Never! [J.B.]

27.Chapter

Pamatuju si, že když jsem byla malá, tak jsem absolutně nechápala to, co ti dospělí vidí na tom se jenom tak válet na sluníčku a spát. Když se mě tenkrát mamka pokoušela přinutit k tomu, abych se šla aspoň na chvilku opalovat, tak jsem vždyky vydržela tak maximálně 5 minut a pak jsem mazala zpátky do vody protože mi bylo vedro.

Ale teď je to jiný. Už mi nevadí se jenom tak válet a odpočívat. Možná už tomu začínám trochu rozumět. Ikdyž je teda fakt, že mě to sluníčko začne po chvíli srát. Pořád nemám ráda ten pocit že se mi peče břicho. A taky to jak se vám na těle "rozpouší" ten opalovací krém a jste od toho úplně mastný. Fuj.

A ještě si pamatuju že mě strašně deptalo to, jak mi svítilo do xichtu. Ale teď si ležim hezky hlavou ve stínu a víceméně už začínám usínat. Jsem já to ale špěkulant!

Justin? Nevim, ten tady někde lítá. Nejspíš se koupe. Je mi to jedno, pokud se tam neutopí, nebo tady nezčne zase na někoho pokřikovat ať nečumí a následně pak dostaně zase po tlamě.. Tak ať si dělá co chce.

Přestože jsem se těšila na to, až se taky vykoupu v moři.. Jsem tam doteď nevlezla. Nebo jako jo vlezla jsem na kraj a namočila si nohu. Je to studený. Takže se mi tam zrovna dvakrát nechce teda. To si tady radši budu válet šunky, salám, párek.

Dobře fajn.. Změna názoru. Je tady nuda. Strašná nuda. A taky nechápu co si to nalhávám, nesnášim opalování. A to se prostě nezmění. Ale každopádně jsem usnula. Právě teď.

Nikdy bych nevěřila, že zrovna já dokážu usnout na sluníčku. Ale okej, stalo se to je jedno. A teď co vám chci říct.

Probudilo mě něco studeného co dopadalo na mou pokožku. Zkrátka na celé mé tělo. Od nohou přes břicho až na obličej. To jako začalo pršet nebo co? Každopádně mě to vytrhlo ve spaní. Začala jsem pomalu otevírat oči. No a co neuvidim žejo.. No to byl šok jako kráva prostě.

Nademnou se skláněl Justin. Úplně mokrý Justin. Takže ne, neprší. Ta voda byla z něj. Jeho mokré vlasy byly rozházené do všech stran a to bylo teda kurevsky sexy. To se musí nechat.

No ale.. Byl na mě úplně nalepený. Myslím tím to, že na mě koukal z necelých dvou centimetrů. No takže si dokážete představit to, jak strašně jsem se ho lekla.. Ale strašně..!

 Zaječela jsem jako kdyby se dělo něco nevim co a prudce ho ze sebe shodila. Načež se ozvala hlasitá rána a mě došlo, že Justin je na písku.

"Seš normální?!" Vyskočila jsem z lehátka a křikla na Justina, který se válel na zemi v křeči a mohl se smíchy počůrat.

"Fuj!" Dala jsem si ruku na srdce a ublíženě se na něj dívala.

Né že by mě vnímal. Prostě tam ležel pod lehátkem a strašně se smál. Takhle jsem ho ještě neviděla se přiznám. Jako totální výtlem prostě. A samozřejmě se na nás všichni dívali jako kdyby jsme právě utekly z blázince. Nebo spíš na Justina.

"Ty kráso! To bylo od tebe hnusný Bieber.." Ukázala jsem na něj a trochu se zasmála.

"Tak to bylo pěkný.." Ztěžka vydechl Justin a pomalu se sbíral ze země. Dlouze se na mě zadíval a znova se mi provokativně uchechtl.

To je debil. To je prostě debil. Co jinýho k tomu můžete říct? Já jsem z něj měla málem infarkt a on se mi ještě vytlemí do xichtu. No tak to bych jako střílela v tu chvíli.

"No jasně.." Odbyla jsem ho a protočila očima.

"Ale lekla ses pěkně co?" Šťouchnul do mě a u toho se zákeřně křenil.