HappyEnd or not?

5.část- [Slzy, smutek, ublíženost]

Z pohledu třetí osoby:

Už to byl týden od toho co Austin znásilnil Celeste. Její bratr jí omlouval ze školy, z pokoje vyšla pouze když měla hlad což bylo hodně málo. Bylo na ní poznat že není v pořádku, její tělo bylo pohublé, šli jí vidět lícní kosti, byla bledá a opuchla od toho jak pořád brečela. Zack se o ní začal bát, teda né že by se o ní před tím nebál ale teď to bylo jiné, byla zamčená v pokoji od rána do večera a vyšla jednou za den, bál se aby se nezabila nebo jen neublížila . Nechtěl říct klukům co se stalo, ale jakby se to nedozvěděli, když jsou kluci u nich doma jako u sebe, jsou tam ve dne v noci a ona, když vyšla ven byla smutná, hubená, bledá a nikam s nima nechodila. To je jasné že se začali vyptávat a když to Zack klukům řek,l naštvali se na Zacka, ale ještě víc na Austina.

Z pohledu Celeste:

''Notak, prosím Celeste otevři dveře nemůžeš tam být zavřená vím co se stalo, ale chci ti pomoct, ale musíš mě nechat''  Zack potichu promloval přes dveře které jsem zamkla. Pořád mě chodil kontrolovat jestli jsem si něco neudělala, ale abych řekla pravdu párkrát už jsem nad tím přemýšlela. Ale jsem příliš slabá na to abych něco řekla nebo udělala. Nemůžu spát, jíst, mluvit prostě nic. Jsem prostě tělo bez duše. ''Celeste, jsi v pořádku?'' řekla bych že dost blbá otázka na někoho koho znásilnil její přítel. ''Víš co, otevři já si k tobě lehnu už jsem tě dlouho neviděl, a chybíš mi, prosím otevři '' neochotně jsem přehodila své hubené a bledé nohy přes postel a zvedla se, mé nohy se pohly směrem ke dveřím, které jsem následně otevřela, okamžitě sem vtrhl Zack a objal mě. ''Chyběla jsi mi ségra, přinesl jsem ti něco malého'' mile se na mě usmál a já na něho jen koukala ''Hmmm, díky nemám hlad'' bylo vše co ze mě vyšlo. Hned jak jsem to dořekla šla jsem zpět do postele, která se následně prohla pod Zackovou vahou. Hned jak si lehl jsem si položila hlavu na jeho rameno. ''Takhle to dál nejde, Celeste'' prolomil to ticho ''musíš se zase sebrat a být ta veselá holka která sere mí kámoše '' a já jen přemýšlela nad tím že bych si měla něco dělat, už nechci být na tomhle strašném světě kde se o mě moje jediná kamarádka Rose ani nezajímá co je se mnou.''Zacku, já ale nem....'' Zack mě nenechal domluvit ''ale můžeš Celest seš silná, nikoho jako ty neznám, pamatuješ v páté třídě ten volejbalový zápas'' řekla bych že se usmál a já si okamžitě vzpoměla a slabě se usmála.

''Donovan na to nemáš mě porazit, seš jen nicka, vyhublá hnusná kráva, která to nikam nedotáhne celou hru jim kazíš kvůli tobě prohrávají'' nechutně se usmála a plácla si s ostatními holkami. Já jen cítila jak mé slzy stékaly po mé tváři. Chtěla jsem se bránit ale má pravdu jsem slabá nicka. ''Prosíme všechny žačky ze Schubrtovy Základní školy (:D), aby se dostavily na hřiště kde se utkají se žačkami Lasnerovy sportovní školy, Děkuji!'' Došla jsem na hřiště, měla jsem první podání, jak jinak nepovedlo se mi odpálila jsem ten bílej míč do autu, hned se začali smát a já sem cítila jak ve mně začal bojovat vztek, nenávist. Chytila jsem ten míč pořádně do ruky napřáhla ruku, ten balón jsem si představila jako hlavu Megan (ps: to je ta holka co se jí smála :), nad tím sem se pousmála ještě jednou koukla na ní a pak slyšela zvuk píšťalky, což bylo znamení abych podala. Nahodila jsem míč a trefila ho tak silně jak jsem dokázal. Koukala jsem kam ten míč letěl a najednou PRÁÁSK, už jsem viděla Megan ležet na zemi s rukou na obličeji, jako jediná jsem se začala smát. Všichni na mě koukali jako na blázna a na tu mrchu co jí to udělala. Měla pekně fialovou půlku obličeje.

Ano tuhle vzpomínku jsi pamatuju. Hned potom zápase jsem byla vyhozena z týmu a Megan, když šla kolem mě, mě obcházela velkým obloukem. Musela jsem se zasmát.

''Čemu se směješ?'' řekl trochu usměvavým tónem. ''Nad tou vzpomínkou z volejbalu, jak sem to natřela Megan'' oba dva jsme se začali smát. ''Tak co to tady je?? hmm?'' koukla jsem se ke dveřím stál tam Stefan s úsměvem na tváři, ikdyž jsem viděla že když mě viděl moc do smíchu mu nebylo, to ale ani mě nechtěla jsem aby mě takhle kluci viděli a už vůbec né Justin, jenomže když je tady Stefan tak je tu  i Justin. ''Už ste tu byli nějak dlouho musel jsem vás přijít zkontrolovat a hlavně jsem slyšel smích, což je dobré znamení'' usmál se na mě já mu lehce úsměv opětovala a pak už jsem viděla Justina jak vchází do mého pokoje a snaží se usmívat, no moc mu to teda nejde.

