45.Chapter

6.7K 352 26
                                    

Á čus!:D Takže ladyes and gentlemans naše obří tajemství je venku, Justin v šoku, ale se vším obeznámen... Takže to by bylo:D No, stala se mi taková věc, kterou tady veřejně nemůžu říct. A ani nikomu prostě, takže se mě na to neptejte:D Ale každopádně teda.. I should've started running a long, long time ago.. Hodně rychle:D :D :D Jenomže to já kráva né žejo:D Ale řikám vám, to smrdělo od samýho začátku!:DDD Od začátku jsem to tušila!:DD Takže to že jsem nezačala zdrhat to byla osudová chyba! OSUDOVÁ CHYBA! :D :D No je to v prdeli prostě..:D Nicméně já vám hrozně moc děkuju za těch 117k reads a 5,5k votes.. To je něco úžasnýho prostě:'))) Opravdu moc děkuju:') A mě to potom strašně baví psát když vidím že se to lidem líbí:) A taky jsem si založila ask "Caroline025Wt", takže se mě tam můžete ptát na co chcete;)) -Caroline

No.. Řeknu vám že jsem se ještě v životě necejtila tak trapně. To jako opravdu ne. Vysvětlovat klukovi, že jste ještě s nikym nechrápali je prostě trapná situace a to se mě nikdo nepokoušejte nějak vyvrátit. Jenom doufám, že není naštvanej, nebo dotčenej, uraženej.. A tak podobně. Protože k tomu víceméně nemá důvod.

Nebudu s nim spát. Ještě ne. Je to na mě brzo. A možná že jsem taky trochu srab. No co? Všichni si zprvu nejsme jistí novými věcmi. Nejsme prostě. To je naprosto normální, takže né že tady ze mě teď někdo bude dělat debila. Ale zase na druhou stranu jsem ráda, že slíbil že počká. Jsem vážně ráda že se nenasral a neodkráčel se vztyčeným prostředníčkem a slovy "tak to teda nasrat!". (Úplně ho vidim jak jde:'DDDDD)

Možná že byste se divily, ale někteří kluci jsou opravdu až takovýhle idioti. Jakmile jim holka prostě nedá, tak adios amigo. Takovejm by měla každá, ale opravdu každá holka říct "kousni se do ocasu a polib mi prdel ty kreténe." Nic hele, nebudeme to tady rozebírat. Až to přijde, tak se uvidí. Ale teď v tuhle dobu, v tuhle chvíli, v tohle roční období a bla, bla, bla... Je to ještě moc brzo. Skončila jsem.

Nicméně.. Je tu nový den, sluníčko svítí a veverky dělají spousty nových veverčat, je to vzrušující, třeba se i opálím. Ale to si tady jenom tak hraju na rosničku a melu o počasí. Klasika.

"Nechceš dneska večer někam vyrazit?" Zeptal se Justin, který se objevil zamnou.

"Kam?" Zvědavě jsem se na něj podívala a kousla se do rtu.

"Víš.." Přišel ke mě a začal si na prst namotávat pramen mých vlasů.

"Chtěl bych tě s někým seznámit." Usmál se na mě.

"S kým?" Zvědavě jsem nadzvedla obočí.

"S pár kámošema." Mykl rameny jako kdyby o nic nešlo.

"Cože?!" Vypískla jsem vykulila na něj oči.

"Ne! Ne, ne, ne! V žádným případě!" Začala jsem vyhazovat rukama do vzduchu a nervózně přecházet po pokoji. Justin mě jenom překvapeně sledoval a nic neříkal.

"Tohle je ta největší blbost co tě kdy napadla! A žes těch kravin teda nakecal." Tak fajn vyšiluju.

Aby bylo jasno, já se prostě neumím seznamovat s lidmi. Neumím být ta paní úplně nejvíc oblíbená. Vždycky jsem hrozně nervózní a kecám kraviny. A tohle jsou Justinovi kámoši! Nechci před nima ztrapnit ani sebe a ani jeho. Oh bože, to mám určitě za ten včerejšek..

"C-Co když se jim nebudu líbit? Co když se před nima úplně, ale úplně ztrapním! Nebo co když ztrapním i tebe?!" Frustrovaně jsem si prohrábla vlasy a přišla zpátky k němu.

"Hele, uklidni se.." Uchechtl se Justin a vzal mě za ruku.

"Bude to v pohodě. Nemusíš kvůli tomu takhle vyvádět." Konejšivě se na mě podíval.

Never! [J.B.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat