HappyEnd or not?

37.část- [Everything returns]

Z pohledu Celeste: 

Když jsem přišla domů, vyzula jsem si boty v hale a šla dát tašky do kuchyně. Nikdo v dolním patře nebyl. Zack musí být ve svém pokoji. 

Nechala jsem tašky tak a šla nahoru. Zaklepala jsem a vešla dovnitř. Zack seděl na posteli a na kolenou měl notebook. 

,,Ahoj.'' Pozdravila jsem nesměle. Nevím jestli je pořád naštvaný nebo ne. ,,Čau. Co chceš?'' ,,Udělala jsem ti něco?'' Smraštila jsem obočí a sedla si na konec postele. Jeho zamračený pohled zjemnil. Povzdechl si a notebook si dal z kolen pryč. 

,,Ne ty nic. Jde o Justina!'' Naštavně vykřikl a stoupl si z postele. Začal pochodovat sem- tam. ,,Co se stalo?'' ,,On je úplně blbej, nebo nevim co! Furt si myslí, že ta jeho Olívie je zlatý andílek! Všichni vidí jak ho ovlivňuje a všechno mu zakazuje!'' Prohrábl si vlasy a sedl si vedle mě. 

,,Panebože.'' Vydechla jsem. ,,To ji asi miluje hodně.'' Hrála jsem si s prsty. Štve mě to. Takovou zlatokopku miluje a mě milovat nedokázal? To nechápu. Hlavně se teď cítim dost nepříjemně. Já vím jaká Olívie je, ale slíbila jsem Thomasovi, že mu to neřeknu. Jenže jestli je takhle slepě zamilvaný, tak nikdy nepříjde na to, že je to mrcha, která ho využívá. 

,,Zacku neboj se o něho..'' Pohladila jsem ho po rameni. ,,Jeho to přejde.'' ,,To doufám.'' Povzdychl si a koukl na mě. 

,,Budu dělat večeři dáš si semnou?'' Koukla jsem se na něj se zvednutým obočím a šla ke dveřím. ,,Jasně mám hlad jak vlk.'' Zasmál se. ,,A co bude?'' ,,Mmm mám chuť na boloňský špagety.'' Nevinně jsem se usmála. Zasmál se a pokroutil nademnou hlavou. 

,,Víš co pojď mi pomoct.'' Kývla jsem hlavou. No moc nadšeně se nezatvářil, ale to mě nezajímá. Chytla jsem ho za ruku a táhla po schodech dolů do kuchyně.

,,Zatím vyndej nákup, já připravím hrnce a vodu na špagety.'' Zavelela jsem a šla do skříňky pro hrnce. Vytáhla jsem dva a do každého z nich nalila vodu. Položila jsem je na sporák a jeden z nich jsem začala ohřívat.

,,Prosím podáš mi špagety?'' Zeptala jsem se Zacka a nastavila ruku. ,,Tady máte šéfe.'' Zasmála jsem se s ním a špagety rozlomila na dvě části a vložila je do studený vody. Vařit je budu až budu mít omáčku.

Celou tu dobu jsme se spolu smáli. Už dlouho jsem se sním takhle nezasmála. ,,Tohle mi chybělo.'' Drkla jsem do něj bokem. Přestal krájet a koukl na mě. ,,Jo mě taky. A Cel?'' ,,Hmm.'' Koukla jsem se na něj tázavě a přitom se usmívala. Čekám co z něj vypadne. ,,Chtěl jsem se ti omluvit za to, jak jsem se choval. Neměl jsem na tebe být takový. Promiň.'' Omluvně se na mě koukl. ,,To je v pohodě. Jsem zvyklá na tvoje změny nálad.'' Lehlce jsem se usmála. Usmál se na mě nazpátek a opět začal krájel rajčata.

Když už vše bylo hotové nandala jsem nám na talíř a s pomocí Zacka to odnesla do jídelny. Když bylo jídlo na stole Zack tam položil skleničky s pitím. 

Najednou mi došlo, že se tohle dělo i tu noc s Austinem.

/Flashback/

Když jsem tam vešla myslela jsem že mi vypadnou oči z důlků. Na stole byl krásný sametový červený ubrus na kterém byly ty červené svíčky a špagety voněly po celé místnosti. Šla jsem ke své židly, kterou mi následně Austin jako džentlman odsunul abych si mohla sednout. Když jsem si sedla sedl si naproti mě i on a začali jsme jíst. ,,To jsi vařil ty??'' nadzvedla jsem obočí, ,,Ne mamka, zeptal jsem se jí a když jsem řekl že je to pro nás dva tak okamžitě běžela k plotně'' oba dva sme se začali smát.

/Flashback/

Všechno se mi vrátilo. Začalo mi být mdlo a motala se mi hlava.

,,Jsi v pořádku?'' Zeptal se ustaraně Zack. ,,Hmm... myslím že jo.'' Přikývla jsem a vydýchla. Cítila jsem, že se stěny přibližují. Panebože co se to děje! Začala jsem zrychleně dýchat. ,,Cel, opravdu jsi v pohodě?'' Pohladil mě po ruce. ,,Jo jen ta místnost... a ta večeře.'' Okamžitě mu to došlo. ,,Všechno se to vrací?'' Zavřela jsem oči a přikývla. Počítala jsem do deseti. Pomalu všechno začalo ustupovat. Otevřela jsem oči a viděla Zacka, jak na mě s obavami kouká. Usmála jsem se. ,,Už je to dobrý.'' Vydýchla jsem. Tak jak ta panika přišla, taky odešla. Docela se mi ulevilo.

