Z pohledu Celeste:
Pravě ležím v posteli a přemýšlím co mu Chaz udělal. Strašně mě to zajímá, no teda zajímá mě spousta věcí, ale na ty nesmím myslet, prostě ne.
Z mého velmi hlubokého přemýšlení mě vytrhlo klepání. Nechtíc jsem se zvedla, mé bosé nohy dopadli na měkký bílý koberec. Pomalu jsem se postavila na nohy a šla ke dveřím. Když jsem je otevřela nevěřila jsem vlastním očím. ''Rose, ty ještě žiješ?'' řekla jsem ironickým hlasem, ale dveře jsem ji neotevřela. ''Ha ha, vtipný. Můžu jít dál?'' zeptala se a koukala mi do očí. Tak nějak jsem si všimla smutku v jejích očích, no možná se mi to jen zdá. Ale je mi to úplně jedno, zase budu muset hrát jak mě to strašně moc zajímá a ještě jí budu muset uklidňovat. Nesnášim to.
Jen jsem jí otevřela dveře a tím jí dala najevo ať jde dovnitř. Rychle proplula mezi dveřmi do pokoje, kde si sedla na postel. Tak a teď přichází na řadu mé herecké já. Bože jak já ji nemám ráda.
''Tak co se stalo? Povídej'' řekla jsem jí a sedla si vedle ní. Nadechla se a koukla se se slzami v očích do těch mých.
''Víš jak jsme vyjeli na tu prohlídku s Codym'' jen jsem přikývla a kývla hlavou ať pokračuje v těch blábolech, který jsem ani nevnímala,
''No tak jsme se byli projít úplně všude, koupili jsme si zmrzlinu a dělali selfie. No jenže potom přišel večer, mi seděli na nějakým kopečku na lavičce při západu slunce'' skočila jsem jí do řeči, a doufala že už nic říkat nebude ''No kdyť to je ale hezký ne?'' ''No počkej nech mě domluvit, říkám ti to od začátku'' ''Fajn, tak mluv'' pobídla jsem jí. ''No a on se ke mně naklonil a chtěl mě políbit, samozřejmě že to bych nebyla já kdybych to odmítla, odtáhla jsem se a řekla jestli by už mě neodvezl domů, no a on se na mě koukl jakože Proč bych tě měl odvážet domů? a já mu řekla, že už jsem unavená a je mi zima a on na to že jeho byt je blíž ;no teda spíše barák'' uchechtla se, já jen otráveně koukala a neposlouchala. ''Tak jsem teda přikývla a nastoupili jsme do jeho auta a přijeli do jeho baráku, nikoho neměl doma, takže byl asi šťastnej no, ale já moc ne, protože jsem asi věděla co má v plánu a ty víš, že to mělo být moje poprvé'' řekla a stydlivě si zastrčila pramen vlasů za ucho. Já jen nepřítomně kývla hlavou, ''No a když jsem si odložila všechny věci, tak ke mně přišel a zeptal se mě jestli něco nechci a já že chci pouze sklenku vody, jen přikývl a hned mi ji přinesl.
Stašně mě pozoroval, jakkoliv jsem se hla skoumal mě pohledem, no a když jsem dopila, tak vzal tu sklenku a někam ji odnesl. Když se vracel měl na tváři ten známý úsměv, který říkal, že má něco v plánu. Přešel kě mně a začal mě líbat no a to už jsem spolupracovala. Začal mi dávat polibky na krk a.. '' nenechala jsme ji dokončit ''Prr prr prr, nemusíš zacházet do detailů. Je to nechutný. Prostě pokračuj a tohle vynechej!'' odsekla jsem jí, jako si myslí, že mě zajímá její noc plus s nějakýma detailama? Ne! Nezajímaj.
''Jo jasně, no tak jsem se s nim prostě vyspala, všechny ty dva?Jo asi dva nebo tři dny jsem spala u něj a nic jinýho sme nedělali. No a ten posledni den, což je dnes ráno, jsem ho ... '' nedokázala to doříct, začala hystericky brečet, jo teď jsem na řadě já. ''Ššš, to bude dobrý povídej dál'' hladila jsem jí po zádech zatím co ona mi vzlykala do ramene. ''Promiň, jenže já se do něj zamilovala-vzlyk- a on mi řekl že -vzlyk- není připravenej - vzlyk- na vztah, no a když jsem mu řekla, že je to v pohodě -vzlyk- tak jsem mu řekla že jdu pro snídani, no a když jsem se vrátila -vzlyk,vzlyk- tak tam ležel s někým jiným'' a to už začala zase hystericky brečet. ''No to víš to jsou kluci. Nic si z toho nedělej, stejnak zachvíli odjíždíme a pak by si ho neviděla'' řekla jsem jí a doufala, že mě někdo zachrání od tohohle teroru, nejradši bych jí vrazila jednu pěstí. Kdyby ste věděli co je TOHLE za kamarádku, udělalo by se vám špatně!
ČTEŠ
HappyEnd or not?
FanficOna je milá. On je egoistický. Ona chce lásku. On chce sex. Jediné co mají společné je že oba zažijí těžké období které by ani jeden nečekali!! Zamilují se a budou mít HappyEnd, nebo ne? Budou ho prožívat spolu, nebo ne? Copyright ©2015 |Klarus...