10.Chapter

9.6K 437 8
                                    

Heh, kámo tak tos nečekal co? Muhaha. Patří ti to. Tohle je odveta zato probuzení. Nenáším když mě někdo vzbudí. Stejně se mi to povedlo.. Jsem já to ale špekulant..!

No ale k věci, pořád se nacházíme v té situaci, kdy já držím dveře a Justin se zevnitř zoufale snaží dostat ven. Možná si říkáte, proč ten idiot tu vodu prostě nevypne..?

Takže, proč..?

...Protože to nejde! Nějak jsem to tam ještě před tím než jsem šla za ním poštelovala totiž. Jakože teď to je tak, že voda jde zapnout, ale ne vypnout. Jednoduše, jako když se vám zasekne kohoutek. A zase to opravit zpátky umí kdo..? Jenom já!

A práci mi usnadnilo i to, že teplota vody se nastavuje mimo sprchový kout. (Prostě z venku) Ano, mnohdy mě to sralo a připadalo mi to na nejvýše dementní. Ale dneska se mi to pro změnu skvěle hodí.

Takže... Dokud se Justin nedostane ze sprchy ven, tak tam na něj bude sršet ta ledová voda! Jak pěkné. To bude mít určitě zážitek na celý život. A z té kocoviny ho to taky probere řekla bych.. Mmm milouši semnou zažiješ takových věcí.. Ale tamto (ano tamto všichni určitě víme co teď myslím :D) z toho vynecháme.

No a jinak, co budu dělat až už ty dveře neudržim a budu muset vypustit krakena ven to fakt nevim. Nic mno.. Budeme muset improvizovat za pochodu.

"Doprdele Jonesová!" Zařval vztekle Justin a neustále se semnou pral.

"Potřebuješ něco?!" Křikla jsem na něj zpátky a měla jsem co dělat, abych ty dveře ještě jakš takš udržela. Jako sílu teda má, o tom žádná.

"Okamžitě..."

"Ty dveře pusť!" Zavrčel.

"Hóvno bude!" Provokativně jsem se zasmála.

"Dělej!" Z jeho klepajícího se hlasu bylo znát že je mu asi fakt hrozný "teplo".

No.. Ještě chvíli ho tam necháme.

Teda lidi já vůbec nevím, kde se to ve mě bere. Taková mrcha jsem nebyla ani nepamatuju.. Jako že bych někoho zabouchla do sprchy.. To dělám úplně poprvý. A musím říct, že mě to baví. Asi to s Justinem budeme provozovat častěji. To bude mít určitě radost. Jako jemu asi vůůůbééc není zimáá.

Kurňa.. Jak se tady s ním tak rvu a začínají mi docházet síly a on jak má v sobě naopak více adrenalinu než je zdravé.. Tak začínám litovat toho, že já kráva jsem za sebou ještě zamkla. Páč, teď vlastně nemám kudy zdrhnout. A skákat z okna fakt nebudu.

  ******

Sakrááá! Já už ho fakt neudržim! No ty vole co teď?! Já jako ani nechci pomyslet na to, co mi udělá až se od tamtuď vyhrabe.

 Když v tom jsem uviděla svojí záchranu. KOŠTĚ.

Rychle jsem se pro něj natáhla a zároveň jsem jednou rukou musela držet ty dveře. Což mi to teda nijak zvlášť neusnadnilo.

Konečně se mi povedlo ho vzít, takže jakmile jsem ho držela ve svých rukou tak jsem ho tou stranou, jakoby tou rukojetí narvala mezi ty dvě chňapky jak se otevírá sprcha.

Potom jsem odstoupila a hlasitě jsem se odfkla a ještě jsem si došla odemknout. No to by bylo. Drží to! Justin se chudák nemohl dostat ven. S tou sprchou lomcoval jako blázen. Chvílema jsem se i bála že to tady zbourá.

 "Kurva otevři ty dveře!" Zařval na mě opět.

"Nebo co?" Musela jsem se nad tím zase škodolibě zasmát.

"Nebo tě zabiju! Ale ještě před tím, z tebe vyšukám duši a to tím  pro tebe nejhorším možným způsobem! A až potom tě zabiju. Kapišto?!" Už byl vzteky bez sebe.

Až do nedávna jsem si naivně myslela, že studená voda lidi.. Um, jak to říct? Uklidňuje. Ale s Justinem to dělá pravý opak. Jak zajmavý přírodní úkaz.

"Vymysli si něco lepšího." Sedla jsem si na vanu a s nezájmem jsem si začala zkoumat nehty na rukou.

"Caroline.. Prosím." Vydechl nasraně.

Ále, ále, ále.. Už se začíná dokonce doprošovat. Jak typické.. Však když si něco nevynutíte řevem, tak po chvilce začnete prosit nebo ne? A když vám nevyjde ani to, tak začnete znovu řvát.

Ale tahle věta mě nanejvýše zaujala. Moc často se totiž nestává, že by Justin vypustil u pusy něco takového jako je slovíčko "prosím".

Pomalu jsem tedy začala přecházet k ovládání teploty. Načaž jsem následně pootočila kohoutkem z ledové na vlažnou. Uslyšela jsem Justina jak z těžka vydechl.

"Co jsi říkal?" Tohle chci teda slyšet ještě jednou!

"Prosím." Zavrčel.

"A dál..?" Domáhala jsem se tzv. věty rozvynuté.

"Caroline prosím pusť mě ven." Odfrkl si uraženě.

"Um.. Když já ti nevím.." Začala jsem si na prst namotávat pramínek vlasů.

"Mě se líbíš tam kde seš.." Řekla jsem provokativním tónem.

"Car.." Z jeho hlasu jste mohly slyšet to jak je nasranej.

No rozhodla jsem se tedy že ho pustím ven.. Pomalu jsem obešla sprchový kout a ještě jsem otevřela dveře abych mohla rychle zdrhnout do pokoje.

Rychlostí blesku jsem čapla koště, vytáhla ho a nechala ho s hlasitým třísknutím spadnout na zem. Potom jsem na nic, na nikoho a už vůbec né na Justina nečekala a házela jsem sprinty směrem do pokoje.

Běžela jsem tak rychle jak to jen šlo. Za sebou jsem slyšela dupat Justina.

"Pojď sem!" Řval na mě.

Já jsem na něj nereagovala a raději jsem se věnovala tomu abych už byla fofrem v pokoji.

Zrovna když jsem za sebou dobouchávala dveře, tak tam strašnou rychlostí že jsem ani nestačila cokoliv udělat, vletěl Justin.

Okamžitě se mnou praštil na postel a nalepil na mě celé své mokré a nahé tělo. Jednou rukou se podepíral vedle mé hlavy aby mě nezalehl a tou druhou mě pevně držel za boky. Jeho rozkrokem se opíral to ten můj a jeho dokonale vypracovaná hruť byla na mě přilepená... Hned jak jsem si to uvědomila jsem z těžka vydechla. ..Jeho rty byly pár centimetrů od těch mých a dělila je jenom malá úzká mezírka. Díval se mi přímo do očí a já jemu taky. Právě teď v tuhle chvíli jsem vůbec nevěděla co budu dělat a co od něj mám čekat.

Jeho výhružky jsem samozřejmě nebrala vážně, ale rozhodně ty nálady střídá častěji než je zdravé.

"Justine.."

Nooo takže co vy nato? :D Teď jste určitě všichni napnutý co se bude dít že? :D A ano, musela jsem to zakončit v té nejvíc napínavé chvíli! :DD -Caroline

Never! [J.B.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat