Never! [J.B.]

39.Chapter

Nazdár mrožíci!:P Já vím, já vím.. Část nebyla dva tejdny. Vím to a omlouvám se, ale jsem poněkud časově vytížena -_- A pořád jsem přemějšlela nad tím, kdy to na Caroline prásknem a tak podobně:D Prostě nad vším :D Jináč mám radost z toho jak jste se aktivně zapojovaly, když jsem vás ptala jestli si pamatujete na to naše "malé" tajemství.. :D A musím říct že jste snad všichni správně napsali že Car nakecala Justinovi že už není panna, ačokoliv pořád je. A to se každopádně musí řešit! :D A omlouvám se, pokud tady nad tímhle okecáváním strávíte půl hodiny, ale já se dneska vážně potřebuju vykecat... :D Takže co vám chci říct, víte jak jsem minule psala o tom, že mám zakáz ještě měsíc kvůli té ruce sportovat (na což jsem se mimochodem vysrala, jak se dalo čekat - REBEL) . A taky to jak jsem se vás ještě ptala ohledně toho, jestli někdo víte, jaký je rozdíl mezi přejetým cikánem a přejetou kočkou? (Nikdo jste mi na to neodpověděl - ale já se na vás nezlobím, protože jste odpovídaly to ohledně Caroline, což bylo o dost důležitější!) Takže vám to řeknu.. :D Brzdná dráha:DDD Možná vám to nebude připadat vtipný, ale já jsem se nad tím řezala :DDD A ještě vám chci poděkovat za úžasných 71.000 reads! :* Takže tohle je asi vše, pochvala všem kdo si přečetli tenhle dlouhý monolog and let´s read! -Caroline❤

Zabouchla jsem dveře a hlasitě si odfrkla. Upřímně, mám dost. A to jsme tam byly teprve jeden den! A už i ten jeden, jedinej den.. Dokonale postačí k tomu, abych měla dokonce svého života odpor k hamburgerům, hranolkám, nugetám a taky k japoncům abych nezapomněla. Nic proti nim, ale celej den se tam s nima dohadovat.. Z toho by se jeden posral.

Bolej mě nožičky, bolej mě ručičky a taky mě neskutečně třeští hlava. A z toho vědomí že  mě to zejtra čeká zase, je mi blbě ještě víc. A nedovedu si ani představit to, jakou strašnou averzi proti mletýmu masu musí mít Justin, když to tam celej den smažil. Já jsem stála 12 metrů od toho a ten smrad si budu ještě hodně dlouho pamatovat.

Že já kráva jsem s nim do toho blbýho auta lezla. Že já kráva jsem si včas nepřipustila, že jsem se nikdy v mapě nevyznala, nevyznám se teď a nevyznám se v ní už nikdy. Mohla jsem si tohle ušetřit. A víte co? Táta má aut tři prdele, tak nás taky mohl nechat žít. Koneckonců, já nemůžu za to že tam byla bažina. Ale to je jedno.

Možná jsem teď vyzněla jako rozmazlenej fracek, ale já už tam prostě bejt nechci. Už nikdy nechci vidět ani kousek sejra vytékajícího z housky s rozemletou krávou uvnitř. Nechci se dohadovat s lidma a nechci se ani dívat na ten xicht našeho vedoucího, kterej na mě čumí jak úchyl. A teď to ale vážně nepřeháním. Čumí na mě. Pořád na mě jenom čumí. Jako úchyl.

V tom lepší případě buď čeká na to, až něco udělám blbě aby mě mohl vyrazit.. Nebo v tom horším případě.. Ne, ne, ne. To je sakra nechutná a nepřijatelná představa. Takže ne. Odmítám o tom dál diskutovat. Ale narovinu řikám, že jestli na mě jednou šáhne, tak dostane takovýho lepáka že z toho proletí oknem.

Unaveně jsem si protřela oči a prohrábla vlasy. Mrzutě jsem zavrčela a podívala se na Justina který se tvářil stejně otráveně jako já. "Dobře, nechtěla jsem bejt pesimista, ale prostě to řeknu." Začala jsem vážným hlasem a Justin zvědavě nadzvedl obočí.

