Never! [J.B.]

21.Chapter

Čau, čáu!:) Jenom jsem chtěla říct, že jsem si vědoma toho, že to stim číslem jsem docela slušně přeprskla.. :D Takže to neberte vážně :DD -Caroline❤

Vstoupila jsem do pokoje a znechuceně se po něm rozhlédla. Tmavé zdi, stará rozvrzaná postel, 2 malá okna, málo světla a stoprocentně pavouci. No prostě hnus. Bože, do jakýho pajzlu jsme to vlezly..

Ještě tady byly jedny dveře úplně v rohu pokoje. Asi záchod, koupelna? Nevim.

Narovinu říkám, že jestli se tady něco.. Cokoliv pohne, tak já tady nespim. Nemám nejmenší problém stím se sebrat a jít si lehnout do auta. Možná že i to by bylo rozumnější. Grr, co to povídám.. Tam bych se asi bála ještě víc. Teda pokud to ještě jde, víc.

Né že bych věřila tomu co ta ženská říkala.. Ale nelíbilo se mi to. Jestli mě chtěla vystrašit tak se jí to povedlo dokonale. Může si zatleskat. A jestli se snažila být vtipná, tak tohle rozhodně vipný nebylo. Rašple stará..

A co se týče Justinových rvacích schopností.. Tak o tom toho moc nevím. Ale moc bych na něj nevsázela. Nejspíš by začal zdrhat tak rychle, že by se za ním táhla propadlina. Nebo taky další Mariánský příkop. Takže jestli tady na nás vyběhne nějakej magor se sekerou v ruce.. Jsme v hajzlu.

Fakt nevím co bych dělala. Nejspíš bych se ho pokusila něčím přetáhnout po hlavě.. A kdyby to nevyšlo, tak bych mu hodila Justina a zdrhala bych. Aspoň jeden z nás by se odsud dostal. No co? To je jenom pud sebezáchovy! Nic víc. 

Ale stejně to bylo divný.. To s tím číslem. Teď by mě vážně zajmalo co to vlastně je. Ale zjišťovat to nepůjdu.

"Takže chceš si dát sprchu, nebo tam můžu jít já?" Zeptal se mě Justin který se rozhlížel po pokoji se stejně znechuceným výrazem jako já.

 ******

"Tak do toho mě nikdo nedostane."  Konstatovala jsem když jsem viděla tu sprchu.

Hnus. Vážně hnus. Stará orezlá vana, nechuně zaprasená taková ta zatahovají záclona - radši ani nechci vědět od čeho.. A prostě je to tady celý divný.

Když jsme sem vcházely, tak ten motel z venku nevypadal zase tak blbě. Takže.. Tohle jsem fakt nečekala. Nebo nám dala ten nejhorší pokoj co tady je. Taky možnost. Prostě se mi tady nelíbí. Je to tady děsivý.

 "No nevim jak ty, ale já nejsem prase takže..." Zašklebil se a přetáhl si triko přes hlavu.

"Se prostě osprchuju." Řekl a začal si rozepínat kalhoty. Co to jako je Bieber, striptýz? 

"V tomhle?" Znechuceně jsem ukázala na tu vanu.

"Jop.." Asi si připadal jako největší frajer.

"Páni.. Máš kuráž." Řekla jsem a poplácala ho uznale po rameni.

"Já vim.." Zkousl si vnitřní stranu tváře a přikývl si sám sobě.

"Užij si to." Pokroutila jsem očima a odešla z "koupelny".

Hned co jsem za sebou zavřela dveře, tak jsem toho začala litovat. Teda jako né že bych tam Justinovi chtěla asistovat to jako vůbec! Ale teď jsem tady sama. Úplně sama. V tomhle pokoji. Víte co to znamená?

Že už teď jsem posraná strachy.

Lidi myslim to vážně! Fakt se tady bojim. I když vím že Justin je hnedka za dveřema.. Nesnášim to. Nesnášim motely.

Zůstala jsem sedět přede dveřmi, které vedly do koupelny a snažila se trochu uklidnit. Myslet na hezký věci. Takže.. Jednorožci..?

Sakra to nepomáhá.. To vážně nepomáhá. Snažila jsem se. Ale nejde to. Prostě kamkoliv se podívám, tak tam vidím tu hnusnou potvoru z jednoho hororu. Už se na to v životě nepodívám! Fakt s tím končím! Ty vole.. Já snad dostanu panickej záchvat za chvilku..

 "J-Justine?" Vykoktala jsem.

"No?" Ozvalo se skrze dveře.

"Dělej." Zakňourala jsem a přitiskla si kolena více k tělu.

 "Bojíš se?" Zeptal se pobaveně. Ať mě ten kluk nesere ale.

"Prosimtě pohni nebo já se tady fakt zbláznim.." Dobře teď už jsem byla strachy bez sebe..

"Klid.. Maximálně tě tam něco sežere no.." Odfrkl si. Doprdele tak je normální?!

"Justine! Já-já přísahám bohu že jestli tady na mě něco vyskočí tak tě zabiju rozumíš!" Zařvala jsem vynervovaně. Odpovědi se mi nedostalo, slyšela jsem jenom to jak se tmelí. Kretén.

Frustrovaně jsem si prohrábla vlasy a snažila se uklidnit. Z hluboka jsem dýchala a těžce vydechovala. Sakra, proč je tam tak dlouho?!

Z mého vydeptávání sama sebe mě vytrhl až Justinův výkřik.

"CAROLIIINEEE!"

Hned jsem vyskočila a vlítla do koupelny. Fakt jsem se šíleně lekla.

Viděla jsem Justina který seděl na umyvadle a měl smrt ve vočích. Čučel pořád do jednoho rohu a vypadalo to že se i trochu klepe.

"Co je?" Zařvala jsem po něm vystresovaně.

"M-m-m.. Můžeš zabíít toho pavoukáá??" Ukazoval Justin do rohu místnosti kde byl na zdi malilinkatej pavouk. Vážně? A tomuhle je osmnáct?

"Ty debile! Děláš si že mě kurva prdel?! Víš jak jsem se lekla!" Zaječela jsem na něj a dala si ruku na srdce. To je takovej debil ty vole.. Já jsem teď asi prodělala infarkt totiž.

 No tak Justínek se bojí pavouků.. To je bezvadný tohle. Zase to všechno zůstane na ženskou. No já nechci vidět tuhle noc. No já tady nespim fakt že jo ty vole..