HappyEnd or not?

42.část- [Dad]

Z pohledu Celeste:

Celou hodinu mi bylo divně. Chtělo se mi zvracet a bolelo mě břicho. Snad to nebude nic vážného, určitě je to jenom ze stresu, že někoho potkám. 

,,Honey, jsi v pořádku?'' Pošeptal mi Thomas do ucha a dal ruku na moje stehno.

Koukla jsem se na něj a na sílu se usmála. Opravdu mi vůbec není dobře, mám pocit že tady zachvilku omdlím. ,,Jo jsem.'' Pohladila jsem mu ruku, kterou má na mém stehně.

,,Opravdu? Jsi celá bledá.'' 

,,Opravdu mi nic není, to jenom asi kvůli škole jsem trochu nervozní to nic není a tohle je poslední hodina, tak to tu vydržím.'' Zhluboka jsem se nadechla a snažila se udržet pozornost. V téhle chvíli když se vám chce zvracet, bolí vás hlava a břicho to moc snadno nejde. Už to nevydržím.

Pomalu jsem zvedla ruku a čekala až si mě učitel všimne, no on si povídal svoje a mě totálně ignoroval. No co seru na to. Rychle jsem se zvedla a utíkala ze třídy ven rovnou na dívčí záchody. Vlezla jsem do jedné z kabinek a všechno co jsem měla v žaludku jsem vyzvracela. Panebože to na mě něco muselo vlézt až teď?!

Ležela jsem na zemi a rukama obímala záchodovou mísu pár minut než někdo vlezl dovnitř. Čekala jsem že to bude Thomas, ale mýlila jsem se. Překvapilo mě, že je tu právě on.

,,Panebože Cels jsi v pořádku?!'' Vyjekl a rychle se sklonil ke mně. Hladil mě po zádech a držel mi vlasy. 

,,Jo jsem, asi na mě něco leze nebo jsem jen něco špatného snědla.'' Řekla jsem a pomalu si stoupala. Pomohl mi se zvednoout, trochu se mi zamotala hlava, no ale Justin mě stihl chytit. Až teď jsem smraštila obočí. ,,Co tu vlastně děláš? Tohle jsou dívčí záchody.'' Uchechtla jsem se. 

,,No byl jsem na chodbě nemohl jsem poslouchat učitelovo kecy a pak jsi ze třídy vylítla ty a běžela na záchody, bylo mi to divný tak jsem šel za tebou tě zkontrolovat.'' Mykl rameny a jemně se usmál.

,,Děkuju.'' Usmála jsem se na něj a přešla k umyvadlu. Opláchla jsem si obličej a párkrát si vypláchla pusu vodou.

,,Nevypadáš dobře, odvezu tě domů.'' Řekl rozhodně. 

Nesouhlasně jsem zakývala. ,,Nemůžu jít hned první den domů a už jenom pár minut a hodina skončí.''

,,No právě že těch pár minut tě nezabije. No ikdyž jak tak na tebe koukám..'' Začal se trochu smát.

,,Seš zlej!'' Praštila jsem ho do hrudě a začala se smát s ním.

,,Tak pojď.'' Vzal mě za pás a přitáhl si mě k sobě. Právě teď mám v břiše snad milion motýlů. Co se to děje? Nemůžu nic okolo sebe vnimat cítím pouze jeho ruce, upozorňuji velké ruce (panebože taky tak milujete jeho ruce?! :D) na mě. To jak jde vedle mě. Žaludek se mi svírá a jsem nervozní jako nikdy. *Mmm že by se to vrátilo?* Ne! Mám Thomase! *Myslím si, že to cítíš jinak* Drž hubu. Má Olívii, kterou miluje a já mám Thomase, kterého taky muluji. *Sama víš že to není prav-* Stop!

Panebože já blázním! Vážně jsem asi nemocná.

Už jsme byli na parkovišti u Justinovo Lamborghini. Dálkově otevřel, přešel semnou na mou stranu kde mi otevřel dveře a pomohl mi dovnitř. Děkovně jsem se na něj usmála. Zabouchl a přešel na svou stranu kde nasedl a strčil klíčky do zapalování.

Vytáhla jsem si mobil, musím Thomasovi napsat že jedu domů. Měl by strach.

Pro: Thom <3