizzu ze včerejška, kterou jsme měli k večeři.
Taťka nikdy vařit neuměl, ale aspoň něco mi tady nechal.

Šeptá mé jméno Kde žijí příběhy. Začni objevovat