WHAT IS LIFE? | kth x bbh ✔

that book

Taehyung nervózně přešlapoval na místě, zatímco čekal, až přijde Baekhyun, který měl ostatně už sedm minut zpoždění. A Taehyung si vskutku potrpěl na přesnost. Avšak nyní... Nervozita, která pomalu paralyzovala jeho tělo, začínala být nesnesitelná, a on tak nevěděl, zda by byl radši, aby se tu teď hned Baekhyun objevil anebo aby vůbec nepřišel.

A za všechno mohla ta kniha. Kniha, kterou mu slíbil půjčit. Taehyung přemýšlel nad tím, na kolik šťastná náhoda byla, že v knihovně nebyla k sehnání a on ji měl doma, koupenou ani ne před měsícem. Nakolik šťastná náhoda byla, že Baekhyun přišel zrovna za ním a požádal jej o pomoc. Nakolik?

"Sorry, že jdu pozdě. Menší zdržení," přiřítil se Baekhyun zničehonic. "Nečekáš dlouho, že ne?"

Čekal. Na jeho vkus opravdu dost. Jedenáct minut.

"Ne," řekl však a natáhl k němu ruce s knihou. "Tady je."

"Díky fakt moc." Zazubil se Baekhyun a knížku si vzal. "Zachránil jsi mi život, nekecám. Jsem dlužník. Vážně. Kdybys někdy něco, potřeboval-," na malý moment se zarazil. "Jak, že se vůbec jmenuješ?"

"Taehyung. Kim Taehyung."

Ne, nepřekvapovalo jej, že ho nezná. Rozhodně ne.

"Super. No heleď, Tae, pokusím se to přečíst co nejdřív... I když nevím. Nechci propadnout a tohle je moje poslední šance, takže bych si měl asi máknout, jenže je to jako naschvál, že mi ta čarodějnice zadala takhle tlustou bichli a já teda zrovna moc nečtu, jestli mi rozumíš."

"Ty propadáš?" Podivil se Taehyung.

"Nic jsem neřekl. Chápeme se, viď že jo?"

Jasně. Nechtěl, aby to vědělo víc lidí, než je potřeba. Nejspíš by to ubralo na popularitě, kterou si podle všeho dost pečlivě pěstuje. Protože on jednoduše může.

Taehyung přikývl.

"To jsem rád. No tak se měj, Tae. A ještě jednou děkuju."

"Jsem Taehyung."

Nesnášel přezdívky. A on už mu zkráceně řekl podruhé.

"Vždyť jo, Tae."

"Taehyung."

Baekhyun mu však jen věnoval pobavený úsměv a dal se na odchod. A Taehyung zůstával dál bez pohnutí na místě.