Z pohledu Justina:

Dneska jsem k Zackovi přišel ohodně později, protože když jsem přišel už tam byl Stefan. ''Čus'' vešel sem dovnitř, ale v obýváku jsem uviděl jen Stefana jak čumí na basket. Pak jsem slyšel Zacka v kuchyni tak sem se tam šel radši podívat. Stál u plotny a dělal asi vajíčka, jo dělal míchaný vajíčka. ''Čus bro, co tady kuchtíš??'' s pobaveným hlasem sem se ho zeptal ''dělám jídlo pro Celeste'' řekl sklesle ''nic nejí musím jí nějak narvat jídlo do pusy'' trochu se usmál ale hned mu úsměv z tváře spadl. Nojo já úplně zapomněl na Celeste, nechci být nějak zlý, ale já jí to říkal, že se sním vyspí a on jí odkopne, ale bylo to ještě horší protože jí znásilnil. Měl jsem sto chutí toho parchanta zabít. ''Jdu za Stefanem, pak přiď '' řekl jsem a hned sem si sednul na gauč. Samozdřejmě že jsem chtěl jít za Celeste, ale ona má zamknutý pokoj a nikoho tam nepouští a řekl bych že já sem ten poslední koho by tam pustila. Kdybych řekl že se o ní nebojím tak bych lhal, mám o ní strach a velký, ale co stím můžu udělat. Přesně tak, nic. Viděl jsem jak jde Zack po schodech nahoru a nese ty humus vajíčka, nad tím sem se musel pousmát.

.............................

Už tam byl dobrých půl hodiny, ale najednou jsem slyšel smích. Stefan byl rychlejší jak já a hned se zvedl a namíříl si to po schodech rovnou k ní do pokoje. Slyšel jsem jak něco říkal. Já chvíli váhal jsetli tam mám jít taky, ale nakonec jsem to risknul. Už jsem vcházel dovnitř, ale jak jsem ji uviděl bezmocnou, zničenou trhalo mi to srdce, nahodil jsem fejk úsměv a šel dovnitř. Vypadala opravdu hrozně pohublá, bledá, ale i tak byla úchvatná. ''Ahoj'' řekl sem. Panebože proč zrovna todle, já sem ale kretén říct 'ahoj' jak já jsem ale chytrej.

Všichni se zvedli z postele ''Justine, ty to s ní umíš tebe poslechne, buď tu s ní'' řekl potichu tak abych to slyšel jen já, cože že mě poslechne blbost, nemá mě zrovna moc v lásce, ikdyž mě dříve milovala, ale to bylo.

''Celeste, pustíš mě k sobě'' zeptal jsem se s nadzvednutým obočím, ona jen prokoulela očima, ale nakonec odhrnula peřinu pod kterou jsem si následně lehl. Lehla si vedle mě, jako by se mě bála? ''Celeste mě se bát nemusíš já ti nic neudělám'' ''já vím ale je to divné'' páni ona mi opdpověděla. ''Takže co budeme dělat budu tě tu otravovat dokud se nenajíš a nezčneš smát'' ''Justine já němám hlad a nechci se smát'' řekla a to mi dodalo odvahu říct další věci. ''Víš co by sme mohli, já zajdu pro nějakou komedii koukneme se na ní, udělám k tomu popcorn a budeme se smát jo'' řekl jsem veselým hlasem. '' Já jsem šťastná, vidíš tohle je můj šťastnej obličej'' koukl jsem se na ni a ona se zazubila, šlo slyšet v jejím hlasu sarkasmus. ''Tak to ne, takhle to nepůjde'' stoupl jsem si z postele ''ty teď vztaneš oblečeš se a půjdeme ven jen my dva kde nikdo nebude, vezmu tě na moje tajné místo kam nikdo nechodí'' ''Já nikam nejdu, chci umřít v posteli'' ''tak to ani náhodou'' usmál jsem se že mám něco zalubem, vzal jsem ji za ruce a vytáhl na nohy ona si stoupla, ale stěží, podržel jsem ji a ona jen zavrčela, '' Justine myslím to vážně nikam nejdu'' ''a co chceš dělat´, nemůžeš tu být pořád a užírat se to nikomu nepomůže musíš se upnout na to aby ti to dodalo sílu, aby viděl že tě nic nepoloží, nic'' odfuknul jsem si ze svého dlouhého monologu a koukl na ní. Řekla to co bych nečekal ''a víš ty co, máš pravdu, ale už to nebudu já nebudu milá, hodná, shovívavá ale budu tvrdá, bezcitná, nestarající se holka, kterou nic nepoloží budu prostě kamenná'' to co jsem slyšel , wow, páni jo to jsem si myslel, ale to jsme nečekali co se z ní stane.

Takže aspoň jeden komentář nebo teda dva, ale strašně si toho vážim wow, když zrovna Adel969 mi tu story pochváli že je dokonalá strašně ti děkuju udělala jsi mi strašnou radost a proto ti tu část chci opět věnovat. Tak a teď ke story je tu další část a já bych byla ráda kdyby tam nebyl jen 1 vote a zpráva od jednoho člověka, chtěla bych tam mít víc komentářů a votes. Jinak doufám že se ta část líbí.  Omlouvám se za pravopisné chyby. Děkuju :*

<Klaruska Biebs>