24.Chapter

8.8K 452 25
                                    

Čauté děcka:P Chci vás jenom upozornit, že dneska od rána prostě perlim a perlim i tady :DD Takže když budu chvilkama psát sračky tak si toho nevšímejte, naopak se nad tím zasmějte třeba a takhle jo? :DD A jinak vám chci strašně, ale strašně moc poděkovat za skoro 8000 reads a 600 votes! :O Jste skvělí! :') -Caroline

"Ó můj bože, čum nato!" Vykřikla jsem a s pusou dokořán ukazovala na obří obchodní dům. A sem mě jako vezmeš Justine, počítej s tím.

Justin mi letmo koukl přes rameno aby věděl, kam to ukazuju a když to uviděl tak nad tím protočil očima.

"Holky.." Odfrkl si s nezájmem a zase se začal věnovat silnici. Ignorovala jsem jeho poznámku a nechala se dál unášet tím dokonalým městem.

"Koukej, támhle!" Vykřila jsem znovu až sebou z toho Juss cuknul. Já ho prostě nenechám v klidu řídit. Teď mě bude vnímat.

"Doprčic Caroline seš normální?! Vidíš že řídim?!" Dobře chápu, že po 40 minutách mého pokřikování : Koukej tohle a koukej támto už mu to asi leze trochu na nervy... Ale to má holt smůlu kámoš.

"No jó ale podívej!" Nenechala jsem se odradit a pro změnu mu začala mávat rukou před obličejem abych měla jistotu že se tam fakt podívá.

"Můžeš s tim přestat?" Zavrčel na mě nevrle Justin.

"My jsme pěknej bručoun." Začala jsem ho ňoumat loktem do žeber a u toho se ďábelsky křenit.

Nasraně se na mě podíval. "Já ti řikám, už dej pokoj." A varovně nadzvedl obočí. Neudržela jsem se a začala se šíleně smát. A to bylo hotovo tohle, ten už ze mě byl chudák fakt na prášky.

Z jedné části jsem tím městem byla vážně uchácená. Ale z té druhé, větší části.. Mě to tak strašně bavilo toho Justina srát.. Mě se prostě hrozně líbí, jak on vždycky změní tu barvu v obličeji a je nasranej. Připadá mi to strašně vtipný a fakt mě to baví.

Má to semnou těžký chudák. Protože já, když mám náladu.. Tak jako dneska.. Tak já ty lidi okolo sebe tak provokuju, někdy vyloženě až buzeruju.. Že to snad ani neni možný jako. Prostě miluju si z někoho dělat prdel.

A ten někdo je teď momentálně Justin, který ze mě asi za chvíli vykvete.

Takže, kde jsem to přestala? Ano, už vím.

Začala jsem se mu šíleně smát. Hodil po mě jeden vražedný pohled což mě donutilo tlemit se mu ještě víc. Řekla bych že už se asi ale nasral, páč když zastavoval na semaforu tak nato dupnul schválně tak, že to semnou docela slušně škublo. A nebo prostě neumí řídit..

"Debile.." Zavrčela jsem na něj a srovnala se zpátky na sedačku. Vítězně se zakřenil.

To je tak náladovej člověk tohleto.. To by jste nevěřily ani. Né jako vážně.. On je tady schopnej 20 minut sedět zaprdnutej jak partizán, a potom z ničeho nic je zase happy jak dva grepy.

Takový lidi já upřímně nechápu, ikdyž mi to přijde vtipný.

Jako když jsem nasraná, tak jsem prostě nasraná. A když jsem happy, tak se směju, usmívám, vtipkuju a nevim jo.. Ale tohle.. Nikdy prostě nevim, co si mám myslet o těch lidech. Myslim to, jakou mají náladu. Justin je každopádně hrozně náladovej.

To máte jako s kozou.. Kozu když blbě pozdravíte, tak vám do rána chcípne. A on je ještě horší jak ta koza. On nechcípne jo, ale on je prostě uraženej.

 Nic no.. Jdeme na něj vymyslet něco dalšího muhaha.

*******

"5 minut! Můžeš aspoň na 5 minut, přestat blbnout?!" Zařval na mě Justin úplně jako to zařval Shrek na oslíka.

"N-n-e-e." Vykoktala jsem s námahou uprostřed výtlemu. Už mě šíleně bolí břicho od toho jak se tady celou dobu řežu nad Justinem a úplně mi brečej oči. Ale já se prostě nemůžu přestat smát.

"A jinak až na tu hlavu  seš v pohodě jo?" Uchechtl se konečně taky Justin.

"Naprosto." Vyprskla jsem a rozesmála se ještě víc než předtím.

"Au.." Zaskučela jsem a držela si břicho. Ale tlemila jsem se furt.

"Ty seš kráva ty vole.." Teď už to nevydržel ani Justin a chytil výgeb jako já.

"Na čem jedeš Jonesová?" Smál se.

"Na houbičkách." Konstatovala jsem. Jasně že to není pravda! Já ani na ničem jet nemusim.. :D

"Moucha!" Zařvala jsem a jebla Justina brávíčkem po hlavě. Ať je nějaká sranda ne?

"Caroline!" Prudce na se mě otočil.

"Já nic, já jen prostý pobíječ much.." Zvedla jsem ruce i s časopisem na obranu a nahodila výraz na míliuse.

Never! [J.B.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat