63.

3.4K 194 4
                                    

Už mě to nebavilo, 8 měsíců chodit po špičkách okolo Rosie. Chyběla mi. V poslední době jsem ji víc a víc sledoval a bylo mi líto že jsem na ni byl tak hnusný.

Sledoval jsem ji když seděla na zahradě, byl jsem tam víc než v mém bytě. Někdy jsem ji sledoval jak usíná.

Bylo to deprimující.

Chtěl jsem ji pohladit po tváři a políbit ji, pak ji pohladit po bříšku a mluvit s naším miminkem.

Ale za to co jsem udělal mi nikdy neodpustí. Doprdele já jsem takový debil.

Musím to nějak napravit. Asi před měsícem jsem jí každý den začal posílat květiny.

Líbí se mi když se usměje, je moje štěstí. Ale brání mi k ní můj otec. 

+++

Bylo slunečné odpoledne a já opět sledoval Rosie. Seděla na houpačce a četla knížku. Chvíli jsem ji sledoval a viděl jsem jak ji koplo naše miminko. Lekla se, ale hned si bříško pohladila a s úsměvem dál četla.

Rozbolela mě hlava a tak jsem se opřel o plot. Udělalo se mi černo před očima. Neviděl jsem a v uších mi pískalo.

20 hvězdiček pro další část

Krátké sorry

Já? Ne! Kde žijí příběhy. Začni objevovat