"Tohle, je strašný." Řekla jsem a Justin si odfrkl.

"Jo, to jo." Ušklíbl se pak.

"Takže.." Popošel ke mě blíž a ruce položil na mé boky. Zadívala jsem se mu do očí, čekajíc, co řekne. Natáhl ruku k mému obličeji a zandal mi za ucho pramen vlasů. Nepřestávala jsem ho sledovat.

"Už začínáš přemýšlet o tom, jak se tý práce zbavit?" Ďábelsky se zazubil a já hravě protočila očima.

"Ne, měli by jsme si to pěkně vyžrat." Uchechtla jsem se a mykla rameny. I když popravdě.. Taky už jsem o tom během dneška párkrát přemýšlela.

"Myslíš kvůli tomu že jsme pohřbily Isabelle?" Zasmál se Justin a já taky.

"Přesně kvůli tomu." Přikývla jsem a pokroutila nad tou vzpomínkou hlavou.

"Ale teď vážně.. Máš toho dost co?" Zadíval se na mě a já mu uhla pohledem.

"Já nevím, spíš.." Zasekla jsem se v půlce věty. Nebudeme o tom mluvit. Protože to nejspíš jsou jenom moje bludy a paranoja.

"Co?" Začala vyzvídat Justin. Jasně, teď už mě jen tak bez odpovědi být nenechá. Sakra.

"Nic. Neřeš to." Falešně jsem se usmála a vymanila se z jeho sevření.

"Caroline.." Chytil mě za zápěstí a přitáhl si mě zpátky k sobě. Teď už jsem se nedokázala vyhnout jeho pohledu s lehce přizvednutým obočím, kterým mi naznačoval, že to ze mě stejně dostane.

"Mám nějakej blbej pocit z toho našeho vedoucího.. Pořád po mě divně čumí." Zamumlala jsem a trochu se otřepala. "Ale to se mi asi spíš jenom zdá. Nech to bejt." Zatřepala jsem hlavou a trochu se na Jusse usmála.

"Ne, nenechám." Řekl tvrdě. Nechápavě jsem se na něj podívala.

"Nezdá se ti to. Taky jsem si toho všimnul." Vážně se na mě podíval. Neodpověděla jsem mu a čekala co bude dál.

"Jenom jsem čekal, jestli mi to řekneš." Mykl rameny. Přikývla jsem a zadívala se k zemi.

"A nelíbí se mi to. Nemám toho chlapa rád. Doslova mě sere." Vykulila jsem na něj oči. Teď jsem se trochu bála, aby nechtěl vymejšlet nějaký píčoviny. Přece jenom se ještě vůbec nic neděje.

"Nic neuděláš, jasný!?" Řekla jsem nekompromisně a ukázala na něj prstem.

"Ale-"

"Ne! Justine, nic se neděje.. Jenom na mě čumí. Nic víc." Vyhodila jsem rukama do vzduchu a málem trefila Justina. Protočil nade mnou očima.

"Prosim tě slib mi že nebudeš dělat žádný píčoviny.." Vydechla jsem a dlouze se na něj zadívala. To poslední co potřebuju je, aby udělal někde nějakej průser.

"Ale jestli se tě jenom zkusí dotknout tak..-" Výstražně zvedl ukazovák a já jsem ho opět přerušila.

"Justine.." Přiložila jsem dlaně na jeho tváře a palcem ho po nich hladila. Cítila jsem, jak se pod mým dotykem uklidnil a dlouze vydechl. Hladil mě po bocích a majetnicky si mě držel blízko u sebe. "Nic se neděje.. Jasný?" Šeptla jsem a natáhla se k němu pro polibek. Jemně jsem přiložila rty na ty jeho a dlouze ho políbila.

"A nežárli." Hravě jsem na něj mrkla, když jsme se od sebe odtáhly. Trochu se pousmál a políbil mě na čelo. "Co je moje, to je moje." Zašeptal mi do ucha a já se sama pro sebe usmála.