HappyEnd or not?

43.část- [Something wrong]

Z pohledu Zacka:

Odemkl jsem dveře a vešel dovnitř. Boty jsem rychle odkopl na stranu a co nejrychlejí mířil k Celeste. Zaklepal jsem a rovnou vešel dovnitř. Nikde nebyla, byly pouze otevřené dveře od její koupelny. Proto jsem okamžitě šel tam. Ležela na zemi s hlavou v záchodě a zvracela. Vedlení stál Thomas, který jí držel vlasy a hladil po zádech.

,,Ehm Cel jsi v pořádku? Co se stalo?!'' Odkašlal jsem si aby Thomas věděl, že jsem tu.

Celeste nic neříkala, ani se ji nedívím je ublně bílá a vysílená.

,,Nevím co se jí stalo. Ale myslím, že bychom jí měli zavést k doktorovi. Mohlo by to být něc...''

,,Ne já k doktorovi nejdu. Nic mi není, je to jenom nějaká viroza. Nic víc.'' Řekla a pomalu se odtáhla od záchu, který spláchla. Opřela se o Thomasovo nohy, zavřela oči a dýchala.

,,Jak nechceš! Prostě tam pujdeš a hotovo! Co když je to něco důležitýho. Můžeš mít něco v žaludku co je nebezpečné. Já říkal, že málo jíš! To je tím..'' Vážně jsem dost nervozní co jí je. Jen tak by nezvracela skoro celej den, no dobře ne celej den ale celý dopoledne.

,,Prostě nikam nejdu, už mi je líp.'' Řekla, stoupla si a přešla k umyvadlu ve kterém si následně vypláchla pusu a umyla obličej.

,,Zlato možná bys tam měla jít, přece jenom co když je to opravdu důležité.'' Celeste se koukla na Thomas se v zrcadle a usmála ase na něj. Otočila se k němu čelem.

,,Jsem v pořádku. Opravdu.'' Dala mu pusu na tvář a šla pomalým krokem do svého pokoje.

Oba dva jsem šli za ní.

,,Jestli budeš zvracet ještě zítra! Tak okamžitě jedeš do nemocnice a nezajímám mě žádný tvoje 'Už je mi líp.' 'Nic to není.' Prostě pojedeš bez výmluv a tečka.''

,,Už jsi s tím hulákáním skončil?'' Nadzvedla obočí. Jo musel jsem tu  všechnu frustraci vyřvat ze sebe. Mám na krku otce, teď je Celeste špatně a ještě k tomu mám hodně práce v dílně. Začali jsme vyděávat dost slušný prachy díky těm zazobancům co knám přijíždějí.

,,Jo už jsem skončil. Donesu ti něco k pití.'' Řekl jsem a odešel.

Z pohledu Celeste:

,,Zlato vážně ti nic není? Nevypadáš moc dobře.'' Thomas vzal mojí tvář do dlaně a ustrachaně si mě prohlížel.

,,Nádherný, to chce slyšet každá holka že nevypadá dobře.'' Zasmála jsem se.

,,Víš že jsem to tak nemyslel.''

,,Ano vím, ale jsem v pořádku a nic mi není. Jenom jsem něco špatného snědla.''

,,No tak to nemůže být pravda..'' Přišel do pokoje Zack i s pitím.

,,Jakto?'' Zvedla jsem na něj obočí a sedla si.

,,Protože nejíš, tak jak by jsi mohla sníst něco špatneho? Hmm? To spíš je ti blbě z toho že nic nejíš, takže na tebe budu dávat pozor a budeš pořádně jíst jak se má. Snídani ti udělám a Thomas na tebe bude dávat pozor, protože se může stát, že už tady ráno nebudu, ale na oběd a večeři si na tebe pěkně dohlídnu.'' Mrkl a odešel. Zavřel za sebou dveře a nechal mě tady s Thomasem zase osamotě.

Napila jsem se vody a dala skleničku na stolík vedle postele. Otočila jsem se zpátky na Thomase už chctěl promluvit.

,,Nic neříkej, nebudeme se už o tom bavit. Dobře? Teď chci vědět jak se ti líbí ve škole a co ta poslední hodina?'' Všechno jsem to na něj vychrlila. Jenom se tomu zasmál a nadechl se.