Já? Ne!

29.

,,Zlato, co se děje?“ zeptal jsem se a tím ji vyrušil z tranzu. Čupl jsem si před ni. ,,Jak to mezi sebou máme?“ zeptala se a celou dobu se mi dívala do očí.

Sakra, já jsem to věděl.

,,Ehm, já nevím. Já na vztah nejsem“ řekl jsem a chytil ji za ruce. Protočila oči a vysmekla své ruce z mích. Stoupla si a šla k židli kde měla své věci, začala se přeslékat, já jsem tam stále čupěl a nechápal ji.

,,Ty jsi naštvaná?“ zeptal jsem se. Otočila se na mě a rozhodila rukama. ,,Jasně že jsem naštvaná, chápeš?! Já tě mám ráda a ty si chceš jen užít!“ vykřikla. ,,Heh, to je dobrý. Kdybych tě nechal ležet venku tak by jsi tam byla doteď!“ vykřikl jsem.

,,A co chceš? Poděkovat?! Tak dík“ zakřičela. ,,Kurva, měla jsem jít domů už včera. Aspoň by se to tak neposralo“ zanadávala a dooblékla se. ,,Jo to jsi mohla!“ zakřičel jsem. Nevím co to do mě vjelo, ale nasral jsem se.

,,Fakt nevím, kdo tu včera kňučel ať tu s ním zůstanu“ zasmála se ironicky. To mě nasralo. Vyletěl jsem z postele a došel k ní. Přitlačil jsem ji na dveře a ruce jí dal nad hlavu. Pevně jsem ji držel.

,,Pusť mě“ zakňučela a já viděl že se jí do očí hrnou slzy. Bylo mi to jedno, ještě víc jsem ji zmáčkl. A to už jí stékaly slzy.

7 hvězdiček pro dnešní další část