Never! [J.B.]

30.Chapter

Lítáme tu už při nejmenším 3 hodiny a já si vážně připadám, jako kdybych tady byla s pětiletým děckem. A to myslim smrtelně vážně. Protože kdyby jste toho Justina viděly.. To je furt "pojď sem a pojď tam, tady jsme ještě nebyly, hele čum tam půjdem!". Ten mi jako fakt dává dneska..

Jemu je sice osmnásct, ale fakt se chová jako malý dítě. A pak že já jsem buran jo.. Jako né, je to tady hezký. Je tady sranda a mají to hrozně dobře celý udělaný to fakt jo. Ale ten Justin je fakt nanejvýše hyperaktivní a jeho tempo je vražedné..  

 A to jsem si prosim pěkně naivně myslela, že mám celkem dobrou kondičku. Hovno. Lítám tady za nim s vyplazenym jazykem. No nedokážu si ho představit, když byl malej. To jako muselo bejt něco.. Páč za tu krátkou dobu co jsme tady, tak jsme už stihly sjet minimálně 27 horských dráh a vyžrat většinu stánků s občerstvením.

Ale zase na druhou stranu je to fajn. Zase je to taková příjemná změna od toho co normálně dělám a nedělám doma. A i přes to, že už vážně neudělám ani krok, tak je s Justinem vážně sranda a chová se ke mě hezky. Až nato teda že mě nechává plazit se kilometr za nim a sám žene dopředu a já to pak musim nějak doběhnout.

A taky mám takovej pocit, že jsem tady někde zahlédla ceduli, že si můžete jít zaplavat s delfíny. Takže hned jak jí uvidim zase, tak jí Justinovi ukážu a prostě jdeme. Protože já jsem si tohle chtěla vždycky strašně zkusit a nikdy k tomu nebyla příležitost.

Podle mě to musí bejt něco úžasnýho. Plavat s delfínama. Já tyhle zvířata miluju a přijdou mi hrozně ťuťůů. A vždycky se mi strašně líbily nějaký ty představení v mořských parcích, jak mají ty delfíny vycvičený.

"Justinee!" Cedule!

"Jop?" Zvědavě po mě kouknul.

"Půjdem si zaplavat s delfínama?" Zkousla jsem si spodní ret a čekala na jeho reakci.

"Prosím." Nahodila jsem ještě roztomilý úsměv a puppy eyes.

"Jo, klidně můžem.." Přikývl. "Zařídim to." Usmál se. A k mému údivu ani nic nenamítal.

"Děkujů" Úsměv jsem mu opětovala a vtiskla mu malý polibek na tvář. Co to do mě vjelo?!

*********

Já si zaplavu s delfínama, já si zaplavu s delfínama! Juchůů! Vesele jsem si poskakovala zatímco nás ti jejich ošetřovatelé vedli k bazénům. Mám z toho fakt hroznou radost! A nemůžu se dočkat. Už nás s Justinem nasoukali i do těch neoprenů, takže už jenom stačí si tam k nim skočit. Sakra já se tak těšim.

Už jsme kráčely po tom "mole" které jim odděluje bazény. Když v tom můj pohled skončil na hladině, kde jsem viděla proplouvat černou špičatou ploutev. Panebože žralok!  Aby bylo jasno, já žraloky nesnášim a jak žraloka vidim, tak bych byla schopná i omdlít.

Klid Caroline.. Ty jdeš k delfínům. Přiznávám, že teď už jsem byla lehce vyvedená z míry a začínala jsem pochybovat o tom, jestli se mi do tý vody vůbec chce. Takže jsem se staženým zadkem kráčela co nejrychleji pryč od těch hnusů dole ve vodě. Jenomže, jak jsem tak šly dál, tak už jsem pak viděla jenom žraločí ploutve. Žádný delfíny. Tak to moment jako.. Co má tohle sakra znamenat..?!

Fajn tak teď jsem byla napokraji hysteráku, protože ti chlapi šli pořád dál a dál a kousek od nás jsem viděla někoho, kdo na nás zjevně čekal u nějakých "schůdků" nebo jak to popsat.. Do jednoho z těch žraločích bazénů. A Justin se vůbec netvářil že by mu to bylo nějak divný.

"Počkat, počkat.." Zastavila jsem a všichni ostatní se na mě otočili.

Rozhlédla jsem se kolem sebe. Podemnou, nebo spíš, tak nějak vedle mě plavali žraloci. Mraky žraloků. A nikde v dohledu žádnej delfín.