72.

3.5K 198 15
                                    


,,Co kdyby měl dvě jména?“ zeptala jsem se Dylana a pohladila jsem malého po tvářičce.

,,Jo klidně, já mám taky dvě“ usmál se na mě. ,,Co?“ zasmála jsem se potichu. ,,Dylan Christian Parker“ ušklíbl se. ,, Děláš si srandu?“ řekla jsem. ,,Ne, a jaké máš vybrané ty jména? Mně se třeba líbí Ryan. Je to jako Rosie a Dylan“ usmál se. ,,Jojo, to se mi líbí. Ale chci aby měl jméno po tobě“ pročísla jsem si prsty vlasy.

,,A které jméno?“ zeptal se. ,, Christian se mi líbí. Ale i Dylan“ nahla jsem se víc k němu a on mi dal rychlou pusu. ,,Tak Christian“ zašeptal.

,, Christian Ryan Parker?“. ,, Christian Ryan Parker“.

,,Vítej na světě Chrisi Ryane Parkere“ řekli jsme na stejno a oba dva jsme mu dali pusinku na hlavičku. Malý se jemně usmál a já jsem ho vrátila do jeho postýlky.

+++

,,Napsal jsi své matce?“ zeptala jsem se. ,,Ne. Ale zavolám jí“ usmál se, políbil mě a pak odešel na chodbu.

Já jsem se víc uvelebila v posteli. Ještě jsem zkontrolovala Chrise a lehla jsem si.

Když Dylan asi půl hodiny nešel tak jsem se opatrně zvedla a oblékla jsem si župan. Vyšla jsem na chodbu a uviděla jsem Dylana sedět na zemi opřeného o zeď. Koukal se do blba.

,,Dylane, co se děje?“ zeptala jsem se opatrně. Z očí se mu spustili slzy. ,,Otec měl autonehodu“ podíval se na mě.

,,A jak je na tom?“ zeptala jsem se a chytla jsem jeho tvář do dlaní.

,,Rosie, on to nepřežil“

25 hvězdiček pro další část

Já? Ne! Kde žijí příběhy. Začni objevovat