Já? Ne!

75.

Vzbudila jsem se poměrně brzy. Nedalo mi spát. Byla jsem nervózní jak z Dylanovi matky tak z její reakce na mě. Doufám že nebude jako Dylanův otec.

Chris se vzbudil o hodinu později. Měl hlad. Hned jsem ho nakojila a on chvíli potom usnul. Byl tak roztomilý.

Napsala jsem Dylanovi kde je. Asi po půl hodině se ozval že jsou na cestě sem. Asi hodinu od města. Byla jsem ještě víc nervózní.

Kolem 9 hodiny přišla doktorka. Normální kontrola.

Po tom co odešla doktorka, přišla Linda. Povídali jsme si když najednou někdo zaklepal. Věděla jsem že je to Dylan.

Zrovna v tu chvíli jsem kojila Chrise, takže jsem se musela trochu víc zakrýt.

Do pokoje vešel Dylan. Hned mě šel políbit. Za ním šla žena ve středním věku. Mohlo jí být max. 45. Nikdy jsem totiž Dylanovu matku neviděla, takže momentálně jsem ji viděla poprvé.

Paní Parkerová se zastavila a pořádně si mě prohlídla. Já jsem tam ležela s mastnými vlasy na kterých by se dali dělat topinky, a bez make-upu. Musela jsem teda udělat dojem.

Paní Parkerová se na mě vřele usmála a přišla ke mně. Opatrně mě objala i s malým.

Nechápavě jsem se podívala na Dylana. On jen pokrčil rameny.

,,Ty jsi Rose, že?“ zeptala se. ,,Ano, těší mě paní Parkerová“ řekla jsem s úsměvem.

,,Hemilton, už jen Hemilton. S mým bývalým zesnulým manželem jsem se asi před třemi měsíci rozvedla“ řekla jakoby nic.

,, Cože?“ vykřikli jsme všichni čtyři. Ale potichu.

25 hvězdiček pro další část