12.

5.5K 225 0
                                    

Bylo kolem 11 dopoledne a já se k smrti nudila. Nevěděla jsem, co mám dělat.

Bála jsem se že když na něco šáhnu, tak to rozbiju. Takže jsem seděla na místě v kuchyni za stolem a byla na mobilu.

Ale pak mě něco napadlo. Dylan nechodí na oběd do školní jídelny, takže přijde domů a bude mít hlad.

No, ale teď. Co mu uvařit?

Vaření není moje silná stránka. Umím jen salát a kuřecí na 2 způsoby.

Takže... Salát jíst nebude. Takže udělám maso.

Otevřela jsem lednicku a nestačila se divit. Byla 2x větší než naše doma a byla plná jídla 

Vytáhla jsem si věci a začala připravovat oběd pro mě a Dylana.

+++

Bylo půl 1 a já dojedla svou porci obědu. Dylan by tu už měl být, ale on nikde.

Byla jsem unavená a tak jsem po sobě uklidila v kuchyni a pak šla do Dylanova pokoje. Chtěla jsem spát.

Lehla jsem si do postele a zakryla se jeho úžasně vonící peřinou. Boží vůně.

+++

Už jsem usínala, když nahlas bouchli dveře. Po chvíli se ozvalo vrznutí schodů. Zachumala jsem se víc do peřiny. A podívala jsem se ke dveřím. Tam stál Dylan.

,,Ahoj“ šeptla jsem. Dylan se na mě zamračil a vydal se do koupelny. Bála jsem se ho.

Už jsem se zvedala z postele, když v tom vyšel z koupelny.

Já? Ne! Kde žijí příběhy. Začni objevovat