,,Hmmm chtěl bych ti něco říct.'' Namotal si na vidličku špagety a očkem na mě koukl. Já pustila vidličku a se zájmem na něj koukla. ,,A co?'' ,,No není to nic důležitého. Jen už máme reklamu na netu. Vždyť víš kvůli tomu zazobanci. Prostě nic důležitého.'' Koukala jsem na něj s otevřenou pusou.

,,Děláš si srandu? Nic důležitého?! Brácha gratuluju!'' Vyskočila jsem a objala ho. Zasmál se a objal mě taky. ,,No to je prostě super! Jsem šťastná!'' Odtáhla jsem se od něj. Viděla jsem, že je taky šťastný. Už dlouho jsem ho neviděla, aby byl tak rád. ,,Jo to je. Taky jsem šťastný.'' 

Sedli jsme si opět za stůl a usmívali se. ,,A kdy vlastně na vás přepíše celou tu společnost?'' Dala jsem si do pusy sousto a koukla na Zacka. ,,No když to teď půjde dobře a přesvědčíme ho o tom, že nám tu společnost opravdu může odkázat, tak do měsíce určitě.'' ,,Tak to je opravdu super.'' 

,,A co ty a Thomas?'' Usmála jsem se. ,,Aaa takže je to vážný?'' Podpichoval Zack. ,,Já nevím.'' Zasmála jsem se. ,,Jsme spolu pár dní, ale je to úžasné. Miluju ho.'' Rozplývala jsem se, ani jsem si nevšimla jak se na mě Zack baví. ,,Co je?!'' ,,Nic jsem rád že jsi šťastná, už bylo na čase.'' Začervenala jsem se.,,Jsi úžasnej brácha. Mám tě ráda.'' Dala jsem mu pusu na tvář a jednou rukou ho objala. ,,Taky tě mám rád.''

Když jsme dojedli odnesli jsme nádobí do kuchyně a začali jsme ho umývat. ,,A co těšíš se na pondělí? Opět do školy?'' Zasmál se. Zašklebila jsem se na něj. ,,Myslíš si že se těším?'' Nadzvedla jsem obočí. Chtěl něco říct. ,,Ne nětěším se! Kdo by se těšil, ale tak je to poslední ročník.'' Řekla jsem a podala mu talíř, který utřel a dal do skříně. ,,Wow to to tak letí. Budou Vánoce. Strašně se na ně těším.'' Záskákal. Musel jsem se zasmát nad jeho dětinskostí. Pokroutila jsem hlavou. ,,Taky se těším.'' 

,,Zvládli jsme to. Jsme jedničky.'' Plácli jsme si se Zackem. ,,Půjdu si lehnout jsem unavená.'' ,,Okej já půjdu taky, je pů devátý. Akorát ještě dořešim pár věci.'' Usmál se a objal me. Dal mi pusu na čelo. ,,Dobrou.'' ,,Dobrou noc.'' Usmála jsem se a šla po schodech nahoru.

Vešla jsem do pokoje a šla si pro pyžamo. Už se mi nechce jít se osprchovat, takže si rovnou lehnu.

Sundala jsem si triko a vyměnila ho za triko na spaní. Bylo mi delší. Když jsem si dávala vlasy do drdolu zapípal mi mobil. Zprávu si přeču až pak. Sundala jsem si kalhoty a vzala si na sebe čisté spodní prádlo. Všechno špinavé oblečení jsem hodila do koše na špinavé prádlo a šla do postele. Cestou jsem to vzala ještě k telofonu, který jsem vypojila z nabíječky.

Zhasla jsem lampičku vedle mé hlavy a odemkla mobil. 

Thom ♥:  Dobrou noc lásko a sladké sny :*

Začala jsem se usmívat jak debil. Je to opravdu krásné, ale chybí mi. Přála bych si, se k němu teď přitulit a už ho nepustit. Odepsla jsem mu a mobil dala na noční stolek.

Dnešek to co se stalo, bylo divné. Vše se mi vrací zpět. Ty pocity to co jsem cítila. Není to tak silné, ale pořád to ve mně je. Je to schované pod zámkem. Nesmím dovolit, aby se to dostalo opět ven a já se cítila tak, jako předtím.

Ahojte děvčátka moje drahý :)) část opět po roce :)) Ale tak snad vám to vynahradím tím co pro vás chystám :3 Mám pro vás vánoční dáreček no tedy jsou dva, ale zatím mám pouze jeden :)) Takže se vás chci zeptat kdy by ste ho chtěli ''dostat'' ? :)) :') A tedy jestli o něj máte vůbec zájem :)) Jestli ano napište  mi jestli ho chcete dříve jak 24 nebo přesně na štědrý den :) 

Chtěla bych vám holky strašně moc poděkovat za ty úžasné komentáře!! :3 Strašně si jich vážím :33 Jsou tu i nove čitatelky! :3 Holky všechny ís mám ráda a děkuju za vaše votes a komentáře opravdu si jich velice vážím!! :* Omlouvám se za chyby♥

<Karuska Biebs>