*Martin*
Ležel jsem na posteli a koukal do stropu. Venku už se začalo pomalu stmívat a všichni byli venku, jen já byl doma jako exot. Pomalu jsem otočil hlavu směrem k oknu a podíval se ven. Rozdělali si táborák a všichni kolem něho seděli. Byl tam i nějaký chlap, kterýho jsem neznal a ani jsem neměl zrovna náladu ho jít pozvat. Jenom Teri jsme nikde neviděl a právě v ten moment mi zaklepala na dvěře, nečekala na odpověď a lehla si ke mně do postele.
"Proč nejdeš za námi? Chybíš mi tam" Položila si hlavu na moje rameno a já si ji přitáhl ještě blíž.
"Nemám rád lidi" Zamručel jsem a radši se na ni ani nepodíval, protože jsme nechtěl vidět ten její zklamaný výraz.
"Že by Martin Carev neměl rád lidi? To slyším opravdu prvně" Smála se tomu. "No tak, kvůli mně přijel i táta a to máma nebyla zrovna nadšená, přece mě nezklameš"
"Teri, mně se tam fakt nech-" Ani jsem to nestačil doříct a umlčela mě pusou, kterou mi dala. " A za tohle už půjdeš?" Šibalsky se na mě usmála. "Když to uděláš ještě jednou, tak bych o tom možná popřemýšlel"
Přitáhl jsem si ji zpátky a políbil ji.
"No a vy dva spolu chodíte? Protože bys mě docela zklamala, kdybys mi tohohle hezouna zatajila, kámoško" Zachichotala se Adéla. Měla už trochu vypito a smála se úplně všemu, co jsem za ten večer vypustil z pusy.
"Nechodíme, kámoško, ani nebudeme" Odpověděla rychle Teri. Nebudu vám lhát, zabolelo mě to, ale nechtěl jsem to dávat najevo. Jen jsem tam seděl, koukal do ohně a přikývl.
"Tak to bych mohla mít aspoň trochu štěstí já, ne?" Provokativně se na mě podívala a zamrkala těma jejíma modrýma očima. Kolem nich měla hnědé stíny a umělé dlouhé řasy. Díky bohu, že taková Teri není…
ČTEŠ
Šeptá mé jméno
FanfictionSex, děvky a večírky. Můj každodení typický život. Nehodlám to měnit. Ale, co když se stane něco, co mi ho obrátí vzhůru nohama?
