Šeptá mé jméno

25

*Teri*
Zjistila jsem, že toho máme s Karlem hodně společného.
Stejné názory, nápady, někdy i postoj k Martinovi a zájmy. Dokonce i nesmyslný smysl pro humor, který ne každy chápe.
Nikdy jsem si nemyslela, že si takhle budu rozumět s klukem, natož který je o tři roky starší.
Je to prima si s někým upřímně popovídat po dlouhé době. Sice nevím, kolik mu toho můžu říct, ale už tak se o mně dozvěděl spoustu věcí. A já zase o něm. Jsem zvědavá, jestli bude Martin žárlit, ale pokud ano, budu jedině ráda. Někdy si to zaslouží.

*Karel*
Usla. Spala stočená do klubíčka na kraji postele a pořád si něco mumlala ze spaní. Toho jsem využil. Potichu jsem se zvedl a došel ke dveřím Martinova pokoje. Vešel jsem bez zaklepání, protože jsem myslel, že Martin spal, ale to jsem se spletl.
"Co tu tak pozdě kurva děláš?"
Vyjede po mě, když jsem vešel dovnitř.
"Říkal jsi přece, že když se o ní něco dozvím, mám ti to okamžitě říct, tak jsem tady"
Zkřížil jsem ruce na prsou a trochu se urazil, že si na mě tak dovoluje.
"Fajn... Tak co jses teda dozvěděl?" Řekl ospale a gestem mi ukázal, abych si sedl vedle něho na postel.
"No, tak kde bych začal..." Napnul jsem ho.
"Tak třeba měla kluka. Myslím, že se jmenoval Kuba nebo tak nějak.  Ale rozešli se. Hodně se hádlali a on ji párkrát uhodil"
Podíval jsem se do země. Vybavil se mi její smutný výraz, když mi to říkala.
"Od té doby v tomhle klukům nevěří" Prý to byl stejný typ, jako jsi ty, takže tady máš důvod, proč tě asi nechce"
"Jako já? Jako děvkař?" Nechápavě se na mě podíval.
"I vzhledově. Taky blonďák s vysportovaným tělem. Ale sukničkář to byl taky, jen o tom nevěděla a zjistila to až moc pozdě. Proto od něho chtěla odejít, ale on jí to nedovolil, tak ji zmlátil. A takhle to bylo vždycky, když něco provedla. Dokonce dostala i za to, že se stěhovali"
"Wow..." V očích měl úžas.
"Takže byl jako já, jo? Proto mě teda nechce..." Zrychleně mrkal a já z toho poznal, že přemýšlel. Vždycky to tak dělal.
"Karle, udělej ze mě tebe"
Řekl konečně asi po minutě ticha.