Never! [J.B.]

25.Chapter

Takže čáu, jenom bych vám chtěla říct, že bude další story. Už je na mém profilu s názvem "Choice" :) Tak na to mrkněte a dejte mi vědět co vy natoo. A samozřejmě tam bude Justin.. :D Ale tentokrát už pod jménem "Jason McCann" huhu :D -Caroline❤

"Páni.." Zašeptala jsem si pro sebe, když jsem vystoupila z auta a předemnou se tyčil ten obrovský, luxusní hotel. Nebo bych spíš měla říct rezort?

 "Líbí?" Zašeptal mi do ucha Justin, který se ke mě zezadu připlížil, takže jsem se ho pěkně lekla.. Obmotal si kolem mě ruce a hlavu položil na moje rameno.

"Tohle je fakt masakr jako.." Vydechla jsem a rozhlédla se kolem sebe.

Jako věděla jsem, že táta zamluvil nějaký hoodně luxusní hotel. Logicky. Ale stejně jsem tam zůstala čučet s pusou dokořán. Upřímně.. Od té doby co jsme projely kolem cedule "Mexico city" se nestačím divit. A to jsem to ještě neviděla zevnitř.. Bacha nato.

Asi vám teď připadám jako totální buran, ale prostě pro mě 5-ti hvězdičkový hotel není samozřejmnost. Ale Justin nevypadal že by tím byl nějak uchvácen. Nebyl vůbec.

"Proč ten pohled?" Nakrčila jsem obočí a podívala se na Justina.

"Jakej pohled?" Nechápavě se zašklebil.

"Ten ,,Aha je úterý,, pohled." Objasnila jsem mu.

"Cože? Jakej úterý pohled?" Zasmál se a pokroutil hlavou.

"Nic prosimtě radši." Odfrkla jsem si a vymanila se z jeho sevření.

"Né počkej, vysvětli mi to." Domáhal se odpovědi.

"Jak je možný že tímhle.." Ukázala jsem okolo sebe.

"Nejsi ani z poloviny tak na větvi jako já, sakra?!" Vyčítavě jsem se na něj podívala, nacož nadzvedl jedno obočí a lehce se ušklíbl.

"Prostě se z toho neposeru." Jednoduše mykl rameny a šel vyndavat kufry z auta.

"A tím chceš jako říct že jsem buran?" Opřela jsem se mu o auto tak, abych na něj viděla a vyzívavě jsem nadzvedla jedno obočí.

"To bych si nedovolil." Ironicky se na mě podíval, zatímco se přehraboval v kufru od auta.

"Debile." Protočila jsem očima a otočila se k němu zadkem.

"Ale noták kotě.." Zasmál se. Ale já už jsem ho ignorovala.

Protože mojí pozornost upoutal nějaký nosič kufrů v červeném oblečku, který se k nám blížil. Rychlým krokem jsem vyrazila naproti němu. Mám totiž plán jak nasrat Justina. Opět.

"Dobrý den, mohu vám pomoci s kufry?" Vřele se na mě usmál a pokynul hlavou směrem k Justinovi, který se tam trápil s vyndaváním věcí z auta.

"Né to.. To nebude potřeba, ale moc vám děkuju." Usmála jsem se na něj a škodolibě se podívala na Justina. Teda né že by mohl vidět můj úšklebek, nebo nás dokonce slyšet. Jak říkám, zaneprázdněn kufrem.

"Je to má práce slečno, takže když dovolíte, rád vám ta zavazadla odnesu do pokoje." Opět se usmál a pokusil se mě obejít.

"10 babek když mu dáte možnost odtahat si to do čtvrtýho parta samotnýho." Rychle jsem skočila před něj a koukla směrem k Justinovi.

"Sourozenci?" Mrkl po mě s úsměvem na tváři.

"Něco takovýho.." Zasmála jsem se a vytáhla peníze, které jsem mu následně předala.