Never! [J.B.]

41.Chapter

Wau! Vážně 86k reads a 4k votes?! Já teda kurwa čumim!:D:)) Děkuju!;)) A úplně strašně miluju ty vaše komentáře:* Moje ego jde poslední dobou nebezpečně prudce nahoru:DD Jináč, vám všem co jste byly na Hunger Games úplně neskutečně závidím, jelikož já se tam bohužel ještě nedostala:/ Ale tak snad se mi to povede taky mno:) A mimochodem.. Ano, on jí váážně řekl že jí miluje!:P To jste nečekaly, co? ;DD Já taky ne:D A na dnešek mám pro vás připravený další perly, nebojte se.. :DDD Takže asi tak:D -Caroline❤

Během cesty domů toho ani jeden z nás moc nenamluvil. Já, kvůli tomu že jsem nevěděla co mám říct a byla jsem zadumaná ve svých myšlenkách. A Justin nejspíš kvůli tomu že se v něm ještě pořád vařila krev. On je hroznej cholerik. Fakt že jo. To já jsem proti němu úplnej beránek a slečna mazlivá. Zvláštní.. A to jsem si o sobě vždycky myslela že jsem drsoň. Tak asi ne.

Zkrátka jsem si jenom opřela hlavu o okýnko a sledovala ubíhající krajinu. Nevím proč, ale pořád se mi v hlavě přehrávala ta jeho slova. "Protože tě miluju sakra!" Zavřela jsem oči a přemítala si to pořád dokola.

Jasně že to možná mohl říct s trošku větším citem, romantikou, nebo za jinejch okolností.. Ale to už je fuk. Prostě to řekl. A mě to zkrátka zaskočilo. Ale na druhou stranu i potěšilo. Je to hezkej pocit, vědět že někdo jako je Justin Bieber, je vůči vám nejspíš schopen lásky. Je hezkej pocit vědět, že v tomhle zlým, krutým a těžce nespravedlivým světě je někdo.. Kdo vás má rád. Takový jaký jste.

Je to v něčem jiný. Není to jako taková ta sourozenecká, nebo snad rodičovská láska. Tohle je úplně jiný pocit. Krásnější než skoro cokoliv na světě. Když se nad tím zamyslíte. Ale víte co? Má to háček. Jo, všechno hezký i nehezký má háček. S tím se smiřme. A v mém případě přede mnou stojí jedna velká otázka..

Chci mít něco společného s Pattie..? S ženou která mi v podstatě zničila rodinu? Respektive, zmanipulovala mého tátu a on nás potom opustil. Ale to vyjde úplně nastejno. Nevím jestli bych s ní při tomhle vědomí mohla trávit čas. Vlastně ani nechápu jak jsem to vydržela doteď. I když, ruku na srdce... Zase tak dlouho jsem s ní za tu dobu co tu jsem nebyla. Naštěstí.

Nemám jí ráda. Nemám. A Justin to ví. Doufám že to ví. Protože jestli ne, tak já nechci bejt zlá a jednoho krásnýho dne mu to vpálit do xichtu. Takže budeme doufat že to ví. A vážně se obávám toho, že vztah mezi mnou a Pattie by byl založen na bázi filmu "Příšerná tchýně". Akorát s výjimkou toho že já si jejího syna neberu a počáteční nenávist je z mojí strany.

Asi po 15-ti minutách auto zastavilo a my s Justinem jsme vešly konečně domů. Začínám si uvědomovat to, že nás teď táta asi opravdu rozčtvrtí a udělá si z nás suschi. Ale tak.. Ve všem musíme hledat nějaká pozitiva.. Jinak by jsme se tady z toho všeho zbláznily. Takže dívejme se na to optimisticky.. Žádný hamburgery, žádný vstávání, žádnej oplzlej vedoucí a hlavně snad už klid.

Vešla jsem ke mě do pokoje a Justin mě následoval. Sedl si na postel zatímco já jsem zůstala stát pořád ještě u dveří a zamkla je. Ani nevím proč. Možná třeba jenom proto aby neměl šanci zdrhnout kdyby jsme se čirou náhodou začaly dohadovat jak je u nás zvykem.

Jenom jsem tam tak stála a cítila jeho pohled na mě. Nevím proč, ale prostě jsem se mu tak nějak moc nechtěla podívat do očí. Zaregistrovala jsem, jak se z postele zvedl a tím pádem byl hned u mě.

"Zlobíš se?" Šeptl a pokusil se semnou navázat oční kontakt. Zvedla jsem k němu zrak.

"Ne." Zakroutila jsem hlavou a on se usmál. "Dobře." Řekl a políbil mě na čelo.