Pak jsem šla napsat mámě. Jenže....
Mamka: ,,Rose! Kde jsi?!“
Já(Dylan): ,,Dobrý den paní Daniels. Tady Dylan Parker. Omluvte mě, vaši dceru. Víte jsme známí. A odpoledne jsme se po mnoha letech potkali a začali si povídat. Zakecali jsme se a já Rosie pozval ke mě na kafe. U mě jsme si povídali a ona tu usnula. U mě v obýváku. Nechtěl jsem ji budit takže se omlouvám.
Přespí u mě. Nebojte se je v pořádku “
Tak jo. Chytla jsem záchvat smíchu. Vážně napsal takovou píčovinu a mamka na to skočila?
Mamka: ,,Dobře, děkuju za info. Ale ať se potom Rose ozve“
Já(Dylan): ,,Nebojte se paní Daniels“
Panenko Maria. Je normální?
Po půl hodině smíchu jsem se rozhodla mamce napsat.
Já: ,,Ahoj mami, omlouvám se. Ale neboj žiju. Miluju vás. Nevím kdy se vrátím.
-Tvoje nezodpovědná dcera
Odeslala jsem to.
Ale co teď?
Co tady mám jako dělat?
I s mobilem v ruce jsem skočila do jeho postele. Voněla po něm.
Hej?!
Uvědomuješ si to? Jseš v domě Dylana Parkera. Toho který se ti strašně líbí. Jo a taky ti dal pusu na líčko! Jo a ležíš u něj v posteli?
No jo! Ježiši Maria! Já jsem dostala pusu od Dylana!
To není možný!
ČTEŠ
Já? Ne!
RomanceRosie Daniels je 16 let, je to normální holka. Prostě má normální život. Samozdřejmě jako skoro každá teenegerka je zamilovaná. Dylan Parker. Je 18 letý kluk. S Rosie se zná od vidění. Moc se samozdřejmě nebaví, jen se sem tam pozdraví. Rosie ho m...
